Hmyzožraví ptáci v zahradě
Kteří ptáci se v zahradě vyskytují? Pokud v potravě ptáků převládá hmyz, označujeme tyto druhy většinou jako hmyzožravé. Někoho možná překvapí, že je pak hmyz významnou složkou potravy například i u poštolky, ostříže, nebo sýčka. Ptáci samozřejmě při výběru potravy striktně nerozlišují, zda je daný bezobratlý opravdu hmyz a sezobnou třeba i pavouka, žížalu nebo motýla.
Podle toho, jakým způsobem si ptáci hmyz opatřují, je rozlišujeme na:
- ptáky lovící létající hmyz ve vzduchu, na zimu odlétají;
- druhy sbírající převážně hmyz lezoucí po vegetaci nebo po zemi, buď odlétají, nebo v zimním období přijímají v různé míře i rostlinnou potravu;
- ptáky, kteří vybírají hmyz z různých štěrbin a úkrytů, mohou být schopni najít dostatek živočišné potravy i v zimním období.
Do první skupiny zařadíme třeba vlaštovky, rorýse, vlhy. Tyto druhy ptáků můžeme přilákat na naši zahradu spíše ojediněle. Pouze vlaštovkám se daří bydlet v blízkosti člověka. Spíše než na zahradách je můžeme spatřovat, resp. jejich hnízda, na štítech domů, chlévů a podobně. I přes nechuť, kterou v nás může probouzet pohled na jejich hnízda, přilepená k nové fasádě našeho domu, bychom měli tyto neúnavné tvorečky respektovat. Vždyť jejich přítomnost znamená menší množství much, vos a dalšího obtížného hmyzu v naší blízkosti.
V druhé skupině ptáků v zahradě budou třeba kukačky, rákosníci, pěnice, strnad obecný, červenka, chocholouš a jiní. Velký počet těchto ptáků už obývá bezprostřední okolí našich zahrad, protože zde najde obrovské množství potravy nejen z řad hmyzu, ale i potravu rostlinnou. Pokud nám vyzobou ze záhonů škůdce a eliminují vosy a mouchy nad našimi dobrotami, budeme jim vděčni.
Střízlík, datel, šoupálci a další jsou zástupci třetí skupiny, se kterou se budeme na zahradách setkávat po celý rok, tedy i v zimě. V zimě především nebudeme tyto ptáky ze zahrad vyhánět, protože jsou schopni pod kůrou stromů nalézt a zkonzumovat ukrytý hmyz a škůdce.
Pro jiné hmyzožravé druhy, jako jsou sýkory nebo brhlíci, jsou v zimě důležitou potravou semena. Tito ptáci jsou jedni z nejčastějších návštěvníků krmítek. Přikrmování ptáků v zimním období prostřednictvím krmítek se semeny nebo lojovými koulemi nám také zajistí, že se k nám tito hmyzožravci budou vracet i po zimě.
Ptáci na zahradě jsou poklad. Jak si je přilákat?
Ptáci v zahradě budou, pokud jim nabídneme potravu. Pokud budeme naše trávníky sekat příliš krátce nebo posekáme celou zahradu najednou, hmyz zmizí a bude trvat i několik týdnů, než se zase objeví.
Pokud necháme na zahradě trochu listí a starého dřeva, ideálně stranou od našich cestiček, kde bude klid, ptáci si sami tyto zdroje potravy najdou. Zejména na podzim budou taková místa přetékat hmyzími obyvateli, kteří zde budou hledat zimoviště.
Nepoužívejme insekticidy. Pokud už potřebujeme postřikovat kulturní plodiny proti škůdcům, používejme ekologické přípravky na biologické a rozložitelné bázi.
Přínosný bude i otevřený kompost, zahradní jezírko, či alespoň pítko a samozřejmě keře a stromy. To vše je ideálním úkrytem pro velké množství hmyzu, a přímo královskou tabulí pro všechny hmyz požírající ptáky. Pořídíme si na zahradu živý plot, který poskytne úkryt nejen hmyzu, ale i ptákům.
A samozřejmě krmítka na zimu. Tím nejsnáze naučíme ptactvo vracet se na naše zahrady.
Ptáci jsou nenasytové a častokrát se nám stane, že společně s housenkami si odnesou i přílohu v podobě salátu nebo třešně a rybíz jako dezert. Nebudeme se proto na ně zlobit, a poctivě se s nimi rozdělíme o svou úrodu.
Trochu statistiky
Všichni hmyzožraví ptáci na světě dohromady zkonzumují ročně 400 až 500 milionů tun hmyzu a dalších členovců, mnohonožců a pavouků, což odpovídá roční energetické spotřebě New Yorku ve výši 2,8 EJ (exajoulů). Pro srovnání – lidstvo každoročně sní kolem 400 milionů tun masa a ryb.
Jen v lesích zkonzumují ptáci okolo 300 milionů tun potravy, dalších 100-200 tun připadne na louky, savany, zemědělskou půdu nebo tundry. Zajímavostí je, že i na pouštích se vyskytují hmyz požírající ptáci.
Velkým varovným signálem je enormní úbytek hmyzožravého ptactva za poslední roky. Jedná se až o 15% úbytek. Proč ptáci tak dramaticky mizí z našich krajin? Protože ubývá i hmyz. I když bychom si mohli začít mnout ruce, že nás bude v povětří obtěžovat méně bzučícího a škodlivého hmyzu, rapidní úbytek hmyzu je alarmující. Znamená to významné narušení přirozeného potravního řetězce celé planety. Hmyz konzumují především ptáci, ale nejen oni. Je tu celá řada drobných živočichů, pro něž konzumace hmyzu znamená zajištění budoucí populace svého druhu.
Úbytek ptáků se nejvíc týká druhů, které zatím nejsou ohrožené, například špačka. Mezi další zasažené ptáky patří vrabci, králíčci, pěnkavy, skřivani a strnadi. To jsou druhy, které vedle člověka žily mnoho set let. Proto je v našem zájmu vracet tyto druhy ptáků zpět do přírody, podporovat je a snažit se jim život vedle nás zpříjemnit dostatkem přirozené potravy.
Bez hmyzu bychom na tomto světě nemohli existovat. Jako příklad můžeme uvést práci opylovačů. Kdyby nebyli, tak se polovina úrody neurodí. A čím více bude hmyzích obyvatel naší planety, tím více bude i ptáků. Měli bychom se naučit respektovat hmyz okolo nás. Jednak tu byl dříve, než se člověk naučil chodit po dvou, a jednak je jeho výskyt podmíněn zachováním dalších živočišných druhů, a tím v podstatě i zachování lidstva. Je sice poněkud nepředstavitelné, že malí broučci a mušky mají vliv na další život lidského druhu, ale je tomu tak.
