Poznáte nejznámější druhy violek?
Violka (Viola), také známá jako fialka, je druh jednoletých, ale i vytrvalých rostlin. Violky rostou ve volné přírodě, avšak některé druhy violek vysazujeme do záhonů a pěstebních nádob jako okrasné květiny.
Jen v České republice nalezneme ve volné přírodě asi 25–30 druhů, po celém světě je to až 400 druhů violek. Původní druhy violky pocházejí z Pyrenejí.
Bylo vyšlechtěno množství odrůd, které kvetou od května do září, protože původní druh kvete pouze od června do srpna. Kultivary se liší výškou rostlin. Nízké violky mají 10 cm, ty vyšší až 25 cm. Rozlišují se ale i barvou květů od bílé přes žlutou, oranžovou a červenou až po modrou a fialovou, ačkoliv původní barva květů violek je modrá až fialová, vzácně i bílá. Na jedné rostlině mohou vykvést i desítky květů.
Všechny druhy violek potřebují vlhko, světlo a živnou půdu, nesnášejí přímé sluneční světlo a sucho. Některé kultivary (mají v názvu slovo "ice") zvládají venku i mrazy, kdy ale nekvetou a spíše odpočívají. V tomto období byste je měli zakrýt chvojím na ochranu před holomrazy.
Hodí se do skalek, obrub záhonů nebo truhlíků v kombinaci s jarními cibulovinami. Všechny druhy violek se výborně hodí do různých kvetoucích kompozic, nejvíce parády nadělají s afrikány, astrami čínskými, begoniemi a dalšími rostlinami, které hýří nádhernými barvami po celé letní období.
Druhy violek u nás
Violka vonná (viola odorata) – známější pod lidovým názvem fialka je hojně rozšířenou jarní bylinkou. Lidé si ji pro její krásnou vůni s oblibou trhají do váziček. Velmi příjemně voní. Květy vyrůstají rovněž přímo z oddenku a rostou na dlouhých stopkách. Čím jsou květy tmavěji fialové a čím silnější je vůně, tím je bylina lepší.
Violka vonná je známá jako léčivka bylina proti kašli, užívá se při astmatu, čistí krev či pomáhá při dně a revmatismu. A také se často používá ke zdobení při vaření či pečení. Má neutrální, spíše nevýraznou a ničím nerušivou chuť, přičemž se dá bez problémů použít i syrová.
Violka lesní (viola reichenbachiana) roste na čerstvých, minerálními látkami bohatších, humózních půdách v lesích, na mýtinách, v křovinách, také je často vysazována na zahradách a hřbitovech, kde rovněž zplaňuje.
Violka bahenní (viola palustris) je chladnomilný druh, rozšířený především v severní Evropě, a vlhkomilný druh, který roste především na okrajích rašelinišť, na slatiništích, prameništích či ve vlhkých olšinách.
Violka (maceška) rohatá (Viola cornuta), jedna z nejoblíbenějších dvouletek, se vysazuje do okrasných záhonů, na jejich obruby i do různých typů nádob. Její příbuzná maceška zahradní (Viola × wittrockiana) patří mezi nejrozšířenější druhy violek vůbec. Na jedné rostlině vykvétají desítky většinou vícebarevných květů, jejichž paleta zahrnuje všechny běžné barvy. Květy jsou drobné, menší než u macešky zahradní, ale je jich více.
Violky se na záhony, do skalek nebo do nádob vysazují v období od srpna do září, vysévají se ale už v červnu. Rostliny pokvetou ještě ten rok na podzim a pak znovu další rok na jaře.
Semena se vysévají do vyhřátého pařeniště nebo skleníku, teplota by neměla klesnout ani v noci pod 15 °C. Po výsevu se musí místo s klíčícími semenáčky udržovat vlhké, jinak hrozí zaschnutí a úhyn. Vyvinuté kvetoucí rostliny se vysazují na záhony v teplejších polohách již od poloviny dubna, ideální je ale počkat do poloviny května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky.
Sladké a křehké listy i květy jsou vítanou pochoutkou pro slimáky, proto se včas připravte na nájezdy těchto nenažraných "oblud". Použijte na jejich likvidaci granule nebo parazitické hlístice.
Pokud mají rostliny zkroucené listy, byly napadeny mšicemi. Proti mšicím účinkuje postřik mýdlovou vodou, nebo pokud tyto druhy violek nepěstujete pro konzumaci, použijte chemický přípravek.
Zdroj informací: nkz.cz, bylinkyprovsechny.cz, kvetenacr.cz, naturabohemica.cz, abecedazahrady.dama.cz
