Součástí ovocného sadu určitě mohou být i rostliny drobného ovoce, ačkoli většinou hlavní strukturu utváří ovocné stromy. Ovocný sad může mít prakticky jakoukoli rozlohu, hodně samozřejmě záleží na velikosti pozemku a na možnostech výsadby. U větších venkovských pozemků je mnohem více možností při tvorbě ovocné zahrady než v malé městské, i když i sem se určitě několik ovocných stromů vejde, jen je třeba volit správný pěstební tvar, který nebude tak náročný na prostor.
Čím začít
Určitě si sepište všechny své oblíbené druhy a přímo na zahradě si vytyčte plochu, kterou jimi budete chtít osázet. Možná vás překvapí, jak málo větších stromů se sem nakonec vejde, rozestupy u vzrůstných odrůd by totiž měly být 4 až 6 m. Zřejmě vám tento rozestup přijde velký. Malý stromek po výsadbě samozřejmě celou plochu nevyužije, ale časem prostor zaplní jeho koruna a úspěchem pěstování ovocných rostlin je především dobrý přístup světla k větvím, proto rozestupy určitě nezmenšujte, časem byste museli stromy prořezat.
Volný prostor mezi malými stromky lze ale přeci jenom využít, co takhle sem nasázet některé druhy ovocných keřů, bylinky nebo třeba zeleniny?
Sad nebo bodová výsadba ovocných stromků?
Možná si říkáte, proč ovocné stromy vůbec sázet k sobě, když nemáte na zahradě volný prostor pro kumulovanou výsadbu? Možností je samozřejmě více. Stromy lze sázet také jako solitéry, což je mnohdy jediná možnost výsadby v malých zahradách. Pak je třeba volit ale samosprašné odrůdy, aby došlo vůbec k opylení.
Ovocný sad, tedy výsadba ovocných dřevin ve větší skupině má ale více výhod. Usnadníte si tím totiž údržbu – seč trávníku, řez dřevin, postřiky proti chorobám a škůdcům a pro mnohé je toto uspořádání také více logické a efektní, ovocné rostliny jsou totiž na jednom místě a nejsou roztroušené po celém pozemku.
Jedlé kyselomilné dřeviny
- Borůvka chocholičnatá – Vaccinium corymbosum – keřovitá borůvka je velmi oblíbená, vyžaduje kyselou půdu bohatou na listovku nebo přídavek rašeliny, dostupný i kultivar s červenými plody ´Pink Lemonad´
- borůvka kamčatská (zimostráz kamčatský) – Lonicera kamtschatica – kamčatská borůvka dozrává mnohem dříve než borůvka chocholičnatá, ve skutečnosti se jedná o zimostráz, plody jsou podlouhlé a výrazně nakyslé chuti
- brusnice brusinka – Vaccinium vitis-idaea – kyselomilná podrostová rostlina ideální jako podsadba pod vzrůstné keře
- klikva velkoplodá – Vaccinium macrocarpon – půdopokryvný druh s kulovitými červeno-fialovými plody, ideální do zavařenin
Další drobné ovoce vhodné do ovocného sadu
- temnoplodec černoplodý – Aronia melanocarpa – známý také pod označením černý jeřáb, vzrůstný keř nebo roubovanec na kmínku, plody temně černé s trpkou chutí
- muchovníky – Amelanchier – mnoho druhů, lidový název indiánská borůvka, dostupné keřové i stromové formy, plody chutné v čerstvém stavu i po tepelné úpravě
- kdouloň obecná – Cydonia oblonga – žluté silně aromatické hruškovité plody je třeba tepelně zpracovat, v čerstvém stavu jsou tvrdé a prakticky nejedlé
- mišpule obecná – Mespilus germanica – mišpule patří mezi staré druhy, které bývaly oblíbené již před mnoha generacemi, dnes se opět těší oblibě, plody musí namrznout, pak jsou měkké a sladké
- rakytník řešetlákový – Hippophae rhamnoides – druh, který by neměl chybět na žádné zahradě milovníka zdravého ovoce, jenž navíc ocení i výraznou kyselou chuť plodů
