Masožravé rostliny a jejich kořist

Masožravky, jak se často těmto rostlinám říká, jsou skutečnou raritou v rostlinné říši. Dalo by se říci že popírají všechna známá fakta o rostlinách a převracejí vztah mezi potravním řetězcem rostlina – živočich. Masožravé rostliny dokážou hmyz nejen lapit ale svými „vnitřními orgány“ jej i strávit.

Masožravé rostliny a jejich kořist
Masožravé rostliny a jejich kořist (Zdroj: shutterstock.com)

​Masožravé byliny jsou rostliny, jako všechny ostatní, tedy s tou výjimkou, že si občas dopřejí i trochu bílkovin v podobě drobného hmyzu. Tento druh dravé výživy však není pro masožravky dominantním, natož pak jediným. Květiny masožravého typu většinou patří mezi stálezelené kultivary a jako ostatně všechny rostliny, potřebují ke svému životu fotosyntézu. Bílkovin v podobě hmyzu vyžaduje jejich organismus jen nepatrné množství, aby si doplnil potřebné živiny. Pakliže však není zbytí, dokážou se masožravky bez hmyzu klidně obejít. Stupeň masožravosti je u různých druhů odlišný. Nejběžnějším způsobem je proces trávení kořisti pomocí mikroorganismů, žijících v lapacích orgánech masožravek. Jindy vylučují rostliny trávicí enzymy rozkládající svalovinu kořisti, ze zvláštních buněk svého DNA.

Taktika masožravek

Svou kořist lákají rostliny na své listy, které se podobají květům, velké kožovité vaky a jiné pasti. Zmatený hmyz potom na květinu usedá v domnění, že bude hodovat na sladkém nektaru, načež je následně lapen a sežrán. Další pastí masožravek jsou jejich esence pachů, které lákají hmyz, aby na něj nakladl vajíčka. Samotné květy pak tyto květiny většinou jako pasti nepoužívají. U některých druhů masožravých rostlin je povrch listů pokryt stopkatými žlázkami, které se nazývají tentakulum. Ty se po polapení hmyzu doslova přisají ke kořisti, přičemž se současně ohýbají ostré listové čepele, které kořist drtí.

Jak „loví“ čtyři nejznámější druhy masožravek?

Saracénia (Sarracenia) je zvána „pytláckou jámou“. Kořist láká vůní a zbarvením. Přes maličké průzory ve vrchní části pasti proniká světlo, a tak kořist nemá z pasti strach. Vnitřní stranu lapacích vaků pokrývají kluzké šupinky, po nichž hmyz sklouzne dolů, kde se nacházejí trávicí žlázy, jež pomocí enzymatických olejů hmyz rozloží. Velké Saracénie jsou schopny kromě hmyzu \“zkonzumovat\“ např. i malou žábu.
Mucholapka podivná (Dionaea muscipula), používá k polapení hmyzu důmyslné lapače na koncích listů, které jsou při podráždění schopny neuvěřitelně rychlého pohybu. Při podráždění vnitřních chloupků se lapače sevřou k sobě a kořist už nepustí. To vše trvá asi půl sekundy. Bleskurychlé reflexy, tedy reakce a citlivé vnímání, jsou pro botaniky záhadou i v moderní době. Po sevření receptory zjistí, zda je kořist vhodná ke konzumaci. Pokud ano, napustí ji trávicími šťávami. Pokud ne, uvolní sevření pasti a celý proces se opakuje.
Lapacími orgány Rosičky (Drosera) jsou póry na listech, vylučující lepivý sliz v podobě drobných kapek (sliz se ve světle leskne jako kapka rosy, z čehož vznikl název). Jejich kořistí je většinou pouze drobný hmyz. Přivábený hmyz se po sesednutí přilepí ke květině a nastává pomalý proces trávení.
Lapací džbánky, například u Láčkovky (Nepenthes), dosahují velikosti několika desítek cm (30 – 50). Její kořistí není jen hmyz a mravenci, ale při velkých džbánech dokonce i drobní hlodavci. Kořist lákají vůní nektaru ve smrtících džbánech. Stěny džbánu jsou však natolik kluzké, že přilákaný hmyz, topící se ve sladké tekutině, již nemá šanci, dostat se ven.

Pěstování masožravek

Pěstují se v čisté rašelině nebo substrátu, složeném z rašeliny, písku a dřevěného uhlí. Dbejte na pravidelné zalévání dešťovou vodou, případně převařenou, odstátou či destilovanou vodou. V bytě jim vyberte slunné stanoviště. V zimních měsících (s úbytkem světla) je zalévejte mnohem méně. Pozor, nehnojíme! Většina masožravých rostlin roste na půdách chudých na živiny. Pasti citlivých květů zbytečně nedrážděte, ani nepřikrmujte mrtvým hmyzem rostliny to vysiluje. Netrpí \“hladem\“ – protože jako všechny rostliny, si úplně vystačí s fotosyntézou.
Pasti, různých barevtvarů, které masožravé rostliny používají k tomu, aby lapily svou kořist, jsou mnohdy vskutku neuvěřitelně důmyslné. Kromě toho, že vypadají velmi atraktivně jak v okrasné zahradě, tak i doma v květináči, jsou i užitečné. Svou dravostí pomáhají likvidovat hmyz – v domácím prostředí vás zbaví much a komárů, na zahradě si zase pochutnají na některých škůdcích, ničících okolní rostliny. No, není taková masožravka ideální květinka?

Text: Lucie Sýkorová

Publikováno: 24.04.2019

Mohlo by vás dále zajímat

Láčkovky

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Dnes se podíváme na masožravé láčkovky. Pan Vít Chudoba nám o nich řekne mnoho zajímavostí.

Pěstování masožravých rostlin

Pěstování masožravých rostlin

16. díl: Petr Skácel - loutkař - TV verze

Petr je loutkář světového formátu, který kromě svých dvou krámků v Nerudově ulici pomáhal založit také loutkovou univerzitu. Jeho výtvory používá ve svých filmech třeba i společnost Disney.

Upoutávka pořadu Řemeslo nenahradíš umělecká keramička

Keramice se věnuje již od školky, kdy začala s volnou tvorbou soch zvířat. Toto téma neopustila posléze ani v dospělosti.

4. díl: Karolína Bathory - umělecká keramička - TV verze

Keramice se věnuje již od školky, kdy začala s volnou tvorbou soch zvířat. Toto téma neopustila posléze ani v dospělosti.

4. díl: Karolína Bathory - umělecká keramička - prodloužená verze

Keramice se věnuje již od školky, kdy začala s volnou tvorbou soch zvířat. Toto téma neopustila posléze ani v dospělosti.

ČTĚTE DÁLE

Dá se u nás pěstovat fenykl řapíkatý?
Dá se u nás pěstovat fenykl řapíkatý?

Rostliny

Fenykl řapíkatý patří mezi méně obvyklé druhy zeleniny, které se u nás ale dají bez obtíží pěstovat. Fenykl je zdrojem vitaminů a zdraví prospěšných látek.

Violky, malé jarní víly ve fialovém kabátku
Violky, malé jarní víly ve fialovém kabátku

Rostliny

Jistě na zahradě pěstujete některé druhy violek. Jedny z těch nejběžnějších jsou zahradní macešky. Jejich pěstování je nenáročné a barevná odměna je veliká.

Jaké houby naleznete nejčastěji na vaší zahradě?
Jaké houby naleznete nejčastěji na vaší zahradě?

Rostliny

Houby na zahradě rostou ve stínu až polostínu – ideálně v blízkosti keřů či stromů. Potřebují dobře vyhnojenou půdu a dostatek vláhy. Ne vždy jsou ale vítané.

Jitrocel větší je díky jitroceli kopinatému poněkud opomíjená bylina
Jitrocel větší je díky jitroceli kopinatému poněkud opomíjená bylina

Rostliny

Nerovnocenný boj člověka s přírodou, který často vyhrává plevel, je jako boj s větrnými mlýny. Některé druhy jitrocele jsou zvlášť odolné a úporné.

Zahradní škůdci jsou i vynikajícími pomocníky
Zahradní škůdci jsou i vynikajícími pomocníky

Rostliny

Užitečný plevel je všudypřítomný – avšak není to jen škůdce, protože najde hojné využití v kuchyni a také ve vaší domácí lékárničce.

Jitrocel prostřední je v trávníku nepříjemným plevelem
Jitrocel prostřední je v trávníku nepříjemným plevelem

Rostliny

Jitrocel prostřední je vytrvalá rostlina, která se vyskytuje jako nepříjemný plevel v trávnících. Jeho likvidace je praktičtější pomocí selektivních herbicidů.

Odstranění borky nesmí způsobit stromu šok
Odstranění borky nesmí způsobit stromu šok

Rostliny

Borka stromu je odumřelá povrchová vrstva na kmeni, která má různou tloušťku. Zahrádkáři ji odstraňují – zároveň se tak zbavují i zazimovaných škůdců.

Jitrocel jako otravný plevel na našich zahradách
Jitrocel jako otravný plevel na našich zahradách

Rostliny

Jitrocel je noční můrou zahrádkářů. Některé druhy se chovají velmi invazivně a zaplavují naše zahrady. Jak se tohoto plevele zbavit jednou provždy?

V květináčích zůstanou jarní květiny v bezpečí
V květináčích zůstanou jarní květiny v bezpečí

Rostliny

Cibuloviny v nádobách jsou alternativou výsadby na záhoně. Vypadají v nich stejně krásně, ale zároveň jsou v bezpečí před nejrůznějšími škůdci.

Solitérní keře na každou zahradu
Solitérní keře na každou zahradu

Rostliny

Okrasné solitérní keře mají své místo v každé zahradě. Nejenže ji zkrášlují, ale dodávají jí na zajímavosti. Víte, které dřeviny jsou do naší zahrádky vhodné?

Užitečná pícnina nemá na zahradě co dělat
Užitečná pícnina nemá na zahradě co dělat

Rostliny

Travina jílek je u nás velmi běžná a roste nejen ve volné přírodě, ale zemědělci ji využívají jako užitečnou pícninu. Na zahradě se ovšem mění v plevel.

Zelí čínské je nepříliš známá zelenina, kterou musíte pěstovat
Zelí čínské je nepříliš známá zelenina, kterou musíte pěstovat

Rostliny

Pěstování zelí patří k tradici na nejedné zahrádce. Nehledáte však alternativu k listovým salátům? Pak určitě vyzkoušejte zelí čínské.