Masožravé rostliny a jejich kořist

Masožravky, jak se často těmto rostlinám říká, jsou skutečnou raritou v rostlinné říši. Dalo by se říci že popírají všechna známá fakta o rostlinách a převracejí vztah mezi potravním řetězcem rostlina – živočich. Masožravé rostliny dokážou hmyz nejen lapit ale svými „vnitřními orgány“ jej i strávit.

Masožravé rostliny a jejich kořist
Masožravé rostliny a jejich kořist (Zdroj: shutterstock.com)

​Masožravé byliny jsou rostliny, jako všechny ostatní, tedy s tou výjimkou, že si občas dopřejí i trochu bílkovin v podobě drobného hmyzu. Tento druh dravé výživy však není pro masožravky dominantním, natož pak jediným. Květiny masožravého typu většinou patří mezi stálezelené kultivary a jako ostatně všechny rostliny, potřebují ke svému životu fotosyntézu. Bílkovin v podobě hmyzu vyžaduje jejich organismus jen nepatrné množství, aby si doplnil potřebné živiny. Pakliže však není zbytí, dokážou se masožravky bez hmyzu klidně obejít. Stupeň masožravosti je u různých druhů odlišný. Nejběžnějším způsobem je proces trávení kořisti pomocí mikroorganismů, žijících v lapacích orgánech masožravek. Jindy vylučují rostliny trávicí enzymy rozkládající svalovinu kořisti, ze zvláštních buněk svého DNA.

Taktika masožravek

Svou kořist lákají rostliny na své listy, které se podobají květům, velké kožovité vaky a jiné pasti. Zmatený hmyz potom na květinu usedá v domnění, že bude hodovat na sladkém nektaru, načež je následně lapen a sežrán. Další pastí masožravek jsou jejich esence pachů, které lákají hmyz, aby na něj nakladl vajíčka. Samotné květy pak tyto květiny většinou jako pasti nepoužívají. U některých druhů masožravých rostlin je povrch listů pokryt stopkatými žlázkami, které se nazývají tentakulum. Ty se po polapení hmyzu doslova přisají ke kořisti, přičemž se současně ohýbají ostré listové čepele, které kořist drtí.

Jak „loví“ čtyři nejznámější druhy masožravek?

Saracénia (Sarracenia) je zvána „pytláckou jámou“. Kořist láká vůní a zbarvením. Přes maličké průzory ve vrchní části pasti proniká světlo, a tak kořist nemá z pasti strach. Vnitřní stranu lapacích vaků pokrývají kluzké šupinky, po nichž hmyz sklouzne dolů, kde se nacházejí trávicí žlázy, jež pomocí enzymatických olejů hmyz rozloží. Velké Saracénie jsou schopny kromě hmyzu \“zkonzumovat\“ např. i malou žábu.
Mucholapka podivná (Dionaea muscipula), používá k polapení hmyzu důmyslné lapače na koncích listů, které jsou při podráždění schopny neuvěřitelně rychlého pohybu. Při podráždění vnitřních chloupků se lapače sevřou k sobě a kořist už nepustí. To vše trvá asi půl sekundy. Bleskurychlé reflexy, tedy reakce a citlivé vnímání, jsou pro botaniky záhadou i v moderní době. Po sevření receptory zjistí, zda je kořist vhodná ke konzumaci. Pokud ano, napustí ji trávicími šťávami. Pokud ne, uvolní sevření pasti a celý proces se opakuje.
Lapacími orgány Rosičky (Drosera) jsou póry na listech, vylučující lepivý sliz v podobě drobných kapek (sliz se ve světle leskne jako kapka rosy, z čehož vznikl název). Jejich kořistí je většinou pouze drobný hmyz. Přivábený hmyz se po sesednutí přilepí ke květině a nastává pomalý proces trávení.
Lapací džbánky, například u Láčkovky (Nepenthes), dosahují velikosti několika desítek cm (30 – 50). Její kořistí není jen hmyz a mravenci, ale při velkých džbánech dokonce i drobní hlodavci. Kořist lákají vůní nektaru ve smrtících džbánech. Stěny džbánu jsou však natolik kluzké, že přilákaný hmyz, topící se ve sladké tekutině, již nemá šanci, dostat se ven.

Pěstování masožravek

Pěstují se v čisté rašelině nebo substrátu, složeném z rašeliny, písku a dřevěného uhlí. Dbejte na pravidelné zalévání dešťovou vodou, případně převařenou, odstátou či destilovanou vodou. V bytě jim vyberte slunné stanoviště. V zimních měsících (s úbytkem světla) je zalévejte mnohem méně. Pozor, nehnojíme! Většina masožravých rostlin roste na půdách chudých na živiny. Pasti citlivých květů zbytečně nedrážděte, ani nepřikrmujte mrtvým hmyzem rostliny to vysiluje. Netrpí \“hladem\“ – protože jako všechny rostliny, si úplně vystačí s fotosyntézou.
Pasti, různých barevtvarů, které masožravé rostliny používají k tomu, aby lapily svou kořist, jsou mnohdy vskutku neuvěřitelně důmyslné. Kromě toho, že vypadají velmi atraktivně jak v okrasné zahradě, tak i doma v květináči, jsou i užitečné. Svou dravostí pomáhají likvidovat hmyz – v domácím prostředí vás zbaví much a komárů, na zahradě si zase pochutnají na některých škůdcích, ničících okolní rostliny. No, není taková masožravka ideální květinka?

Text: Lucie Sýkorová

Publikováno: 24.04.2019

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

ČTĚTE DÁLE

Jetel luční – oblíbená zemědělská plodina i problematický plevel
Jetel luční – oblíbená zemědělská plodina i problematický plevel

Rostliny

Jetel luční se jako plevel dokáže rozrůst opravdu rychle a zabírá spoustu místa, přičemž jeho následná likvidace zase tak jednoduchá není.

Rez není na hrušni jen kosmetická vada
Rez není na hrušni jen kosmetická vada

Rostliny

Hrušeň je krásný strom, který rodí chutné ovoce. Ale pokud ho napadne rez a vy to nebude řešit, můžete se rozloučit s bohatou úrodou.

Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte
Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte

Rostliny

Cukrová řepa je známou plodinou už od dávnověku. V našich zahrádkách se však již téměř nevyskytuje. A je to škoda, protože tato řepa má co nabídnout.

Jedovaté a nebezpečné plevely na vaší zahrádce
Jedovaté a nebezpečné plevely na vaší zahrádce

Rostliny

Plevel může být jedovatý a může růst na vaší zahradě, aniž byste o tom věděli. Možná by stálo za to znát alespoň ty nejčastější. Co myslíte?

Milujete cizrnu? Můžete si ji vypěstovat i sami
Milujete cizrnu? Můžete si ji vypěstovat i sami

Rostliny

Žlutá cizrna je skvělá potravina, která se u nás příliš nepěstuje. A to je škoda. Pojďme to změnit! Poradíme vám jak na to. Pěstovat ji můžete i na balkoně.

Připravte se včas na nekončící boj s plevelem
Připravte se včas na nekončící boj s plevelem

Rostliny

Jakmile vyraší první jarní tráva a zahrada se zazelená, je tu čas na nepříjemnou otázku – a tou je likvidace zahradních plevelů. Jak si s nimi poradit?

Cesmína není pouze symbol Vánoc. Může zdobit i naši zahradu
Cesmína není pouze symbol Vánoc. Může zdobit i naši zahradu

Rostliny

Cesmína je stálezelená rostlina s jasně červenými plody. Na zahradách se pěstuje jako okrasný keř, ale hodí se i pro vybudování živého plotu.

Celer je králem mezi zeleninou, pěstujte jej i vy
Celer je králem mezi zeleninou, pěstujte jej i vy

Rostliny

Celer patří k základním plodinám, které na zahrádce nesmí chybět. Jak celer na zahradě pěstovat, abychom dosáhli velké úrody? Vše se dozvíte v našem článku.

Krasavec, který vás může na zahradě pěkně potrápit
Krasavec, který vás může na zahradě pěkně potrápit

Rostliny

Krásný keř jménem janovec metlatý se vyjímá v přírodě i na zahradě. Je to ale úporná rostlina, která se nehodí do každé zahrady a kterou musíte kontrolovat.

Brokolice je oblíbená zelenina, pěstujte ji i vy
Brokolice je oblíbená zelenina, pěstujte ji i vy

Rostliny

Brokolice na zahradě vám jednoznačně nesmí chybět. Její konzumace je pro naše tělo natolik prospěšná, že ji prostě musíte pěstovat.

Víte, co s jedním z nejzávažnějších trávovitých plevelů střední Evropy? Poradíme vám
Víte, co s jedním z nejzávažnějších trávovitých plevelů střední Evropy? Poradíme vám

Rostliny

Škodlivá tráva chundelka metlice sice vypadá pěkně a někdo z ní vyrábí dekorace, zemědělci z ní však radost rozhodně nemají. Proč, se dozvíte v článku.

Syrové houby pomáhají našemu tělu
Syrové houby pomáhají našemu tělu

Rostliny

Konzumace hub v syrovém stavu je prospěšná pro lidský organismus. Proč neupravit houby na oblíbený způsob a sníst je syrové? Čím nám pomáhají?