Pěstování česneku začíná již na podzim
Na pěstování česneku je vhodné se dobře připravit. Vzhledem k faktu, že nejčastěji jsou na zahradách k vidění různé odrůdy ozimých paličáků, vyberte si už zjara vhodnou předplodinu. Zde je vhodné sáhnout po náročných rostlinách 1. trati – díky intenzivní kultivaci je totiž půda ve velice dobré kondici. Rané brambory nebo brukvovité s dobou sklizně do konce srpna – to jsou vhodné druhy.
Po sklizni plodin z plochy, kterou máte pro česnek vybranou, vysejte na plochu zelené hnojení. To má několik zásadních výhod – kromě rychlé tvorby značného množství zelené hmoty, která se po měsíci až měsíci a půl poseče a zaryje do půdy, také úplně brání růstu plevelů. Ale pozor, po brukvovitých nevysévejte hořčici nebo řepku z důvodu omezení prevence nádorovitosti košťálovin. Vhodným adeptem je tak luskoobilní směs se svazenkou.
Ke konci září připravovaný záhon zryjte, zapravte rozsekanou zelenou hmotu a přidejte další, protože živin není nikdy dost. Na bok brázdy tak zaryjte posekanou trávu a další organický odpad ze zahrádky. Poté je vhodné plochu nechat zhruba 1 měsíc v hrubé brázdě a poté rozhrabat a rozbít zbytky hrud.
Příprava sadby pro pěstování česneku a správná výsadba
K výsadbě česneku přistupte nejlépe až v listopadu, kdy teploty přes den nevystupují nad 10 °C. Ohledně sadby pro pěstování česneku máte dvě možnosti – buď využijete stroužky z vlastní sklizně, anebo si pořídíte sadbu kupovanou. Po rozdružení cibulí česneku na jednotlivé stroužky je nutné moření z důvodu prevence před houbovými chorobami. Nejčastěji se využívá přípravek Sulka a moření probíhá v 5% roztoku. Následně je zapotřebí, aby stroužky během 12 hodin úplně oschly a až do výsadby byly uloženy na suchém místě.
Zhruba dva až tři týdny před zahájením samotné výsadby aplikujte vhodná průmyslová hnojiva bezchlorného typu, tedy například Cererit, který dodá základní živiny a síran draselný zvýší výslednou výraznou chuť z důvodu vyššího obsahu sirných silic. Výsadbu provádějte do řádků, rozchod jednotlivých stroužků od sebe musí být 10 cm a jednotlivé stroužky se sází do hloubky kolem 5 cm, více než 10 cm je na škodu. Při výsadbě dodržujte vzdálenost řádků 20 cm.
Po zahrnutí jamek s vysazenými stroužky pak již s plochou není zapotřebí nic dělat. Na jaře, když česnek začne růst, pravidelně plochu kypřete mezi řádky, v případě sucha zalévejte. Nejdůležitější je zalévání od května do konce června, kdy stroužky narůstají a v případě suchého počasí by tak bez vláhy byla sklizeň mnohem menší.
Paličáky se nejčastěji sklízí do konce července, případně v první polovině srpna. Paličáky sklízejte tehdy, když mají rostliny ještě zhruba 5 dužnatých listů. Po sklizení pomocí rycích vidlí podzemní části očistěte od zbytků půdy a celé rostliny ve svazcích vyvěste na suché místo, kde bývají již po měsíci cibule připravené k uskladnění.
Po sklizni česneku využijte prázdné záhony dle libosti. I v podhorských oblastech zde vysaďte například velmi rané brambory nebo zeleninu s krátkou vegetační dobou, jako je salát, ředkvička a další. Ale pokud nevyužijete ani jedno možnost, pak vysejte alespoň zelené hnojení, to brání zaplevelení půdy, její erozi i vysychání.
Zdroj informací: levnepostriky.cz, pazitka.cz
