Plevel na zahradě má i ten nejlepší zahradník
Plevel na zahradě není zrovna oblíbenou rostlinou, kterou chceme na našich záhonech obdivovat. V mnoha případech jsou ale plevele neprávem zatracovány a podceňovány, neboť mnoho z nich se používá v lidovém léčitelství.
Dokonalý trávník díky pravidelnému odplevelování
Přesto je ale ke zlosti, pokud nám místo mrkve vypučí bršlice, a na záhonech, kam jsme vyseli afrikány, se náramně daří pampelišce a bodlákům. Než se pustíme do důkladné „deplevelizace“ našich záhonů, měli bychom si plevele dobře prohlédnout a určit, o jaké rostliny se jedná. Skladba plevelů nám totiž může ledacos prozradit.
Například takto poznáme pH půdy:
- Kyselá půda – je taková půda, jejíž pH je nižší než 6,5. Poznáme ji podle výskytu plevelů, jako je rmen, vrbovka, šťovík a rozrazil.
- Alkalická půda – tato půda má pH 7. Nalezneme zde například jeřabinu, violku, šalvěj, hluchavku a čekanku.
Poznáme také, jaká půda před námi leží a co na ní budeme moci pěstovat:
- Humózní půda je půda s neutrálním pH, má tmavou barvu a daří se v ní rozrazilu, netýkavce, kopřivě, ptačinci a pryšci.
- Na dusíkaté půdě najdeme kopřivy, pampelišky, ptačince a vstavače.
- Těžkou hlinitou půdu prozradí výskyt jitrocele, bodláku, přesličky nebo podbělu.
- Písčitá půda je vhodná pro trávu, diviznu, vlčí mák, mochnu a zvonek.
- Pokud na naší půdě najdete sedmikrásku, rožec nebo trávu metličku, jde o půdu chudou na živiny, postrádající organické hnojení.
Nejběžnější plevel na zahradě
Mezi nejběžnější plevele na zahradě patří pampeliška, pýr plazivý, rozrazil perský, pcháč rolní, bršlice kozí noha nebo kopřiva dvoudomá.
Pampeliška – Smetanka lékařská
Její léčivá síla je v celé bylině. Na jaře můžeme z mladých lístků pampelišky připravit chutný salát, podobný chuťově rukole. Z květů se připravuje podle receptur našich babiček velmi chutný med i sirup. I její kořen je léčivý. Pokud jí chceme dostat ze zahrady, musíme to udělat dříve, než odkvete. Její „padáčky“, na kterých roznáší semena do celého okolí, jsou v době dozrávání nezadržitelné. Pampelišky musíme vyjmout z půdy i s kořenem (pokud možno celým), osvědčily se nejrůznější zahradní vidličky nebo vypichovače. Pampeliška přitom dokáže zatočit s revmatismem a vyčistí nám játra.
Pýr
Pýr se rozmnožuje oddenkatým plazivým kořenem. V něm také tkví kouzlo jeho neporazitelnosti. Stačí při pletí záhonu opomenout jeden kousek kořenu a pýr si k nám najde cestičku zpátky. Navíc je snadno rozmnožitelný i semeny, takže se nám tento plevel jeví jako opravdu zdatný protivník. Nejúčinněji ho vystrnadíme použitím totálního herbicidu, ostatní metody (zejména mechanické) jsou zdlouhavé a s nejistým výsledkem. Pýr nikdy nedáváme do kompostu. Jako léčivka nám pomůže s močovými problémy.
Rozrazil perský
Rozrazil perský je plevel na zahradě, který může mít i více generací za vegetační sezonu. Při obdělávání půdy vždy vyklíčí nová, dlouze životná semena, takže i zde musíme zapojit trochu důvtipu, abychom tento plevel ze záhonů dostali pryč. Ovšem není potřeba jej zcela vyhazovat bez užitku, neboť látky obsažené v kvetoucí nati velmi dobře pomáhají na regulaci hladiny cholesterolu v krvi. V kuchyni můžeme využít čerstvé květy, kterými lze dozdobit saláty, pomazánky i hotové teplé pokrmy. Listy sbíráme nejlépe mladé, které doplní zeleninové saláty, polévky i sendviče a hodí se také pro přípravu zeleného smoothie či bylinkového pesta.
Pcháč rolní
Pcháč rolní, kterému nesprávně říkáme bodlák, je neoblíbený především pro trny hustě pokrývající listy i stonek, kdy hrozí nebezpečí poranění. Tento plevel se šíří nažkami i oddenky a stejně jako u pýru stačí kousek zapomenutého kořínku v zemi a je tu celá rodina nových pcháčů. Své „místo na slunci“ si pcháč zajišťuje také vylučováním speciálních látek, které potlačují či zpomalují růst ostatních rostlin. Při odstraňování pcháče ze záhonů záleží na správném načasování – nejslabší je rostlina v období po 20. květnu. Velkou účinnost má plečkování, které efektivně likviduje narůstající růžice. Jako léčivka si dovede poradit s kožními plísněmi a bolavými klouby.
Bršlice kozí noha je vytrvalý plevel na zahradě
Bršlice je snad ještě invazivnější plevel na zahradě než obávaný pýr. Osvědčuje se likvidace ruční, pokud je zahradník dostatečně pečlivý a vybere z půdy všechny části jejích plazivých oddenků. Přesto je ale bršlice oblíbená bylina zejména pro vegetariány – jídelníček může zpestřit pomocí zelené polévky, ale přidává se i do nádivek, salátů či špenátu. Chutí trochu připomíná celer a petržel. Její aroma příjemně oživí smoothie a pesta.
Kopřivy
Kopřivy rostou snad všude a jejich žahavé výhonky na listech i stoncích jsou noční můrou zahrádkářů. Přesto si bez ní neumíme představit velikonoční nádivku, čaj na podporu krvetvorby nebo šampony. Čerstvé listy mladých vyrašených kopřiv se hodí pro přípravu salátů, pomazánek, můžeme je přidat do těsta na knedlíky, noky a nudle, do nádivky nebo se z nich dělá polévka. Dále je přidáváme do bramboráků, omelet, těstovin, závinů i do sladkých jídel, vaří se jako špenát. Kopřiva je ale také živnou rostlinou pro housenky baboček, proto bychom měli těmto krásným motýlům kousek jejich „domoviny“ ponechat. Pokud se nám kopřiva na zahradě přeci jen přemnožila, použijeme jí na zkrmení drůbeži nebo prasatům.
Plevelům na zahradě je potřeba věnovat pozornost, i když na první pohled vypadají jako něžné kvetoucí kytičky. Většina z plevelů jsou invazivní druhy, které za krátkou dobu zvládnou zamořit obrovské plochy a jejich likvidace je potom o to náročnější. Na menších zahradách se snažíme spíše o mechanické pletí záhonů, sekání trávníku a selektování okrasných a užitečných rostlin od těch ostatních.
Velká pole a velké zahrady budou potřebovat důraznější pomoc, a tou je zejména postřik herbicidními přípravky. Nemusíme ale vždy sahat po chemii, spousta přípravků je vyrobena na biologické bázi a je rozložitelná, takže nepoškodí přírodu tak razantně jako průmyslově vyráběné postřiky s obsahem jedovatých látek.
