Pokyn k přesazení rostliny nám dá obvykle pohled na rostlinu samotnou, na její květináč nebo substrát v květináči. Níže tedy následuje výčet desíti hlavních důvodů, proč a kdy květinu přesazovat:
1. Jakmile mladé listy u nově vytvořených výhonků zůstávají malé.
2. Pokud pozorujeme, že rostlina už nechce správně růst ani kvést.
3. Když vyndáme květinu z obalu a jsou vidět pouze kořeny. To znamená, že kořenový systém rostliny strávil všechnu půdu a rostlina se nemá dále z čeho vyživovat.
4. Je-li otvor pro odvádění vody z květináče prorostlý kořeny.
5. Vyčnívají-li špičky kořenů z povrchu substrátu.
6. Někdy se stane, že kořeny rostliny jsou pórovité, černají a navíc i zapáchají. Tehdy je zapotřebí zbavit je zeminy, důkladně je omýt a odstranit zahnívající části a rostlinu přesadit do čistého květináče.
7. Vyndáme-li rostlinu z obalu a její kořeny jsou hustě propleteny, případně u dna květináče rostou kolem dokola, jelikož hledají místo, tehdy není proč s přesazením otálet.
8. Vytvářejí-li se na hnědých květináčích bílé usazeniny, je čas na přesazení rostlin.
9. Roste-li na substrátu mech, nebo když se květináče potahují zeleným povlakem řas, obojí je způsobeno stagnací vody a obojí poukazuje na přemokření, případně ulehlý substrát.
10. Máme-li podezření, že rostlina stála po delší dobu ve vodě, raději ji přesadíme.
Jak často přesazovat
U těch rostlin, po kterých požadujeme, aby získaly na rozsahu a velikosti, provádíme přesazování každoročně a přitom jim dopřejeme větší květináč, či jinou nádobu a rovněž i nový substrát. U starších nebo větších rostlin vyměňujeme substrát každé 2 – 3 roky. Pokud to není z hmotnostního hlediska možné, vyměníme alespoň horní třetinu substrátu v nádobě.
Pozor na rostliny, které to mají opačně
Existuje i několik druhů rostlin, které kvetou spolehlivěji tehdy, mají-li k dispozici jen zmenšený kořenový prostor. Pro příklad uvádíme: řemenatku (Clivia miniata), hvězdník (Hippeastrum), nebo africká fialka (Saintpaulia).
Text: Zuzana Bohdalová
