Morušovník pro krásu i bohatou sklizeň

Je zvláštní, jak obtížně se u nás rehabilitují některé ovocné stromy, zatímco se stále snažíme najít na zahradě kousek chráněného zákoutí pro choulostivé broskve či meruňky. Přitom moruše bývaly dříve velmi oblíbené – zkuste jim vrátit místo v české zahradě a rychle zjistíte, proč.

Morušovník pro krásu i bohatou sklizeň
Morušovník pro krásu i bohatou sklizeň (Zdroj: shutterstock.com)

Morušovníky bílý a černý (Morus alba, M. nigra) jsou stromy pěstované jako kulturní rostliny tak dávno, že prakticky nelze vystopovat jejich původ. Pravděpodobně pocházejí z oblasti starodávných kultur dnešního Íránu, odkud se již před tisíciletími rozšířili po celé Asii i do evropského Středomoří. Nebýt moruší, nebylo by hedvábí – tak také nejvíce známé existenci tohoto stromu, jako domov a potravu housek bource morušového, z jehož kukel se spřádá hedvábná nit. U nás se ovšem tomuto broukovi nedaří, patří do teplých krajů. Výhoda pro nás – ovoce morušovníku si můžeme vychutnat sami.

Do střední Evropy se první stromy dostaly až v polovině 19. století, rychle si získaly oblibu nejen v zámeckých parcích, ale brzy se dostaly i do zahrad. Zatímco parky zdobí svými rozložitými korunami a krásným olistěním, v zahradách byl kromě toho pěstován zejména morušovník černý pro mimořádně lahodné ovoce.

Nenápadné květy, kterých si na jaře možná ani nevšimnete, se během léta postupně proměňují v podlouhlé, ostružinám podobné, plody. Ty se postupně vybarvují od bílé přes červenou a ž v plné zralosti po temně modrou. Proti jednorázové sklizni většiny ovocných stromů našich zahrad mají jednu výhodu – dozrávají postupně a sklízet je můžete od konce června až do září. Nejsnazší sklizeň je natáhnout pod strom plachtu a sbírat ovoce, které plně zralé opadává. Jenže takhle byste si asi moc moruší neužili – většinu by vám jich ozobali ptáci, kteří jsou po nich lační snad ještě více než po třešních. Takže lépe je postupně otrhávat a konzumovat. Moruše se nedají skladovat, rychle podléhají zkáze, čerstvé jsou ovšem skutečně vynikající. Plné temně modré šťávy se sladkokyselou chutí dodávají navíc tělu množství vitaminu C. Co nestihnete sníst, můžete zpracovat na neméně lahodné džemy nebo sirup.

Oblíbenost moruší byla u nás ještě na počátku minulého století veliká. Svědčí o tom i vyšlechtění zvláštní odrůdy, která byla světově uznána v roce 1948. Jmenuje se morušovník trnavský (Morus x trnaviensis) a vyznačuje se proti původním druhům nižším vzrůstem a pomalým růstem, zato velmi bohatou plodností. Z jednoho dospělého stromu lze sklidit až 100 kg ovoce. Je to kříženec černého a červeného morušovníku s plody temně červenými a velmi sladkými.

Morušovníky se dnes pěstují jako okrasné stromy s „přidanou hodnotou“ vynikajího ovoce. Původní druhy dosahují skutečně mohutného vzrůstu až 18 m výšky a dožívají se vysokého stáří. Okrasné odrůdy morušovníku černého jsou nižší, běžná výška je 3 – 10 metrů. Počítejete ovšem s rozložitou korunou, která má šířku 3 – 12 metrů. Tyto odrůdy mívají větve skloněné až k zemi a v době olistění tak tvoří nádherný kulatý tvar.

Především pro okrasu se pěstují morušovníky bílé – jejich bílé moruše jsou totiž mnohem trpčí než černí sourozenci. Zato existuje řada kultivarů, které krásně vyzdobí zahradu. Do té menší můžete vysadit například bílý morušovník vzrůstu „pendula“ tedy s převislými větvemi. Vyroste maximálně do výšky tří metrů a převislá koruna má šířku nejvíce dva metry.

Větší plochu ozdobí zase bílý morušovník „Macrophylla platanifolia“, jehož korunu snadno udržíte ve tvaru širokého deštníku, když jí každé jaro podobně jako vrbu seříznete loňské větve až asi na 20 sm. Vyženou pak mladé, které na koncích budou převislé jako deštník. Když seřezávat nebudete, koruna bude stejně krásně rozkladitá, ale bude mít spíše tvar klobouku. Největší ozdobou této odrůdy jsou pětilaločné velké listy, které zůstávají zelené až do opadu.

Všechny morušovníky mají rády kvalitní hlubokou zeminu s množstvím živin. Vysadit je můžete nyní na podzim nebo příští rok na jaře, mladé stromy až asi do tří let nezapomeňte zalévat. Když si vytvoří dostatečně rozlehlý kořenový systém, dokážou si už živiny i vodu vytáhnout ze širokého okolí, hnojit ani zalévat pak již starší stromy není třeba. U nás pěstované odrůdy jsou mrazuvzdorné většinou až do -30 °C, lehce choulostivější je snad jen platanovitý stromek, který se určitě nehodí do nějaké ledové horské kotliny, jinak ale zvládne většinu našeho území bez problémů.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 12.04.2019

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

ČTĚTE DÁLE

Jetel luční – oblíbená zemědělská plodina i problematický plevel
Jetel luční – oblíbená zemědělská plodina i problematický plevel

Rostliny

Jetel luční se jako plevel dokáže rozrůst opravdu rychle a zabírá spoustu místa, přičemž jeho následná likvidace zase tak jednoduchá není.

Rez není na hrušni jen kosmetická vada
Rez není na hrušni jen kosmetická vada

Rostliny

Hrušeň je krásný strom, který rodí chutné ovoce. Ale pokud ho napadne rez a vy to nebude řešit, můžete se rozloučit s bohatou úrodou.

Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte
Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte

Rostliny

Cukrová řepa je známou plodinou už od dávnověku. V našich zahrádkách se však již téměř nevyskytuje. A je to škoda, protože tato řepa má co nabídnout.

Jedovaté a nebezpečné plevely na vaší zahrádce
Jedovaté a nebezpečné plevely na vaší zahrádce

Rostliny

Plevel může být jedovatý a může růst na vaší zahradě, aniž byste o tom věděli. Možná by stálo za to znát alespoň ty nejčastější. Co myslíte?

Milujete cizrnu? Můžete si ji vypěstovat i sami
Milujete cizrnu? Můžete si ji vypěstovat i sami

Rostliny

Žlutá cizrna je skvělá potravina, která se u nás příliš nepěstuje. A to je škoda. Pojďme to změnit! Poradíme vám jak na to. Pěstovat ji můžete i na balkoně.

Připravte se včas na nekončící boj s plevelem
Připravte se včas na nekončící boj s plevelem

Rostliny

Jakmile vyraší první jarní tráva a zahrada se zazelená, je tu čas na nepříjemnou otázku – a tou je likvidace zahradních plevelů. Jak si s nimi poradit?

Cesmína není pouze symbol Vánoc. Může zdobit i naši zahradu
Cesmína není pouze symbol Vánoc. Může zdobit i naši zahradu

Rostliny

Cesmína je stálezelená rostlina s jasně červenými plody. Na zahradách se pěstuje jako okrasný keř, ale hodí se i pro vybudování živého plotu.

Celer je králem mezi zeleninou, pěstujte jej i vy
Celer je králem mezi zeleninou, pěstujte jej i vy

Rostliny

Celer patří k základním plodinám, které na zahrádce nesmí chybět. Jak celer na zahradě pěstovat, abychom dosáhli velké úrody? Vše se dozvíte v našem článku.

Krasavec, který vás může na zahradě pěkně potrápit
Krasavec, který vás může na zahradě pěkně potrápit

Rostliny

Krásný keř jménem janovec metlatý se vyjímá v přírodě i na zahradě. Je to ale úporná rostlina, která se nehodí do každé zahrady a kterou musíte kontrolovat.

Brokolice je oblíbená zelenina, pěstujte ji i vy
Brokolice je oblíbená zelenina, pěstujte ji i vy

Rostliny

Brokolice na zahradě vám jednoznačně nesmí chybět. Její konzumace je pro naše tělo natolik prospěšná, že ji prostě musíte pěstovat.

Víte, co s jedním z nejzávažnějších trávovitých plevelů střední Evropy? Poradíme vám
Víte, co s jedním z nejzávažnějších trávovitých plevelů střední Evropy? Poradíme vám

Rostliny

Škodlivá tráva chundelka metlice sice vypadá pěkně a někdo z ní vyrábí dekorace, zemědělci z ní však radost rozhodně nemají. Proč, se dozvíte v článku.

Syrové houby pomáhají našemu tělu
Syrové houby pomáhají našemu tělu

Rostliny

Konzumace hub v syrovém stavu je prospěšná pro lidský organismus. Proč neupravit houby na oblíbený způsob a sníst je syrové? Čím nám pomáhají?