Staré odumřelé dřevo jako útočiště hmyzu
Staré odumřelé stromy, kmeny, široké větve, pařezy, trouchnivějící neporažené stromy, zde všude mohou najít své útočiště vzácné, ale i ty obvyklé druhy hmyzu. Často se jedná o brouky, které jinak nemáme možnost spatřit živé, a to na vlastní oči.
Chráněné druhy hmyzu jsou ve většině případů přímo vázané na konkrétní dřeviny. Jistě se i na vaší zahradě nebo pozemku najde nějaké místo, plocha anebo konkrétní strom, kde byste mohli založit i vy vaše vlastní broukoviště.
Co jsou to loggery?
Loggery jsou skupiny kmenů a silnějších větví, které jsou buďto částečně kolmo zapuštěné do země anebo jen postavené vedle sebe do půlkruhu nebo do řady. Kmeny se ponechávají k přirozenému rozpadu. Dá se říct, že jsou to člověkem uměle vytvořené biotopy přírodního charakteru, které pomáhají v přežití vzácným druhům bezobratlých.
I světově proslulá botanická zahrada Kew v Londýně má své loggery, kde se daří v dutinách stromů například páchníkům hnědým (Osmoderma eremita). Mezi živné druhy čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae) patří například duby (Quercus), buky (Fagus), lípy (Tilia), jilmy (Ulmus), vrby (Salix) a dokonce i ovocné druhy stromů jako například hrušeň (Pyrus) anebo slivoň (Prunus).
Kde všude mohou loggery vznikat
Pro každý druh hmyzu jsou zásadní jiné dřeviny. Je ale více než pravděpodobné, pokud zvolíme vhodnou dřevinu, že si ji právě onen specifický druh hmyzu najde. Je třeba také zvolit vhodné místo pro jejich uložení.
Do loggerů lze začlenit již volně uložené dřevo, klády, kmeny, staré pařezy a využít k tomu místa, jako jsou například zahrady, dětská anebo psí hřiště. Obce mohou nabídnout možnost zřízení loggerů na obecních či městských plochách, kde obce povolují vyvážet rostlinný odpad, průklesty ze zahrad anebo z parků. Na takových místech právě často končí pokácené stromy nebo jejich části, kde se hmyz může usídlit.
Vazba zvláště chráněných hmyzích druhů na dřeviny
Ačkoli se některé hmyzí druhy v nouzi vyvíjejí i v jiných dřevinách, než je pro ně obvyklé, je dobré znát ty druhy dřevin, které mohou hostit ty nejvzácnější brouky. Právě díky rozmanitosti dřeva se nám může podařit zachránit některé živočichy, kteří jsou již na pokraji vyhynutí.
Jako velmi důležitá se jeví nejen tvorba loggerů, ale také vysazování dalších generací živných dřevin pro velmi ohrožené druhy, kterými jsou například tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) nebo páchník hnědý (Osmoderma eremita). I vzájemná poloha stromů v takovém případě hraje svou roli. Tam, kde žije kupříkladu tesařík obrovský, je nutné vysazovat soliterní dřeviny, neboť většina brouků těchto druhů dává přednost výrazně osluněným dřevinám.
Tesařík drsnorohý (Megopis scabricornis) má v oblibě listnaté stromy, ideálně stojící živé dřevo bez kůry. Kozlíček jilmový si libuje v lýku pod kůrou jilmů, které již odumírají. Roháče obecné (Lucanus cervus) můžete spatřit v trouchu a v půdě u pařezů osluněných dubů, zlatohlávky skvostné zase v dutinách nebo kapsách pod kůrou trouchnivějících dubů anebo vrb, případně dalších listnatých stromů.
Kde u nás najdeme vzácné druhy
Právě díky výskytu hojného počtu dobře osluněných solitérních dřevin jsou nejčastějšími oblastmi výskytu vzácných druhů hmyzu u nás oblasti ve stromořadích a na rybničních březích Třeboňska, dále v parcích Lednicko – valtického areálu nebo v krajině na Hlubocku.
Nezapomeňme však, že oslabené, odumírající, odumřelé anebo rozpadající se stromy, mohou být stejně tak ideálními loggery v našich zahradách. A tam také poskytnou odpovídající prostředí pro vývoj hmyzích druhů, které bojují o své zachování.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Broukovi%C5%A1t%C4%9B
