Živý plot je možné založit z listnatých či jehličnatých dřevin, obě skupiny mají svá pozitiva i negativa. U listnatých dřevin pak nastává volba, zda upřednostnit stálezelený či opadavý sortiment. Ty stálezelené se postarají o celoroční odclonění pozemku, ale většina těchto druhů potřebuje chráněné stanoviště. Při hlubokém namrznutí se navíc jen pomalu dostávají do původního stavu.
Opadavé dřeviny bývají odolnější i opravdu nízkým teplotám a holomrazům, navíc si většinou poradí i s hlubokým zmlazením. Živé ploty ovšem nemusí být pouze tvarované, slyšeli jste už někdy o volně rostoucích živých plotech? Tato varianta se hodí hlavně do přírodních zahrad nebo tam, kde očekáváte přírodní vzhled. Pojďme se společně podívat na typy živých plotů, které se třeba budou hodit i na váš pozemek.
Nízké živé ploty
Od živého plotu nemusíme vždy očekávat větší výšku a neprostupný porost, který zabrání vstupu nezvaných hostů na pozemek, z některých dřevin si můžete vypěstovat třeba i nízké obruby záhonů. Tyto živé „plůtky“ se běžně zakládají z pomalu rostoucího zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), u něhož je tento aspekt spíše výhodou. Díky němu nehrozí, že vám tyto obruby rychle přerostou, navíc mají hustý charakter i bez pravidelného tvarování.
Kam se tyto obruby hodí? Možností je hned několik, ale v Anglii byste se s nimi setkali i v běžných zeleninových zahradách. Uplatní se především ve formálních zahradách s pravidelným kompozičním členěním. Perfektně ohraničí užitkové i okrasné výsadby trvalek, letniček i cibulovin.
Tvarované živé ploty
Tento typ je v našich podmínkách nejběžnější. Díky tvarování se vysazené dřeviny udrží dlouho na uzdě. Jejich striktně tvarovaný charakter se hodí hlavně do okrasných městských zahrad, kde jejich přísné tvary nejsou na škodu.
Při výběru dřevin se rozmyslete, jak často budete plot udržovat a podle toho vyberte dřeviny s odpovídajícím růstem. Některé druhy totiž rostou abnormálně rychle, což je případ stálezeleného jehličnanu, cypřišovce Leylandova (Cupressocyparis x leylandii), který je schopný během sezony povyrůst i o jeden metr v závislosti na stanovištních podmínkách. Tento druh jen těžko udržíte kompaktní a navíc je občas třeba provést hluboké zmlazení.
Stejně si položte otázku, jak dlouho má živý plot na zahradě fungovat? Pokud očekáváte životnost dlouhodobou, pak volte dlouhověké dřeviny s dobrou regenerační schopností, které si poradí i s hlubokým zmlazením. Dobrým příkladem je tis červený (Taxus baccata). Tvarované živé ploty se ovšem do některých zahrad příliš nehodí kvůli svým ostrým rysům, což je případ ekologicky laděných zahrad.
Volně rostoucí živé ploty
V přírodních zahradách striktně tvarované živé ploty zvláště ze stálezelených jehličnanů vypadají poměrně cize. K tomuto účelu se spíše hodí opadavé listnáče, které nepůsobí tolik strnule.
V přírodních zahradách jsou ovšem mnohem více oblíbené volně rostoucí živé ploty, které není třeba tvarovat. Jejich výhoda nespočívá pouze v absenci tvarovacího řezu, ale většinou použité dřeviny přináší i jiné bonusy, díky kterým si tyto vegetační prvky oblíbíte. Do těchto živých plotů se běžně vysazují druhy kvetoucí, které oceníme co by estetické prvky zahrady, ale na své květy navíc lákají i opylovače, takže jsou důležité i po ekologické stránce.
Určitě zde mají své místo i ovocné dřeviny v podání muchovníků (Amelanchier), mišpulí (Mespilus germanica) či trnek (Prunus spinosa), ze kterých se dočkáte i zdravé sklizně.
V čem spočívá péče o volně rostoucí ploty? Bývají většinou nenáročné, proto nepotřebují zálivku ani hnojení. Pokud během let značně zhoustnou, je vhodné v závislosti na druhu provést prořez, díky kterému se dřeviny zmladí, ale záleží na vašich požadavcích. Pokud řez vynecháte, budou keře neprostupné a tím pádem vytvoří perfektní bariéru.
Foto a text: Lucie Peukertová
