Živá zimní květina
Čemeřice černá je živá zimní květina. Stálezelená trvalka dokáže potěšit lidské oko nádhernými květy v různých barvách. Zatímco jiné květiny kvetou od jara do podzimu, čemeřice má toto privilegium právě v době, kdy jiné rostliny spí zimním spánkem.
Čemeřice černá patří u našich sousedů v Německu a Rakousku mezi chráněný druh. Má ráda skalnaté svahy, křovinaté stráně, lesy, ale i zahrady. Tato živá zimní květina kvete převážně od ledna do března, ale není žádným překvapením, když se její květy vynoří zpod sněhu již v období Vánoc. Vzhledem k tomu, že tato trvalka pochází z alpských oblastí, můžeme zázrak vánočního květu spatřit právě i u nás. Naše podnební pásmo je přeci jen teplejší než horské oblastí, odkud k nám rostlina přišla. Jedná se o vytrvalou stálezelenou bylinu, která dorůstá do výšky až 30 cm. Její listy jsou kožovité a lysé. V přízemní části rostliny vidíme listy řapíkaté a v horní polovině pak zubaté. Její květy jsou rozvětvené, mohou být až 4 u sebe a dosahují 5 až 8 cm v průměru. Rostlinka tvoří kompaktní trs. Plody čemeřice jsou měchýřky.
Čemeřice je na pěstování celkem nenáročná. Někdy se však může stát, že tato živá zimní květina nekvete a rostlina je tvořena pouze listy. V tomto případě se musíme zaměřit na její životní podmínky. Čemeřice má ráda polostín a mírně vlhkou půdu. Nejlépe se jí daří v podrostu u nízkých listnatých stromů či keřů, které jí poskytují přirozený stín. Vyloženě nevhodné je pro ni úplně stinné místo s vysokou vlhkostí a kyselou půdou. V tomto případě bývá rostlina často napadána houbovým onemocněním. Pokud máme tuto rostlinku na zahradě, nikdy ji nesmíme sázet v blízkosti rododendronu nebo azalky. Naopak velmi dobře prospívá v blízkosti plicníku, nízkých kapradin či škornic. Jakmile nám čemeřice na zahradě vykvete, poskytne našemu oku opravdu nádherný obraz.
Jak se o živou zimní květinu správně starat
Péče o čemeřici není nijak náročná. Jen musíme dodržovat pravidelnou zálivku, ale půda nesmí být přemokřená. Při pěstování této živé zimní květiny musíme také pravidelně odstraňovat staré, poškozené nebo i napadené listy. V letních měsících zakládají květní puky. V tuto dobu je pro ni lepší spíše sušší půda. Jestliže máme čemeřici pod listnatým stromem, můžeme spadané listy s klidným srdcem ponechat na zemi. Listy udržují přirozenou vlhkost a díky žížalám jsou následně proměněny na kompost.
Po zimě musíme u této rostlinky odstranit staré a suché listy. Chráníme ji tím před případnými nemocemi. Velice často bývá napadena padlím, které může celou rostlinku úplně zničit. Stejně tak chráníme čemeřici před slimáky, kteří ji mají velmi rádi. Ve chvíli, kdy hledáme pro živou zimní květinu vhodné místo, kromě polostínu a mírné vlhkosti musíme pamatovat i na jej rozrůstání. Vzhledem k tomu, že má rostlina poměrně citlivé kořeny, najdeme jí místo, kde může v klidu vegetovat i několik let bez jediného zásahu.
Jestliže ji však chceme i přesto rozmnožit, činíme tak u rostliny starší 6 let. Velice opatrně ji vykopeme a rozesadíme. Čemeřice však zakořeňuje poměrně dlouhou dobu. Není tedy žádným divem, že následně po dobu několika let nemusí vůbec kvést, anebo kvete jen velmi málo. Mějme také na paměti, že čemeřice patří mezi jedovaté rostliny. Šťáva z rozmačkaných listů může způsobit alergickou reakci, proto při přesazování vždy používáme ochranné rukavice. Čemeřici můžeme pěstovat i doma v květináči. Musíme však pro ni vybrat vhodnou nádobu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o hluboce kořenící rostlinu, musí být květináč opravdu hluboký s širokým okrajem. Jestliže ji umístíme na polostinné stanoviště a budeme pravidelně zalévat, obdaří nás živá zimní květina nádhernými květy právě v období vánočních svátků.
Zdroj informací: www.jahodarnabrozany.cz; www.rostlinky.cz; www.zahradnictvi-montano.cz; botany.cz
