Rýže na zahradě nebo i doma
Rýže na zahradě nebo i doma v Česku, se vám jeví nereálně? Pochybujete o tom? A proč se vám to jeví jako reálné? Možná za to může skutečnost, že většina lidí má rýži spojenou s Asií, tedy s jiným klimatem a pak také i s vodou, v níž se rýže nejvíce pěstuje. Jenže, rýže už dávno není už jen asijskou výsadou. Je sice pravda, že se jí nejvíce dodnes vypěstuje v Číně, Indii a Indonésii, ale jinak se pěstuje po celém světě. A není to po krátkou dobu, již v roce 323 před naším letopočtem ji do Evropy přivezl jako válečnou kořist Alexandr Veliký. Do Maďarska ji pak přivezla Marie Terezie.
Ještě něco málo o pěstování rýže
Rýže je jednou z nejdéle pěstovaných plodin. A aktuálně jde o druhou nejvíce pěstovanou plodinu na světě (první je pšenice). Ročně se jí vypěstuje 650 milionů tun. Původně se rýže nepěstovala ve vodě, ale na suchu. Polovodní rostlinou se stala až s postupnou mutací. V současnosti se rýže dělí do dvou základních skupin: rýži bažinnou a rýži horskou. Rýže horská má delší vegetační dobu a daří se jí ve vyšších oblastech. Většinou nepotřebuje závlahu. Oproti bažinné rýže má však vyšší nároky na půdu. Poskytuje však nižší výnosy a zrno je horší kvality. Na celém světě je známo cca 29 druhů rýže. Nejznámější a také i nejvíce pěstovaná je přitom Oryza sativa, čili rýže setá.
Oryza sativa
Oryza sativa je jednoletá bylina, která dorůstá do výšky 1-1,8 m. Má dlouhé tenké listy o šířce 2 cm. Stébla, která se nahoře rozvětvují v květenství, tedy latu, o celkové délce 30 až 50 cm. Květenství tvoří drobné, krátce stopkaté jednokvěté klásky. Každý klásek má přitom dvě malé plevy, dvě velké pluchy, svrchní semeník se dvěma bliznami a 6 tyčinkami. Vzhledem k tomu, že se v Asii začaly spíše vysazovat sazenice rýže (místo vysévání), umožnilo to dosáhnout v jednom roce i několika sklizní. Předpěstováním rýže se totiž dost významně zkracuje vegetační doba.
Rýže beze zbytku
Pěstování rýže v našich podmínkách
Pěstování rýže v našich podmínkách možná není zrovna jednoduché, ale rozhodně to není nemožné. Vyzkoušet to můžete klidně taky.
- Potřebujete k tomu však kvalitní osivo. Osvědčuje se i dlouhozrnná hnědá rýže z organického obchodu. Pozor, s bílou rýží to rozhodně nezkoušejte, protože ta už je zpracovaná.
- Výsev provádějte doma při běžné pokojové teplotě. Nachystejte si pro ni misku s běžným substrátem a příměsí rašeliny. Na její povrch pak položte rýži. Zeminu po celou dobu klíčení udržujte neustále mokrou. Nikdy nesmí vyschnout. S pěstováním byste měli začít na přelomu února a března.
- Vyzkoušet ale můžete i jiný způsob, který doporučuje na misku s keramzitem dát substrát, jenž následně zalijete vodou, a to tak, aby byl 2-3 cm nad zeminou. Do ní nasypejte semínka. Semínka se potopí a zahnízdí se v substrátu.
- Misku odnesete na to nejsvětlejší místo v domě, ideálně na jižní stranu domu. Semena teď potřebují plné slunce, teplý vzduch a pravidelnou závlahu odstátou teplou vodou. Klíčení jim bude trvat zhruba 14 dnů. Pokud vydržíte s touto náročnou péčí, rýže vám vyklíčí.
- Jakmile rýže vzejde, zvyšte zálivku. Mladé rostlinky udržujte stále ve vodě a dopřejte jim plné slunce a teplý vzduch.
- Větší rostlinky potom přesaďte do kbelíku. Na dno nasypejte keramzit. Na něj pak dejte vrstvu substrátu a do něj, asi do hloubky 3 až 5 cm zasaďte sazeničky rýže. Do jednoho místa vsaďte alespoň 3 kusy. Jemně je do substrátu vmáčkněte. Nakonec do kbelíku nalijte vodu a udržujte ji tak, aby byla stabilně 2-3 cm nad zeminou. Pozor, na balkon, terasu nebo zahradu je můžete dát teprve až po zmrzlých.
- Pečlivě se o rýži starejte. Dopřejte jí plné slunce a dopřejte jí také dostatek vody. Až klasy získají nažloutlou barvu, můžete ji sklidit.
- Sklizenou rýži nechte nejprve 3 týdny proschnout v novinách. Pak ji 1 hodinu pečte v troubě na 93 ℃. Snadněji se loupe.
