Nebudeme se tedy tentokrát zabývat tím, jaké problémy přináší zahradám velké množství napadaného sněhu, ale spíše co a jak je třeba na zahradě chránit v případě holomrazů a zda zahradu při neobvykle vysokých zimních teplotách zalévat, či nikoli.
Ohrožení dřevin holomrazy
Holomrazy ohrožují veškeré rostlinstvo mírného pásma, ovšem zdaleka největší nebezpečí znamenají pro stálezelené dřeviny. Holomrazy mohou tyto dřeviny popálit anebo kvůli nim dřeviny uschnou. A právě to je důvod, proč bychom se měli postarat o to, aby byly stálezelené dřeviny na naší zahradě ještě před příchodem zimy ve skvělé kondici. Musíme je zalévat, chránit je opadaným listím a neshrabávat ho ze zahrady pryč.
Lépe než dřeviny jsou na tom při holomrazech nízké trvalky, právě ty je poměrně snadné přikrýt vrstvou listí. Ozimé užitkové rostliny zase můžeme zakrýt přes zimu netkanou nastýlkovou textilií. U ní se nemusíme obávat, že nám ji rozfouká vítr, jako se tomu stává u listí. Při nastýlání je hlavním úkolem krýt půdu a v ní uložené kořeny, neboť právě kořenový systém je pro každou rostlinu a její život klíčový.
Při vyšších teplotách nezapomínejte zalévat
Teplý a dlouho trvající podzim je vítán. Půda vychládá jen zvolna, a tak je možné až do listopadu vysazovat keře, trvalky anebo cibuloviny. I česneku dělá co nejzazší termín výsadby dobře. Pozdní výsadbové termíny výrazně snižují riziko napadení česneku chorobami, čímž zvyšují jeho šanci na přezimování. Přichází-li zima pomalu, mají všechny rostliny delší dobu na to, aby dobře zakořenily.
Jestliže jste zahradu uklidili, odevšad vypustili vodu a teploty neklesají pod 4 stupně a k tomu ještě ani neprší, je nutné stále zalévat. Zálivka by měla být pravidelná, v nižším množství ale stálá, dokud vysoké teploty trvají, bez ohledu, zda je leden nebo únor. Zálivka platí jak pro rostliny nově vysazené, tak pro stálezelené dřeviny.
Teplé zimy přispěly k pěstování cizokrajných rostlin
Někteří pěstitelé jako by sázeli na to, že teplé zimy už jsou v našem zeměpisném pásmu trvalým jevem a pustili se do pěstování rostlin cizokrajného až exotického původu. Ty však mají nároky na rozdíl od domácích otužilých rostlin dosti odlišné.
Při mírných zimách celkem odolávají rostlinné druhy teplejšího pásma, které by za běžných mrazivých zim bylo nutné a pravděpodobně i dosti složité chránit. Patří k nim například zmarliky, blahočety, smokvoně nebo zpododěry. Ale takovým rostlinám stačí pár dnů teplot pod nulou a vymrznou. Pro takovéto choulostivé exempláře se vždy vyplatí vybrat vhodná chráněná místa. Nevyplatí se ani zbavovat se domácích odolných rostlin. Dosazování nových rostlin místo těch vymrznutých by vás na jaře mohlo vyjít poměrně draho.
A když se sněhu přece jen dočkáme, buďme rádi. Naši zahradu ochrání lépe než nastýlka z listí anebo netkaná textilie. Neberte však hned na zasněžené plochy cest a chodníků posypovou sůl, ale dejte přednost jeho mechanickému odstraňování. Sůl proniká do půdy a mění nejen její chemické složení, ale i její strukturu. Na takové půdě jsou pak schopné růst už jen některé druhy halofytů čili slanomilných druhů rostlin.
