Pěstování stínomilných bylinek není žádná věda, většinou se totiž jedná o druhy, které jsou v naší přírodě domácí, takže nebudou potřebovat žádnou náročnou úpravu stanoviště. Většina se spokojí s výsadbou do lehké dobře propustné zeminy bohaté na listovku. Dobře uděláte, když je vysadíte jako podrost do lesa nebo pod vzrostlé keře.
Některé druhy lze snadno předpěstovat z prodávaných semen, u jiných si budete muset semínka přinést z volné přírody, což je případ třeba česnáčku lékařského, který je všeobecně považován za plevelnou rostlinu, nebo si rovnou vyrýpněte mladé rostliny. Česnek medvědí je dostupný ve formě drobných hlízek, které sázíme na podzim nebo na farmářských trzích seženete předpěstované sazenice. Brusnice si nenoste z volné přírody, těchto rostlin v naší krajině neustále ubývá. Ve specializovaných zahradnictvích tyto léčivé kyselomilné polokeře ovšem snadno koupíte. Podobně tomu je u maliníku, ostružiníku či jahodníku.
Přehled běžných stínomilných bylinek a na co se používají v léčitelství
Kostival lékařský (Symphytum officnale)
Kostivalový kořen a listy jsou poměrně běžně používány spíše zevně než vnitřně, za což mohou některé alkaloidy, díky kterým se kořen přestal v nálevu téměř užívat, ačkoli i dnes se občas přidává do směsí proti zánětům průdušek. Z kořene se připravují obklady na rány a zlomeniny nebo se z něj připravuje kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Při vnějších obkladech z kaše vyrobené z kořene je třeba sledovat, zda pokožka nereaguje podrážděním, pokud ano, pak je třeba tento obklad neodkladně sejmout a pokožku omýt vodou a osušit. Kostival lze vypěstovat výsevem nebo dělením trsů. Kořen se sbírá na jaře nebo na podzim, tedy v době, kdy obsahuje nejvíce léčivých látek.
Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
Tato léčivá rostlina je ne nadarmo nazývaná pokladem našich lesů, léčivé jsou nejen temně fialové plody zrající během léta, ale také listy, které i s natí sbíráme před rozkvětem na jaře. Plody mají silně dezinfekční vlastnosti, je zajímavé, že použití plodů čerstvých a sušených se liší. Zatímco sušené plody se hodí pro léčbu dětských průjmů, plody čerstvé mohou průjem naopak způsobit. Konzumaci v běžném množství se ovšem rozhodně nebraňte, v jakékoli podobě totiž udělají dobře našemu trávicímu ústrojí. Listy mají také dezinfekční účinky, ale kromě toho čistí také organismus. Ve směsi bylin se skvěle doplňují s listy jahodníku a maliníku.
Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)
Plody červené barvy a v čerstvém stavu trpké chuti jsou podobně jako plody borůvky silně dezinfekční. Mají pozitivní vliv na močové ústrojí a na záněty různého původu. V léčitelství se ovšem uplatňují i listy. Listy i plody jsou bohaté na draslík, vápník, hořčík a fosfor. Používají se také při léčbě průjmů a cukrovky.
Mařinka vonná (Galium odoratum)
Mařinky si ceníme hlavně jako okrasné rostlinky s jemnou texturou listů a díky její příjemné vůni. Během května a června sbíráme kvetoucí nať, která se už dříve používala pro uklidnění a dobré usínání. Dlouhodobě ji ovšem neužívejte, podobně jako kostival obsahuje některé alkaloidy. S tímto druhem se ovšem můžete setkat po celé Evropě i v oblasti gastronomie. Severské národy ji přidávají do uzenin a Francouzi zase do kvalitního šampaňského.
Jahodník obecný (Fragaria vesca)
Jahodníkové plody a listy patří mezi přírodní léčivo, které má naprosto univerzální účinek. Nejvíce si na nich ceníme jejich čisticích účinků, přičemž se uplatňují hlavně mladé listy sbírané na jaře před nebo v průběhu kvetení. Působí močopudně, rozpouští písek a kameny v močových orgánech, zklidňují organismus a čistí krev.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Z drobných hlízek vysazených na podzim vyrostou v průběhu dubna a května svěže zelené listy s jemnou česnekovou vůní. Právě v této fázi je sklízíme. Nejlépe chutnají v čerstvém stavu, ale můžete si je nasušit do zásoby a vyrobit si z nich třeba medvědí sůl. Mají pozitivní účinek na imunitu, ale stejně tak oceníme i dezinfekční účinek, ačkoli u tohoto druhu není efekt tak silný jako u klasického česneku.
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)
Česnáček jen málokdo na své zahradě pěstuje cíleně, protože je to všudypřítomný plevel. Mnozí dokonce ani nevědí, že se jedná o léčivou a dokonce velice chutnou bylinku, která kvete brzy na jaře. Sbíráme nať s poupaty nebo s čerstvě rozvinutými kvítky. Díky jemné česnekové chuti se tato bylinka s dezinfekčními účinky hodí především do různých tvarohových krémů a pomazánek.
Maliník obecný (Rubus idaeus)
Plody maliníku obsahují celou řadu minerálů a léčivých látek, dají se užívat v jakémkoli množství, protože nezpůsobují žádné alergie. Léčivé jsou ovšem i listy, které sbíráme v době, kdy jsou ještě mladé a svěže zelené před rozkvětem. Listy jsou močopudné, čistí organismus a působí protizánětlivě. Bylo dokonce dokázáno, že působí proti zvýšené teplotě.
Ostružiník obecný (Rubus fruticosus)
Podobně jako u maliníku a jahodníku sbíráme i u ostružiníku nejen plody, ale také jeho listy. Právě listy mají širokou působnost při poruchách trávení. Přidávají se do směsí proti průjmu, při onemocnění žaludku a proti zánětům močového měchýře.
Bylinkový čaj z lesních bylin
Tuto směs si klidně namíchejte do zásoby, je skvělá především na zimu, kdy nás trápí různé chmury nebo nachlazení. Listy jahodníku, maliníku a borůvčí vás jistě překvapí svou lahodnou chutí. Maliník a jahodník se před několika generacemi používaly jako náhrada za pravý čajovník, ačkoli je jejich chuť příbuzná jen vzdáleně. Nálev lze dosladit květovým medem a dochutit plátkem citronu v BIO kvalitě.
Na přípravu konvice o objemu 1,5 litru budete potřebovat asi 4 vrchovaté polévkové lžíce směsi.
- 1 polévková lžíce listu jahodníku
- 1 polévková lžíce listu maliníku
- 1 polévková lžíce listů borůvčí
- 1 polévková lžíce sušeného plodu růže šípkové
