Zelenina a bylinky
- Rostliny bohatě kvetou a plodí – a to je pořádná dřina. Odměníme je proto porcí organického hnojiva a jako dezert jim do zálivky přidáme probiotika. Podpoříme tak růst kořenového systému, vstřebávání živin i schopnost rostlin bránit se škůdcům a patogenům.
- Se sklizní okurek zbytečně neotálíme. Zralejší už nebudou, spíš si na nich pochutná plíseň. Když se nemáme do sklízení, rostlina může odvrhnout nové, zatím ještě malé plody. Čím rychleji trháme, tím rychleji nasadí další okurky.
- V srpnu ještě můžete vysít kerblík, japonskou ředkev a mangold.
- Seřízneme vrcholky rajčat, aby jim zbylo dost energie na dozrání plodů.
- Na vydatnou zálivku si kromě rajčat potrpí kořenová zelenina, okurky a papriky. Cibuloviny naopak nepřeléváme.
- Co nás může nepěkně potrápit zvlášť v deštivém létě, je potvora plíseň. Nejlepší zbraní je prevence – zaléváme jen ke kořínkům, ne na list. Pravidelně posilujeme imunitu rostlin víčkem probiotik pro rostliny v zálivce. Plíseň si vybírá vždy slabší a nemocné.
- Sklízejte bylinky, mají v sobě díky slunečním paprskům vysoký obsah aromatických látek. Nejvíc budou vonět utržené ráno nebo během dopoledne.
- Dýně a tykve rostou jako z vody. Pro zdravou úrodu budoucí halloweenské šklebouny podložíme fólií, cihlou, kamenem či třeba kusem dřeva, aby nehnily od země.
- Sklízíme cibuli, kterou necháme proschnout na sluníčku přímo na záhoně.
- Prázdné záhonky připravíme pro podzimní výsevy tak, že je osejeme zeleným hnojením. Jde o meziplodiny, které díky speciálním bakteriím žijícím na jejich kořenech zvyšují v půdě obsah dusíku. Tyto zázračné schopnosti má hrášek nebo třeba hořčice. Vysít můžeme i pohanku, ta sice půdu dusíkem obohatit neumí, zato ji rychle pokryje, čímž ji chrání před větrnou a vodní erozí.
Ovoce
- Sezona peckovin je v plném proudu. Hned po sklizni se můžeme pustit do letní prořezávky, stejně jako po otrhání rybízu a angreštu.
- Průběžně sklízíme kanadské borůvky.
- Nebojte, sezona sladkého pokušení nekončí. V srpnu se můžeme těšit na maliny a ostružiny. Po odplození prořežeme slabé a přebytečné výhony.
- Ovocným stromům dopřejeme dostatek vláhy, a to nejen zálivkou, ale také mulčí z posekané trávy. Ta udrží vláhu a při postupném rozkladu dodá stromům cenné živiny.
- Předčasně opadané plody mají většinou „výrobní vady“ nebo jsou nahnilé. Pravidelně je sbíráme, ať se nám na zahradě nerozšíří plíseň.
- Jahodníkům, které zůstanou na záhoně ještě příští rok, poděkujeme za poslední jahůdky a odštípneme přebytečné výhony. Přihnojíme je kompostem nebo sypkým organickým hnojivem a dobře zalijeme, nejlépe s víčkem životadárných probiotik v konvičce.
- Zároveň můžeme záhon dosázet novými jahodníky a během léta jim dopřejeme bohatou zálivku. Respektujeme přitom pravidlo „tři roky a dost“. Zpátky se mohou jahody vrátit po pěti letech. Mezi jejich vhodné předplodiny patří cibule, česnek, luskoviny a košťáloviny.
Okrasná zahrada
- Čas řízkování! Tím nemyslíme křupavý trojobal, ale množení fuchsií a pelargonií. Je také nejlepší doba pro řízkování pokojovek, balkonových rostlin a bylinek.
- Právě teď mohou do půdy proschlé cibulky tulipánů.
- Zálivka okrasných květin je nejlepší k večeru, když opadnou největší horka. Nezapomínáme ani na skalku.
- Pro podzimní a jarní parádu vyséváme do půdy macešky, sedmikrásky, mák, pomněnky a další dvouletky.
- Kvete levandule. Stonky seřízneme hned, jak se květy vybarví do typické modrofialové barvy a sušíme ve svazcích na suchém a tmavém místě, aby nám neuteklo božské aroma. Svazky a vonné sáčky s levandulí provoní skříň a odpuzují moly, to určitě víte. Ale zkuste si z čerstvě utržené levandule připravit vonnou koupel nebo čaj před spaním. Sladké sny až do rána zajištěny!
- Z odkvetlých trvalek odstraníme zaschlé stonky a květy. Pokud nejsou viditelně napadené žádnou chorobou, najdou využití v kompostu. V srpnu potom posbíráme semínka na příští rok. Necháme je dobře proschnout na sluníčku a potom je přesypeme do označených papírových sáčků.
- Zelené ploty mohou vypadat zvadle a pocuchaně. Zaslouží si vydatnou zálivku i letní střih. Ten by měl od teď vydržet až do jara.
- Koncem léta množíme jehličnany řízkováním. Řízek umístíme do substrátu z písku a rašeliny, pro vhodné mikroklima přikryjeme květináč fólií.
- Z jabloní a hrušní odstraníme „vlky“, u peckovin – třešní, višní a švestek – provedeme letní řez. Řez by měl následovat až po odkvětu a nepřeháníme to, zvlášť u třešní. Jsou to nádherné, přirozeně mohutné stromy, byla by škoda vytvářet z nich zakrslé trpaslíky.
Čtěte také:
- Typy zahrad. Které jsou nejméně náročné na údržbu?
- Harmonogram péče o skleník a pařeniště během celého roku
- Samozásobitelství na vaší zahradě
Trávník
- Trávník už neroste tak rychle. Stále ho zkracujeme o třetinu výšky, ale už se nenaběháme jako v květnu.
- Nikdy nesekáme v poledním a odpoledním horku, počkáme si na chladivý večer. Příjemnější pro nás, zdravější pro trávník. Pokud venku zrovna padají teplotní rekordy, klidně sečení o pár dnů odložíme.
- V srpnu pomalu ubíráme hnojivo – tráva se začíná připravovat na zimu.
Skleníky a fóliovníky
- Větráme, větráme a znovu větráme! A když zrovna nevětráme, tak zaléváme. Letní parna mohou rostliny ve skleníku pěkně potrápit. V nezastíněném skleníku může být vnitřní teplota u listů klidně o patnáct stupňů vyšší než ta venkovní.
- Vnější stín můžeme zařídit pomocí zastiňovacích fólií, které se přehodí přes horní hřeben skleníku. Stejně poslouží i rákosová nebo bambusová rohož. V zahradnictví a hobby centrech můžete také nakoupit speciální stínící barvu.
- Pokud dáváte přednost vlastním zlepšovákům, zkuste škrobový nátěr. Připravíte ho ze škrobu na prádlo, jen ho namíchejte v hustější konzistenci. Nanáší se štětkou na sklo stejně jako barva. A teď se podržte – vydrží až čtyři roky! Pro srovnání, barva se smyje s deštěm po pár týdnech. Navíc jde o ekologické řešení, škrob v půdě neškodí. Naopak, stane se výživou pro užitečné půdní bakterie.
- Sklízíme rajčata, okurky a papriky.
- Pro podzimní sklizeň můžeme zasít semínka květáku a špenátu.
- Posbíráme semínka kopru, budou se hodit na výsev zase v příští sezoně.
Kompost
- Kompost v létě poctivě krmíme, a pokud panují horka, dopřáváme mu vláhu. Sucho totiž pilným bakteriím pracujícím na přeměně odpadu na poklad neprospívá.
- Pokud chceme zrání kompostu podpořit, pořídíme si urychlovač kompostu a přidáme pravidelnou probiotickou spršku. Prospěšné bakterie pomohou odrazit patogeny a zabrání hnilobám a plísním, které by se mohly v kompostu rozšířit.
Další zahradnické práce
- Přemnožení slimáci? Může se snadno stát, zvlášť v mokrém létě. Zabírá na ně slámová mulč – nepříjemně pichlavá stébla, to slimáci vážně nemusí. Stejně jako písek a obrubníky z hrubého materiálu okolo záhonů.
- V letních měsících nevyměňujeme vodu v nádržích. Doléváme pouze odstátou vodu (ideálně dešťovku) a jen tolik, kolik je nutné.
- Vzpomeneme si na to, že nejsme jediní, kdo má neustálou žízeň. Vodní nádrže se stávají oázou pro žíznivé ptáky i ježky. Pro zvířata se ale mohou nádoby snadno stát smrtící pastí – zvlášť se to týká sudů a van s hladkými stěnami, po kterých nemohou vyšplhat zpátky nahoru. Speciální plovací síta zachrání zoufalým neplavcům život. Jednoduché a efektivní!
text: Redakce ve spolupráci s Weiki, foto-zdroj: shutterstock.com
