Které druhy pěstovat
Chcete-li si dopřát pravidelnou každoroční zásobu toho nejzdravějšího ovoce typického pro naši zeměpisnou oblast, pěstujte na své zahradě velkoplodé růže. Vybírat můžete hned z několika nejčastěji pěstovaných druhů: Rosa rugosa – růže svraskalá, Rosa pomifera – růže dužnoplodá a Rosa moyseii – růže Moyesova, která má plody až o velikosti 6 cm.
Pochopitelně můžete pěstovat i méně časté druhy, jako jsou růže viržínská (Rosa virginiana), růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), růže sivá (Rosa glauca) nebo růže lesklá (Rosa nitida). Všechny mají jedlé chutné plody plné vitaminů.
Co nám nabídnou
Růže svraskalá patří k nejodolnějším druhům, jejíž plody mají velmi masitou dužinu. Dozrávají začátkem podzimu a skvěle se konzervují. Velikostně dorůstají cca na 3 cm v průměru.
Růže Moyesova je stejně jako ostatní druhy velmi bohatá na vitamin C. Její výhodou je, že snese jakýkoli druh půdy. Jejími plody jsou červenooranžové tmavší džbánkovité šípky. Dozrávají nejčastěji v září. Obvykle se v zahradě vysazuje jako solitér.
Růže bedrníkolistá má v oblibě vápenaté půdy. Ve volné přírodě patří bohužel již k silně ohroženým druhům. Její plody mají tmavě fialovou až černou barvu. Dozrávají na konci léta. Celá rostlina není příliš velká, je spíše prutnatá a vyhledává slunná stanoviště.
Kam se hodí
Plodové růže se dají pěstovat jako solitéry, v živých plotech nebo také v nádobách. Tam však dosahují menších rozměrů. Jsou-li vysazeny ve společné výsadbě s ostatními, například okrasnými keři, ty je mohou omezovat v růstu.
Vzhledem ke své vysoké odolnosti jsou plodové růže vhodné i do náročných lokalit, jako jsou například městské zahrady. Často se vysazují i okolo rušných silnic. Poradí si se smogem, prachem i holomrazem. Přímo ideální jsou pro pěstování v přírodních zahradách. Vzhledem k jejich spolehlivé mrazuvzdornosti jsou doporučovány i k výsadbě ve vyšších polohách, dokonce i na horách. Čím lepší podmínky jim však zajistíte a čím výživnější půdu jim dopřejete, tím lépe budu plodit.
Jak se dají zužitkovat
Vzhledem k tomu, že ve 100 g čerstvých šípků může být až 1250 miligramů vitaminu C, těžko byste hledali jiné plody s tak skvělými účinky na zdraví. V prvé řadě se jedná o posílení imunity, metabolismu a správné fungování srdce a cév. Kromě vitaminu C obsahují i provitamin A. Pití šípkového čaje působí močopudně a má pročišťovací schopnosti.
Při konzumaci šípků přijímáme do našeho organismu také vitaminy B a K, minerály, pektiny a třísloviny. Ze semen šípků se lisuje léčivý olej. Často jsou šípky využívány pro výrobu vín destilátů a likérů. Sušené šípky bývají přidávány do mnoha čajových směsí. Z šípků s oblibou vyrábíme marmelády, sirupy, ovocné šťávy nebo pasty a omáčky.
Foto: Shutterstock.com
