Pokud bychom se chtěli inspirovat dávnou historií, pak bychom měli vycházet ze základního uspořádání zahrady v pravidelných tvarech. Mnozí zahrádkáři se domnívají, že by měla být venkovská zahrada pojata v pozvolných tvarech, ve vlnkách či obloucích. V minulosti tomu tak však určitě nebylo, vše bylo praktické a vše plnilo nějakou funkci.
Dvůr byl tedy většinou pojat jako pravidelné nádvoří nejčastěji obdélníkového tvaru. Dokonce vodní plochy měly nejčastěji pravidelné uspořádání. Jezírka ve tvaru „ledvinky“, na což jsme zvyklí dnes, nebyla rozhodně běžná, alespoň v zahradě u selské usedlosti tomu tak nebylo.
Dvůr dříve plnil zcela praktickou funkci, většinou zde bylo umístěno hnojiště a plocha tvořila jakési místo pro nářadí, techniku, dokonce se zde mohla pohybovat i hospodářská zvířata. V dnešním pojetí z tohoto striktně praktického uspořádání vycházet samozřejmě nemusíme, přesto lze některé prvky vhodně použít.
Za domem záhumení sad
Venkovské zahrady byly koncipovány tak, aby z nich byl co největší užitek. Zahrada a pole přidružená k usedlosti měly obstarat obživu na co nejdelší období. Za domem se většinou rozkládala užitková zahrada a dále do krajiny pak vybíhal ovocný sad, který mohl dosahovat i větších rozměrů. Našli byste zde především staré krajové odrůdy. Ovoce mnohdy bylo chutné až po delší době skladování.
Z některých odrůd bychom zřejmě v dnešní době nebyli příliš nadšeni, protože po sklizni plody mnohdy nechutnaly valně. Tyto odrůdy ale plnily trochu jinou funkci. Jejich plody neměly sloužit pro konzumaci začerstva, ale až po úpravě. Jablka a hrušky se zavařovaly na mnoho způsobů, vyráběly se křížaly, sloužily jako příměs do bylinných čajů nebo se z nich vyráběla pálenka.
Sad v dnešní době opět získává na oblibě, ovšem jen málokdy dosahuje takových rozměrů jako za generace našich babiček. Pokud máte větší pozemek, na kterém nechcete nechat ruce, určitě sad založte. Ani trávu pod stromy nemusíte sekat pravidelně, květnatá louka má své kouzlo a navíc výborně šetří práci. Vyzkoušejte různé druhy starých odrůd, které jsou opět k dostání, ale nezanevřete ani na moderní odrůdy, které jsou a budou velmi kvalitní.
Vhodné rostliny
Ovocné stromy do zahrady u selské usedlosti určitě patří, ale do výsadeb můžete zakomponovat i druhy drobného ovoce a oblíbené venkovské trvalky. Chybu neuděláte tradičními třapatkami zářivými (Rudbeckia fulgida), plamenkami latnatými (Phlox paniculata), pivoňkami (Paeonia) nebo třeba levandulí lékařskou (Lavandula angustifolia).
Čemu se ovšem raději vyhněte, minimálně ve větším poměru, jsou stálezelené rostliny. Jsou pro naše podmínky nepůvodní, a ačkoli se postarají o celoroční efekt, v selské zahradě budou vždy působit strnule. Pokud je přeci jen neoželíte, použijte je v menším množství a na správných místech. Raději volte stálezelené listnáče než jehličnany. Co do selské zahrady určitě nepatří, jsou v českých zahradách oblíbené živé ploty ze zeravů (Thuja). Pokud se bez živého plotu neobejdete, dejte přednost raději habru obecnému (Carpinus betulus).
Květnatá louka nebo udržovaný trávník?
V minulosti byla pro tento typ zahrady typická pouze ta forma trávníku, která nevyžadovala přílišnou péči a ze které byl i užitek. Květnatá louka tedy plnila důležitou funkci, protože poskytovala potravu a podestýlku pro hospodářská zvířata. Hospodářská zvířata také spásala bylinný trávník, který tak nebylo třeba sekat.
V dnešní době se můžete zaměřit na různé typy trávníku. Určitě neuděláte chybu ani intenzivně udržovaným trávníkem v přímé blízkosti domu. V odlehlých částech pozemku pak může tento porost přejít v trávník bylinný, který se nebude sekat příliš nízko a často. V nejvzdálenějších koutech zahrady pak založte květnatou louku, která bude plnit i důležitou ekologickou funkci. Je to totiž pastva pro hmyzí opylovače a navíc je to společenstvo, ve kterém jsou obsaženy i druhy rostlin, které z volné krajiny postupně mizí.
Foto: Lucie Peukertová
