O procesu stručně
Kompostování je proces, kdy dochází k rozkladu organického materiálu pomocí mikroorganismů, pro které je tento materiál potravou. Tyto mikroorganismy potřebují ke svému životu vzduch, jedná se tak o proces aerobní.
Pro zajištění vhodného procesu kompostování je zapotřebí dvou hlavních prvků, dusíku (N) a uhlíku (C). Uhlík je pro bakterie zdroj energie či potravy a dusík zase napomáhá jejich růstu a tedy i výslednému množení. Dle mnohých zdrojů je doporučený poměr těchto látek 30 : 1.
Pro jednoduchost lze říci, že materiál, který má hnědou barvu, obsahuje hlavně uhlík a materiál, který je zelený a tedy čerstvý, obsahuje hlavně dusík. Čím tmavší materiál, tím více uhlíku a naopak u zeleného, čím zelenější materiál, tím více dusíku.
Jak kompost založit?
Na založení kompostu je zapotřebí jak rozdrceného materiálu, tak i v menším poměru nijak nezpracovaného materiálu. Obecně je vhodné kompostovat již předpřipravený materiál, který je námi již zpracovaný na menší části a má tak dost narušenou strukturu. Díky tomu proběhne celý proces kompostování rychleji. Nedrcený materiál však v malém množství potřebujeme také.
Pokud byste nakupili na hromadu jemně nadrcený materiál, neprojde nám již do jeho středu žádný vzduch. Tím bude docházet k nežádoucímu procesu tlení, tomuto procesu se odborně říká anaerobní.
Do kompostu například patří tráva, listí, zbytky ovoce, zeleniny, nadrcené větve a podobně. Do kompostu bychom naopak neměli dávat kosti, ryby, melounové slupky, plasty, kovy a podobně. Kompostér umístíme spíše na stinné než slunečné místo kvůli nežádoucímu vysychání materiálu.
Jak se o kompost starat?
Kompost je dobré obzvláště ze začátku provzdušňovat například občasných propíchnutím vidlemi či jednou za čas přeházet do druhého kompostéru. Dále je nezbytné sledovat správnou vlhkost směsi. Při zmáčknutí směsi by se nám ruka měla lehce orosit, neměla by z ní téci voda proudem. Dle potřeby tedy doplníme kompost suchým nebo vlhkým materiálem.
Jak vybrat vhodný kompostér?
Stručně jsme se výše seznámili s procesem kompostování a nyní můžeme vyrazit na nákup kompostérů či si jej postavit svépomocí. Nejvíce používané materiály jsou dřevo a plast. Každý má své pro a proti, je proto nutné zvážit, zda jsme schopni v kompostéru zajistit vše potřebné pro správný proces kompostování.
Dřevěné kompostéry jsou většinou jasnou volbou pro většinu zahrádkářů, jejich velká nevýhoda spočívá pouze v rychlém rozkladu dřeva. Můžete samozřejmé použít tvrdší dřevo a tím i oddálíte stárnutí, ale zase vás kompostér vyjde dráž. Na druhou stranu pokud bude kompostér dostatečně veliký, není problém jej přehazovat ze strany na stranu a tím zajistit dostatek vzduchu. Kompostér musí být také vzdušný, proto nechávejte mezi prkny dostatečnou mezeru.
Nemožnost přehazování je většinou nevýhoda plastových kompostérů, které jsou malé a špatně se v nich manipuluje se směsí.
Je také vhodné, aby kompost neměl dno a směs tak přišla do styku s podložím. To napomůže rychlejšímu výskytu žádoucích organismů. U plastových kompostérů se také soustřeďte na možnost odebírání hotového kompostu. Většinou je to umožněné dřívky ve spodní části. Další málo známou variantou kompostérů jsou otočné. V nich se směs dá jednoduše promíchat, ovšem je nutné do směsi dodávat mikroorganismy manuálně, protože kompostér nepřichází do styku se zemí.
Nemáte zahradu, a i přesto byste rádi kompostovali?
Každá domácnost, i ta bez zahrady, vyprodukuje vždy nějaké byť malé množství odpadu, které je vhodné kompostovat a kompost pak použít třeba na přihnojení květin na oknech nebo na balkoně. Pro tento účel se používá vermikompost, kde dochází k rozkládání hmoty pomocí hnojních či kalifornských žížal. Výhoda tohoto kompostéru spočívá v tom, že při dodržení správného postupu kompostování hmota nezapáchá a neláká hmyz.
