Hlavní období květu okrasných dřevin si užíváme na jaře, tedy přibližně od konce dubna do května, ale pak už se většinou více soustředíme na krásu trvalek, které své květy rozvíjí klidně až do zámrazu.
V sortimentu okrasných keřů ovšem objevíme několik pěkných kousků, které nás potěší pestrými barvami i během léta, tak proč si je nedopřát i na svou zahradu?
Kromě osvědčených růží (Rosa) v mnoha skvělých odrůdách si dopřejte například i „motýlí keř“ neboli komuli Davidovu (Buddleia davidii), která svými vonnými květy láká do zahrady hejna motýlů. Kvete v různých barevných tónech bílé, žluté, růžové, modré, fialové a červené barvy. Pokud budete odstraňovat její odkvetlá koncová květenství, nebude nic kazit krásu těch nových, které vždy vyrostou v paždí původních květů.
Znáte také její příbuznou, komuli střídavolistou (Buddleia alternifolia)? Liší se charakterem růstu a kvete pouze v sytě modré barvě.
Osvědčený sortiment do náročných podmínek
Některé rostliny vydrží snad úplně všechno, a výjimkou rozhodně nejsou ani někteří zástupci v létě kvetoucích keřů. Ořechoplodec clandonský (Caryopteris x clandonensis) si hravě poradí s letním přísuškem, je ideální na slunné stanoviště, kde na něj bude celý den svítit slunce. Výsadbu ozvláštní nejen svými modrými květy, ale i sivě zelenou barvou listů. Navíc je oblíbený stejně jako komule Davidova u motýlů a jiných opylovačů, takže bude na zahradě opravdu živo.
Podobně nenáročný je také tavolník japonský (Spiraea japonica), který se díky tomu uplatňuje i ve veřejné zeleni, kde není péče nazbyt. Je dostupný v mnoha kultivarech, které se liší vzrůstem i barvou květu či listu.
Na některých zahradách nebo v parcích jste možná někdy zpozorovali dřevinu, která kvete neúnavně od května do září pětičetnými květy, které tvarem připomínají květ růže šípkové (Rosa canina). Jakpak by také ne, jedná se o rostlinu z čeledi růžovitých (Rosaceae), mochnu křovitou (Potentilla fruticosa), kterou lze považovat za neskutečné odolného pionýra. Poradí si se suchem, nekvalitní zasolenou půdou i s nedostatkem péče. Ačkoliv lépe funguje s jarním řezem, vydrží i bez něj, jen je o dost větší než její udržovaní kolegové. Je opravdu hodně prošlechtěná. Kultivary se liší výškou či charakterem růstu, protože kromě klasického keřovitého kultivaru objevíte i mírně poléhavé šlechtěnce, kteří se používají pro půdopokryvné výsadby, jak je tomu v případě mochny křovité ´Arbuscula´.
V zahradnictví se můžete setkat například s těmito kultivary – Abbotswood (bílé květy), Arbuscula (žluté květy), Red Ace (cihlově červené květy), Kobold (svítivě žluté květy), Goldteppich (žluté květy), Princess (světle růžové kvítky).
Nebojte se vyzkoušet nový sortiment
Někdy se až striktně držíme běžného sortimentu, abychom náhodou neudělali chybu, ale některé zajímavé druhy stojí i za ten risk. Mezi ně určitě patří i málo známá abélie (Abelia x grandiflora) s bílými nebo mírně růžovými zvonkovitými kvítky, která se hodí hlavně na chráněné stanoviště do polostínu, kde jí nehrozí ostré letní slunce. Daří se jí v kyselé půdě obohacené rašelinou nebo listovkou, která je dobře zásobená vodou.
Tato rostlina se skvěle hodí hlavně do vřesovištních partií poblíž pěnišníků (Rhododendron) a azalek (Azalea), které dokvetou již v květnu. Abélie je dostupná i ve žlutě panašovaném kultivaru, takže si na své přijdou i milovníci pestrých listů.
Sortiment v létě kvetoucích keřů, které by u vás určitě neměly chybět
- Abelia x grandiflora – abélie
- Buddleia alternifolia – komule střídavolistá
- Buddleia davidii – komule Davidova
- Caryopteris x clandonensis – ořechoplodec clandonský
- Cotinus coggygria – ruj vlasatá
- Deutzia scabra – trojpuk drsný
- Deutzia x rosea – trojpuk růžový
- Hibiscus syriacus – ibišek syrský
- Hydrangea arborescens – hortenzie stromečkovitá
- Hydrangea macrophylla – hortenzie velkolistá
- Hydrangea quercifolia – hortenzie dubolistá
- Hypericum calycinum – třezalka kalíškatá
- Hypericum ´Hidcote´ – třezalka
- Potentilla fruticosa – mochna křovitá
- Rosa – růže
- Spiraea japonica – tavolník japonský
- Weigela florida – vajgélie květnatá
Foto: Lucie Peukertová
