Pokud vlastníte pařeniště nebo skleník, ve kterých lze urychlit některé druhy zeleniny tak, že si na nich pochutnáte mnohem dříve v porovnání s pěstováním na venkovních záhonech. V každém případě je ale nutné respektovat požadavky jednotlivých druhů zeleniny.
Stejně tak v žádném případě neuspěchejte výsevy, ale vždy dodržujte doporučený termín výsevy, který naleznete na zadní straně sáčku osiva. Pokud výsev přeci jen uspěcháte, počítejte s tím, že rostlinkám nebude vyhovovat chladno ani nedostatek světla, který je ještě třeba v únoru. Druhy s dlouhou dobou klíčení lze mnohdy předpěstovat již v únoru ve vyhřívaném skleníku nebo na okně.
Kdy se co vysévá
Některé druhy lze pořídit ve formě již předpěstované sadby na zahrádkářských trzích pořádaných v dubnu a květnu. Stejně tak snadno seženete cibulku sazečku, která vám ušetří předpěstování vlastní cibule ze semen v březnu. Sazečku v dubnu vysadíte přímo do záhonu a už se jen těšíte na výsledek. Sadbou snadno přeskočíte poměrně náročné předpěstování ze semen, což oceníte hlavně v případě, když nemáte na výsev vhodné podmínky. Pokud si ale radši vypipláte vlastní zeleninu již od semínka, počítejte s dodržením vhodných termínů výsevů, které uvádíme v přehledu níže. Některé druhy zeleniny lze samozřejmě vysévat i během léta a na začátku podzimu, my vám přinášíme přehled termínů výsevu pro nejběžnější druhy až do měsíce června. Každý rok je ovšem dobré přihlížet k průběhu počasí, poměrně velké odchylky v termínech předpěstování mohou být i v rámci jednotlivých oblastí České republiky, které berte také na zřetel.
Únor – ve skleníku lze pěstovat ředkvičky, ve výsevních miskách nebo sadbovačích předpěstujte papriky nebo třeba raný salát. Může se ale stát, že je počasí v tomto měsíci poměrně chladné, proto s předpěstováním můžete počkat do března. Papriky lze vysévat na konci února do výsevních misek nebo truhlíků umístěných za oknem a překrytých igelitem nebo sklem.
Březen – pro výsevy příhodnější doba. Ve skleníku lze pěstovat ředkvičky a narychlené saláty. Dále můžeme předpěstovat brokolici, pokud se již nestalo, tak i papriky, raný salát, kedlubny, v polovině nebo na konci měsíce rajčata. Pokud počasí přeje, je možné se na konci měsíce pustit do výsevů na záhony. Vysévat lze například mrkev, petržel, hrách, kopr, salát nebo špenát.
Duben – předpěstujte si ve skleníku okurky, dýně, cukety, pokračujeme ve výsevech mrkve, salátu, špenátu, hrachu, ale také nezapomeňte na červenou řepu a mangold. Na záhony můžete vysadit přepěstovanou sadbu kedluben, brokolice, květáku, kapusty, zelí, ale po výsadbě je překryjte bílou netkanou textilií, aby rostlinky nepoškodil mráz.
Květen – po polovině května lze na záhony vysazovat na nízké teploty citlivou předpěstovanou sadbu, kterou po výsadbě na záhonech pro jistotu zakryjte bílou netkanou textilií, která rostlinky ochrání před přízemními mrazíky. Vysévat můžete například čekanku, cukety, okurky zavařovačky či fazole.
Červen – na záhony vyséváme fazole nebo špenát.
Péče o zeleninu na záhonech
Z přehledu je zřejmé, že některé odolné předpěstované druhy můžete na zahradu vysadit již v dubnu. V této době je ale ještě poměrně vysoké riziko poklesu teplot pod bod mrazu, proto je nutné výsadby chránit bílou netkanou textilií, která dokáže výrazné výkyvy teplot z části tlumit. Každý rok si udělejte plán výsadeb, který si několik let archivujte. Lépe tak zjistíte, jakou plodinu jste na záhonech pěstovali a v dalším roce druhy na místě obměníte.
Některé druhy se totiž na jednom místě nedají pěstovat více let. Většině vyhovuje klasická, dobře propustná zahradní půda bohatá na humus. Dýně, okurky, řepa, rajčata a mnohé další vyžadují vyšší obsah dusíku, který do půdy dodejte ve formě kompostu. Cibule zase dopřejte lehkou výhřevnou půdu s vysokým obsahem písku.
Pokud nechcete být otroky pravidelné zálivky, zvažte možnost mulčování záhonů. Zeleninu lze namulčovat slámou nebo tenkou vrstvičkou najemno posečené trávy. Tyto organické mulče se postupně rozkládají na humus, takže se nebojte jejich zbytky po sklizni nechat na povrchu půdy nebo je mělce zarýpejte, půda se tak perfektně prokypří a obohatí o živiny.
Foto: Lucie Peukertová
