Při výběru dřevin do živého plotu si ujasněte, zda budou vaší zahradě více slušet stálezelené nebo opadavé druhy a zda dáte přednost vzhledově stabilním jehličnanům nebo zajímavě proměnlivým listnáčům. Charakter založení živého plotu či stěny záleží do velké míry na prostorových možnostech a také na druhovém složení.
V řadě, nebo do sponu?
V městských zahradách většinou nebývá místa nazbyt, proto se právě zde zakládají živé ploty jednořadé, protože nejsou tolik náročné na plochu. Ve větších zahradách ovšem máte možnost výsadby dvouřadé, kdy se rostliny sázejí do trojsponu. Tyto ploty bývají poměrně mohutné, prakticky neprostupné, takže jsou vhodné i jako úplná náhrada klasického oplocení.
Pokud v tomto případě navíc využijete trnité dřeviny, jako je třeba hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), pak tento plot zamezí vstupu i zvěři z volné krajiny.
Při zakládání živého plotu berte ohledy také na svého souseda, živý plot by neměl zasahovat na jeho pozemek. Nechte dostatečný odstup od plotu, abyste se o zeleň mohli pohodlně starat i z druhé strany.
Jak založit živý plot
Pokud nezakládáte živý plot o větší délce, pak je možné rostliny sázet do samostatných výsadbových jam. Delší ploty se ovšem vyplácí sázet do vykopané rýhy, do které se rostliny vyjmuté z kontejnerů naskládají a nakonec zahrnou zeminou. Tento způsob je nejrychlejší, ale je vhodné povolat techniku na vykopání rýhy, zvláště pokud je půda tvrdá nebo jílovitá.
Prostokořenné rostliny, nebo kontejnerované?
Volba rostlinného materiálu záleží na každém zahrádkáři. Zatímco někdy řešíme hlavně vzhledové vlastnosti dřevin, jindy může být hlavním aspektem při rozhodování finanční stránka. Na podzim a na jaře seženeme prostokořenný rostlinný materiál, který je výhodný zvláště tehdy, pokud si vystačíme s menšími rostlinami. Cenově totiž prostokořenné rostliny vycházejí nejvýhodněji.
Na živý plot si ovšem několik let počkáte. Během celé sezony je dostupný kontejnerovaný materiál, který je dražší, ale rostliny bývají kvalitně zapěstovány a máte možnost je sehnat i ve větších velikostech, takže se výsledného efektu dočkáte poměrně brzy.
Při výběru vhodných druhů se rozhodně nemusíte omezovat na zeravy (Thuja), které vypadají po celý rok stejně a jsou kritizovány kvůli strnulému vzhledu. Pokud trváte na stálezeleném efektu, můžete vyzkoušet i některé listnaté dřeviny, které mohou zaujmout krásnými květy nebo atraktivními plody na podzim.
Aby dobře rostl
Některé dřeviny jsou natolik nenáročné, že jim při výsadbě nemusíte přilepšovat zahradnickým substrátem ani kompostem. Zde bude nutné brát ohledy hlavně na nároky vysazovaných dřevin a také na podmínky na stanovišti.
Kyselomilným dřevinám dopřejte přídavek rašeliny nebo vlastní listovku. Pokud se přeci jenom rozhodnete rostlinám náročnějším na živiny dopřát hnojivo, můžete volit mezi kompostem, který kromě živin dodá i důležitou organickou hmotu, nebo zahradnickými hnojivy.
Vylepšující materiály pro ekologicky smýšlející zahrádkáře
- vlastní kompost
- vlastní listovka pro kyselomilné rostliny
- syntetická hnojiva v podobě granulátu
- běžné zahradnické substráty s přídavkem syntetického hnojiva
- rašelina pro kyselomilné rostliny
Nejpoužívanější druhy dřevin do okrasných živých plotů
Stálezelené jehličnany
- zeravy – Thuja – obnova po hlubokém zmlazení trvá poměrně dlouho, od spodu často vyholují
- tis červený – Taxus baccata – snesou velice razantní zmlazení, dlouhověký druh vhodný i pro založení mnohem mohutnějších živých stěn, ideální do hlubokého stínu
- cypřišovec Leylandův – Cupressocyparis x leylandii – rychle rostoucí stálezelený druh, snese hluboké zmlazení
Opadavé listnaté dřeviny
- habr obecný – Carpinus betulus – čím dál tím více oblíbený listnáč s listy svěže zelenými, které na podzim přebarvují do žluta, na konci sezony drží dlouho listy na větvích, postupný opad může být pro některé zahrádkáře překážkou, stejně tak i drobné listy, které se špatně uklízejí
- buk lesní – Fagus sylvatica – druh dostupný v mnoha kultivarech s odlišnou barvou listů, červenolisté kultivary na sebe strhávají veškerou pozornost, proto se to s nimi v zahradách nesmí příliš přehánět
- javor babyka – Acer campestre – skvěle snáší tvarovací řez
- javor mléč a javor klen – Acer platanoides, A. pseudoplatanus – listy opadávají najednou a poměrně snadno se na zahradě uklízí
- ptačí zob obecný – Ligustrum vulgare – oblíbený druh snášející hluboké zmlazení, tvoří temně fialové ploty, ideální spíše pro založení nižších a středně vysokých živých plotů
Stálezelené a polostálezelené listnaté dřeviny
- zimostráz vždyzelený – Buxus sempervirens – pomalu rostoucí druh s jemnou texturou listů, silně zahuštěný, dostupný v kultivarech s panašovanými listy, v posledních letech je ohrožen napadením žravými housenkami
- ptačí zob vejčitolistý – Ligustrum ovalifolium – poloopadavý druh dostupný i v panašovaných kultivarech, snese hluboké zmlazení
- bobkovišeň lékařská – Prunus laurocerasus – stálezelená dřevina, tvarování za pomocí plotostřihu není příliš vhodné, některé kultivary nejsou zcela mrazuvzdorné
- zimolez lesklý – Lonicera nitida – druh vhodný pro založení nižších živých plotů, snáší hluboké zmlazení, tvarovací řez je třeba provádět i třikrát ročně, při větších mrazech může na nechráněném stanovišti hluboce promrznout a jeho obnova trvá poměrně dlouho
Foto: Lucie Peukertová
