Zatímco popel z uhlí, briket a rovněž škvára se do kompostu naprosto nehodí, neboť obsahují velké množství rizikových prvků, popel ze dřeva je v kompostu velmi žádoucí. Přibližně z 5 % obsahuje organickou hmotu, převážně je v něm však zastoupen vápník, a to až ze 33–35 % oxid vápenatý, dále pak draslík v cca 6–10 % oxidu draselného, a není v něm právě málo ani fosforu (2–4 % oxidu fosforečného), ani hořčíku (4–7 % oxidu hořečnatého). Popel ze dřeva má silně alkalickou reakci (pH 12,5) a je zčásti rozpustný ve vodě. Není v něm však obsažen dusík.
Kam se hodí jako hnojivo
- Jako hnojivo je dřevěný popel na zahradě doporučován v dávce 5–20 kg na 1 ar. Pro lepší představu toto množství odpovídá 1–4 kbelíkům s obsahem 10 litrů. Má-li půda na naší zahradě nižší potřebu vápníku, použijeme nižší dávku. Pak už přihnojujeme jen dusíkem.
- Popel ze dřeva je skvělým materiálem pro komposty, neboť jim dodá při poměrně malém objemu organické hmoty velké množství důležitých živin.
- Rovněž pro půdy s nedostatkem draslíku je popel ze dřeva velmi žádaným hnojivem. Množství 3–5 kg dřevěného popela obohatí správnou dávkou přibližně 1 metr krychlový kompostu.
Kam dřevěný popel nepatří
Rozhodně se vyvarujte používat dřevěný popel jako hnojivo ke kyselinomilným rostlinám. Obsahuje totiž velké množství vápníku, na což jsou velmi citlivé zvláště rododendrony.
Pro úplnost jen dodáváme, že kompostování je přírodní aerobní proces, což znamená, že při něm za přístupu vzduchu dochází k rozkladu organických odpadů vlivem působení živých organismů. Vzniká tak bioorganominerální masa obsahující živiny a humus.
Foto: Shutterstock.com
