Škornice (Epimedium) představují poměrně bohatý rod, ve kterém najdete několik desítek druhů. Každý druh je dále pečlivě šlechtěn, takže jsme se do dnešních dnů dočkali neskutečně bohatého sortimentu různých kultivarů a mezidruhových kříženců, kteří se liší výslednou výškou, barvou listů a odstínem či tvarem jemných květů.
Čtyřčetné květy ovšem nejsou jediným důvodem, proč bychom měli na svou zahradu škornice pustit. Některé druhy mají i poměrně zajímavé olistění, které může být stálezelené i polostálezelené, jiné zase každý rok znovu raší a některé kultivary své olistění v průběhu jara a podzimu vybarvují do nádherných cihlových a měděných barev.
Mezi škornicemi navíc objevíte rostliny dorůstající sotva dvacet centimetrů, ale rozhodně nejsou výjimkou ani druhy či jejich kultivary dosahující výšky přes padesát centimetrů.
Jak je vidět, tak i v rámci jednoho rodu a dokonce i druhu jsou neskutečné rozdíly a variabilita. Aby těch rozdílů nebylo málo, dělíme škornice na dvě růstově odlišné skupiny. Některé druhy rostou trsnatě, takže se dají perfektně kombinovat i s jinými druhy. Další skupinou jsou oddenkaté škornice, které mohou na některých stanovištích růst i poměrně expanzivně, protože během několika let vytvoří perfektní půdní porost, který ve stínu hravě nahradí trávník.
Kde se škornice vzaly
Původní druhy byste objevili například na jihu Evropy, severu Afriky a především v Asii, kde jsou jejich domovinou například Japonsko a Čína.
Tyto rostliny se ovšem poměrně dobře kříží, takže se dnes na trhu setkáte spíše s kříženci s neskutečně bohatou barevnou škálou květů. Ta se pohybuje od sněhově bílé, přes smetanovou, žlutou, oranžovou, až po růžovou, fialovou a karmínově červenou. Velké rozdíly bývají také ve tvarech květů.
Kam se hodí?
Škornice mají rády stín či polostín, ale dokáží za určitých podmínek fungovat obstojně i na slunci. Nejlépe se jim daří v humózní svěží půdě, ale pokud jsou dobře zakořeněné, snesou i přísušek.
V podrostech vzrostlých stromů musí konkurovat s kořeny jiných rostlin, se kterými soupeří o místo, živiny i vodu, ale dokáží se snadno přizpůsobit i poměrně nevyhovujícím podmínkám.
Pokud si budete chtít škornice namnožit, nejlepší bude dělení trsů a zakořeněných oddenků, které se pak rychle ujmou na novém stanovišti. Polostálezelené druhy na jaře seřízněte, abyste se dočkali vzhledově atraktivnějších čerstvých listů.
Pestré listy
Škornice jsou okrasné květem i listem, takže se hodí do různých typů výsadeb. Druhy se zbarvujícími listy jako například škornice velkokvětá (Epimedium grandiflorum), škornice červená (E. x rubrum) nebo také škornice pestrobarevná (E. x versicolor) mají své místo všude tam, kde od rostlin vyžadujeme proměnlivost.
Zajímavý efekt vytvoří především ve velkoplošných výsadbách v podrostech dřevin, kde mohou hravě nahradit trávník. Kompaktně rostoucí škornice se dále uplatňují ve skalkách či kamenných korytech.
Tyto rostliny mají při pohledu z blízka velice krásná květenství, proto je dobré je v zahradách použít na vytvoření zajímavého detailu. Při pohledu z dálky spíše oceníte zajímavé olistění.
Foto: Lucie Peukertová
