Dříve bylo zvykem zeleninovou zahradu pohledově oddělovat od okrasné části. Tento přístup byl pro nás přirozený, oddělování dvou jinak tematicky laděných částí zahrad přijde logické. V současné době se ale razí trend okrasné zeleniny a zajímavých zeleninových záhonů, které plní ve finále také dekorativní funkci. Takto upravená užitková zahrada pak může pohledově navazovat na okrasnou část a bude ji skvěle doplňovat.
Propojení užitkové a okrasné funkce
Zeleninové zahradě dodá šmrnc formální i nepravidelné uspořádání, přesto je dobré si vymyslet nějaký vlastní systém. Zeleninu rozhodně nemusíte pěstovat v monokulturách, na kterých si rádi smlsnou škůdci a některé zahradní choroby. Vyzkoušejte stabilnější polykulturu, kde se vedle sebe kombinují různé typy zeleniny s odlišnými nároky na živiny a s odlišným kořenovým systémem. Takto skombinované druhy půdu nevyčerpají a jsou navíc mnohem zdravější než v plošných monokulturách.
Zajímavé řešení přináší vyvýšené záhony. K jejich tvorbě využijte neopracované řezivo. Výhodou těchto záhonů je jejich dobrá přístupnost a omezené splavování zálivkové vody. Pro popínavé plodiny si vytvořte zajímavé opory. Ty si rychle vyrobíte z vrbových nebo březových prutů. Zeleninové záhony s jejich pomocí dostanou také vertikální rozměr a ušetříte s jejich pomocí prostor.
Krása zeleniny
Ve skupině zeleniny najdete hned několik druhů, které svým zbarvením, atraktivními plody nebo nevšedním charakterem růstu plně nahrazují okrasné rostliny. Řeč může být o dýních, cuketách a patizonech, artyčoku, ale zajímavou podívanou připraví také pestré listy mangoldu, barevná řepa, sortiment plodové zeleniny nebo třeba popínavé fazole a ačokča. Zajímavé druhy spojené se zdravou sklizní vás budou bavit a jejich pěstování těšit. Můžete vyzkoušet také některé méně běžné druhy zeleniny, dobrým příkladem jsou například topinambury, kalabasa nebo některé druhy šťovíku.
Spojení zeleniny s jinými skupinami rostlin
Tradiční zelenina působí zajímavým dojmem třeba ve spojení s bylinkami nebo některými letničkami. Toto sousedství není založeno pouze na estetickém působení, ale je spíše pro obě skupiny rostlin výhodné. Měsíček lékařský, aksamitníky a aromatické bylinky totiž v půdě likvidují mnohé choroby a škůdce. Lupiny mnoholisté zase do půdy dodávají dusík ve formě přijatelné pro rostliny, mají totiž na svých kořenech hlízkové bakterie, které převádí vzdušný dusík do přijatelných forem.
Co ale s kompostem?
Jestliže máte pocit, že váš kompost rozhodně nepůsobí reprezentativně, i s ním toho svedete poměrně hodně. Jeho horní část můžete osázet druhy zeleniny náročnými na dusík. Mezi takové dusíkové žrouty patří dýně, rajčata, řepa, brambory a okurky. Tímto krokem navíc využijete další volnou plochu na zahradě.
Foto: Lucie Peukertová
