Ať už to bude jen malé zákoutí pro batolata nebo malý dětský ráj pro ty o něco starší v podobě obvyklých houpaček, prolézaček a skluzavek, nebo snad také méně obvyklých hracích prvků. Anebo dokonce – pokud chceme dětem dopřát větší prostor (přece proto jsme dům a zahradu kupovali) – může „hrací“ zahrada v podstatě zabírat většinu zahrady stávající nebo se s ní bude nějakým způsobem prolínat.
Prolínání jednotlivých funkcí zahrady
Nebude tady ostré ohraničení – obytná a tedy i „hrací“ zahrada se skloubí s dalšími zahradními funkcemi – se zahradou okrasnou, odpočinkovou, případně užitkovou. Nic by si nemělo s ničím překážet, jedno by mělo přecházet organicky v druhé.Zahrada pro děti a zahrada relaxační jsou možná zdánlivě v protikladu (když hlídáme malé děti, nerelaxujeme a když honíme větší děti ze stromů dolů, také nerelaxujeme). Jde ale především o sladění jednotlivých prvků (jak stavebních tak rostlinných) o skloubení prostoru s jeho přirozenými i stavebními předěly. Tak, aby se nám zahrada obývala co nejlépe, aby péče o děti byla co nejjednodušší a bylo postaráno o jejich bezpečnost.
Kterou část zahrady věnovat dětem?
Jestli svou zahradu teprve budujeme a zakládáme, zřejmě uvažujeme tak, že největší část pozemku bude zaujímat zahrada obytná, místo k odpočinku, kde budeme trávit nejvíce času a to od jara do podzimu. Vymyslet tedy musíme, kde bude umístěna a jak bude vypadat zahrada pro děti. Jakým způsobem a jak dalece bude případně oddělena od zbytku zahrady. Pro nejmenší je to jednoduché: vedle lehátek a křesílek se postaví přenosné pískoviště, plastová mini skluzavka a domeček. Je to ideální, děti jsou pod stálým dozorem. Nastává ovšem nebezpečí popálení, protože právě tady poblíž se bude určitě také vyskytovat gril.
Děti a soukromí v zahradě
Starší děti ale už potřebují své soukromí, koutek v zahradě, kde se vyžijí. Zahrada pro děti jim vyhovuje v jiném pojetí, než s většinou líbí nám. Stará kůlna, altán, sklípek ve stráni, bunkr ve větvích starého stromu – to je pro děti ráj, tak by to chtěly ony. My zase ale chceme krásnou zahradu, což spolu ne vždy jde dohromady. Jednou z možných cest je – podle situace – zahradu třeba rozdělit a kus vzdálenější od domu, který není tak na očích, věnovat dětem a přírodě. Třeba je tam kus křoví – nestříhaného živého plotu nebo stará jabloň, tady najdou tajemný svět a postaví si třeba stan. Na jiné – v našich očích „civilizovanější“ řešení jak by mohla vyhlížet zahrada pro děti, se podíváme příště.
Na podobné téma obytné zahrady čtěte v článku Udělejte si ze zahrady obytný interiér a zahradní slavnost může začít.
Alena Jansová
