název: London Olympic Park Annual Meadows
botanický koncept: Nigel Dunnet, James Hitchmough
Představení
Ambiciózní projekt olympijského parku byl navržen nejen jako vizuálně atraktivní prvek doprovázející samotné olympijské hry, ale také jako dědictví, které zde zůstane trvale zachováno v podobě parku do dalších let. Výsledkem jsou rozsáhlé parkové plochy o velikosti 250 hektarů s výsadbami 4 000 stromů, 30 000 mokřadních rostlin, 15 000 m2 trávníků a více než 15 000 vytrvalých rostlin.
Hlavním poselstvím autorů botanického konceptu, profesorů Nigela Dunneta a Jamese Hitchmougha, je myšlenka, že divoké, volně rostoucí rostliny nejsou vždy plevel a lze je využít do okrasných výsadeb. Celý koncept parku je do posledního detailu podrobně promyšlen s ohledem na dlouhodobou udržitelnost v následujících letech a s přihlédnutím k následné změně využívání areálu. Toto řešení v neposlední řadě přispívá k posílení ekologického i kulturního smýšlení o veřejných výsadbách v městském prostředí. Důležitou podmínkou úspěchu této realizace je také dlouholetá spolupráce s autory návrhu před samotným započetím realizace.
Parkový areál
Napříč celým olympijským areálem se rozprostírají obrovské plochy různých typů květnatých luk. V severní části areálu jsou tyto louky koncipovány jako ukázka přirozených společenstev domácích planých rostlin, jež se rozprostírají na plochách přes 80 000 m2. V jižní části areálu se na ploše přes 100 000 m2 rozprostírají letničkové louky. U hlavního vstupu do olympijského areálu jsou naopak vysazeny tematické, vizuálně velice atraktivní a dramatické velkoplošné výsadby trvalek. Ty jsou inspirované čtyřmi zeměpisnými oblastmi – Evropou, Severní Amerikou, Jižní Afrikou a Čínou.
Pro zajištění prosperity ploch do budoucna a větší dynamiku porostů jsou využity modelace terénu, které kromě žádoucího estetického působení zajišťují také přirozený odtok vody do drenážních systémů. Louky byly osety přímo na místě za použití osevních směsí složených z vizuálně dramatických kombinací druhů jednoletých i vytrvalých bylin bez většího zastoupení travin.
Pro inspiraci
Příklady rostlin, které lze najít v osevních směsích květnatých luk: chrpy, vlčí máky, petrklíče, třapatky, pupalky, astry, krokusy, sasanky, slézy, měsíčky, krásnoočka, kopretiny, silenky aj.
Autor: Klára Stachová
ING. KLÁRA STACHOVÁ (1987)
Zahradní a krajinářská architektka. Během studia krajinářské architektury v Lednici spoluzaložila ateliér 4DIM ARCHITECTS, ještě předtím prošla praxí v architektonických ateliérech v Praze a Brně. Kromě vlastního navrhování se dlouhodobě věnuje publikační činnosti s důrazem na přibližování současné české i světové krajinářské architektury českému publiku. Psaní a uvažování nad architekturou považuje za způsob vzdělávání sebe sama, který vnáší do její práce pohled na věc z více stran.
