Květiny, byliny a trvalky
Nedejte se odradit silnými mrazy a vyrazte na svou zahradu v plné zbroji. Bude totiž zapotřebí, aby po tuhé zimě měly rostliny, půda i stromy dostatek síly. Například už teď, začátkem února je vhodné začít s výsevem rostlin, které vyžadují dlouhou dobu předpěstování. Výsev se týká především lobelek, hledíků, petúnií, aster čínských ale i begónií. Semena dejte do misek a umístěte je na okenní parapet.
Obvykle do 14 dnů začnou semena klíčit. V době, kdy vytvoří 2 – 3 lístky, je přepichujeme do truhlíků a jakmile se rostlinky uchytí, ani se nenadějete a budete je přesazovat z truhlíků do záhonku. Jakmile bude sníh na ústupu, nezapomeňte po jeho roztátí zastřihnout trvalky. Pokud mráz vytáhl rostliny ze země, pečlivě je zatlačte zpět! Trvalky, vyžadující přemrznutí, jako například oměj a hořec je nejlépe vysázet také v tomto chladném měsíci. Čeho se naopak chceme zbavit je plevel. Chcete-li tomuto nezvanému hostu zabránit, aby hyzdil vaše okrasné zahrádky, obraťte půdu v prostředku února, nejlépe kolem desátého. A následně totéž zopakujte koncem února (zhruba kolem 24.).
Růže – samostatná kapitola
Na únorových přípravách závisí také to, do jaké krásy vám později pokvetou růže. Koncem února, v bezmrazém počasí můžete začít s řezáním. Nejprve začněte s ořezem u těch růží, které byly přes zimu nechráněné. U sadových druhů růží, rovněž jako u botanických odrůd se nemusíte bát vzít ořezávání „z gruntu“. Popínavým druhům a odrůdám výhony obměňujte – když některý příliš zestárne, vyřízněte jej nízko nad zemí. Keříkové růže, které mohou být příliš přehoustlé i jejich slabé a poškozené výhonky byste také měli pečlivě probrat. Ale pozor! U keřovitých odrůd postupujte s citem, obzvláště ty, které kvetou jen jednou do roka.
Okrasná vinice po zimě
Pakliže jste se nechali inspirovat naším článkem „Pustíte se do pěstování vinné révy?“ a máte na své okrasné zahradě soukromou vinici, či „viničku“, rozhodně se zaměřte na následující předjarní kontrolu a ošetření. V první řadě veškeré spadané a tlející listí pod ustupující sněhovou peřinou shrabejte a dejte do popelnice, listy mohou totiž obsahovat zárodky plísní, což je pro révu nebezpečné. Do obřezávání révy se můžete pustit ihned! Ponechaná očka se tím posílí a réva neslzí. Po řezu postříkejte větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu. Brzy na jaře pak postřik zopakujte. Zabráníte tak plísním i hnilobám, protože roztok podpoří imunitu révy, která po zimě nebude tolik oslabená.
Nechte vaše jezírko znovu se nadechnout
Zahradní říčky, potůčky, ale i jezírka je po zimě nutné pročišťovat od odumřelých částí rostlin, listí a větví. U menších jezírek je velmi důležité prorazit led (klidně i opakovaně), aby se voda v něm „neudusila“ a dostal se do ní kyslík i sluneční paprsky.
Dřeviny a tráva
Pozornost si zaslouží také jehličnany, které byte měli zkontrolovat, zda jim nánosy sněhu nezohýbaly větve. Větší rány, například nalomené větve, ošetřete stromovým balzámem, latexem nebo štěpařským voskem. Koncem února bývá pro stromy nebezpečné slunce, a to nejen stálezeleným listnáčům, ale i jehličnanům. Paprsky mohou listy a jehlice popálit. Poškozené rostliny se sice postupně zotaví, ale nevypadají pěkně. Choulostivější stromky, stejně jako nově vysázené dřeviny chraňte před ostrými paprsky rohožemi, geotextilií nebo slámou. Kůru mladých stromů můžete natřít bílou barvou. Nezapomínejte na stálý přísun vody kdykoli, když nemrzne, nesněží a neprší. Tutéž kontrolu proveďte u dřevin živého plotu. A dokonce ani okrasné traviny by neměly uniknout vaší pozornosti. Ještě než začnou rašit nová stébla, je vhodné trávy seřezávat, porostou pak rychleji a ve větší hustotě.
Základem je půda
Půda by měla být plná živin a látek, potřebných k růstu a správnému vývoji rostlin. Pokud vaší půdě něco schází, je dobré přijít na to, o co se jedná. Tak například pokud vám na zahradě rostliny málo kvetou, mají nevyvinuté plody špatné kvality, které opadávají, pak je to znamení, že vaší půdě chybí FOSFOR. Problém s hnijícími sazenicemi po jejich uskladnění může mít na svědomí nadbytek DUSÍKU. V předčasném opadávání listů a mechovatění trávy má zase prsty nedostatek VÁPNÍKU, který je důležitý pro zdravý růst vrcholů a kořenů rostlin. V příliš vápnité půdě nelze pěstovat rostliny, které vyžadují kyselou půdu např. rododendrony. Pozorujete-li u okrasných dřevin na vaší zahradě větší citlivost na mráz a že jejich výhony namrzají? Potom vaší zemině schází dostatek DRASLÍKU. Nadbytek draslíku omezuje příjem hořčíku a vápníku, takže je třeba zajistit optimální rovnováhu těchto živin. Kvalitu a vyváženost živin v půdě výrazně ovlivňuje HOŘČÍK, takže bychom na něj při hnojení také neměli zapomínat.
S prvními posly jara si pak už můžete oddychnout
Zmíněnými „předskokany“ jarního pučení nejsou jen sněženky, bledule a čarodějná čemeřice. Pod posledními zbytky případného sněhu můžete spatřit také šafrány (Crocus), a to v nádherném tónu žluté či oranžové a sytě fialové barvy. V podrostu listnatých keříků a stromů může na vaší zahradu „přijít“ zvěstovat jaro rovněž krásně zbarvený talovín (Eranthis). Jakmile se alespoň některá z prvojarních květin vyskytne i u vás na zahradě, neměli byste trávník šest týdnů po jejich odkvětu sekat, aby listy stihly zásobit půdu a půdní organismus dostatkem živin.
Text: Lucie Sýkorová
