Nový občanský zákoník dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti a přinesl tak změny i v zákoně č. 89/2012 Sb, týkající se soukromoprávních pravidel ve vztahu k dřevinám rostoucím na pozemcích jednotlivých vlastníků.
Listí z ořešáku obtěžuje souseda
Máte mohutný ořešák na okraji hranic svého pozemku? Pak už jste se možná ne jednou dostali do sporu se sousedem, kterému se nechce každoročně sklízet ořešákové listí ze své zahrady. Nebo mu mohutný strom stíní a pod ořešákem přesahujícím váš společný plot nic nechce růst a do okna jeho obývacího pokoje sotva kdy zasvitne slunce. Podle nového ustanovení v občanském zákoníku se může váš soused postarat nejen o ořechy, kterému spadnou do zahrady, ale může seříznout podle potřeby i větve ořešáku, aby mu nestínily. Věděli jste o tom? Problém však nastane, jakmile soused ořešák seřízne nadměrně anebo zcela laicky, větve ořešáku mohou zaschnout a silný řez nemusí ořešák zvládnout vůbec. To může nakonec vést ke značnému úbytku ořešáků na našich zahradách. Jedná se o krásné, leč mohutné stromy, které se dříve logicky vysazovaly na okrajích pozemků a nyní již často zasahují nad pozemky sousední. Soused může být sice potěšen, že si nasbírá třeba i nějaké to kilo vlašských ořechů, které mu napadají do zahrady (trhat ze stromu je však nesmí!) ale již mnohem méně ho jistě potěší úklid listí, které se nedá kompostovat a je ho navíc každoročně velké množství.
Zřizování staveb v blízkosti hranic pozemku
Hranice pozemku jsou vytýčeny takzvanými rozhrady, což jsou ploty, meze, zdi atp. Společné zdi a ploty každý užívá na své straně a také každý nese povinnost jejich údržby rovněž ze své strany. Sousedé vzájemně mohou požadovat jeden po druhém, aby se zdržela druhá strana zřízení stavby právě v těsné blízkosti těchto společných hranic. Pouze pokud nejsou hranice mezi pozemky jednoznačné, určuje je soud, a to na základě toho, jak byly pozemky vztahově uspořádány v posledním období.
Výsadba stromů u hranic pozemku
Rozumní lidé se domluví, říká se, a tak by to mělo také být. Ne vždy je to ale pravidlem. Mnohdy jsme svědky hádek doslova o maličkosti. Měli bychom mít tedy na zřeteli, že i stromky, které vysazujeme malé, jednou vyrostou a stanou se košatými stromy, a tak bychom je neměli vysazovat v těsné blízkosti sousedova plotu. Souseda můžeme požádat o totéž. Běžně podle zvyklostí platí, že stromy vyrůstající nad 3 metry mají přípustnou vzdálenost pro výsadbu 3 metry od hranic pozemku a stromy ostatní 1,5 metru.
Jak je to s imisemi
Samostatným dalším problémem mohou být imise. Dělí se na přímé a nepřímé imise. Mezi přímé imise lze zařadit například svádění vody na cizí pozemek, což je vždy zakázáno. Imise nepřímé, ke kterým řadíme prach, kouř, ale i hluk, s těmi to může být poněkud komplikovanější. Všechny tyto imise nepřímé jsou zakázány v případě, že překračují únosnou mez. Co se však rozumí únosnou mezí, to není již tak jednoznačné. Obecně je to míra přesahující přiměřené místní poměry podstatným způsobem omezující obvyklé užívání pozemku. V případě, že se tento typ sporu dostane až před soud, ten bude zkoumat, jaké jsou podmínky v okolí bydliště či dotčeného pozemku.
Zde zmíněné příklady, které by mohly vyvolat jisté sousedské spory, jsou spíše příkladem toho, co sousedé nejčastěji řeší mezi sebou na svých pozemcích, než vyčíslení celé problematiky sousedských práv dle nového občanského zákoníku.
Text:Zuzana Bohdalová
