Houby zajišťují výživu semenům a semenáčkům orchidejí
Klíčící semena orchidejí nemají prakticky žádné zásobní látky, a tak jsou to právě houby, které dávají klíčícím semenům výživu. I semenáčky jsou na nich závislé, právě do doby než si vytvoří pravé zelené listy. To však u některých druhů orchidejí trvá i několik let.
Orchideje, které ztratily schopnost asimilovat
Některé orchideje mají houby jako celoživotní zdroj své výživy. Jedná se o takové druhy, které ztratily zelené barvivo, čímž ztratily zároveň i schopnost asimilovat. Tento druh orchidejí má listy přeměněné v šupiny, listy jsou zakrnělé, vypadají jako seschlé. Změněné nejsou ovšem jen listy, ale také kořeny. Ty bývají bez kořenového vlášení a částečně jsou korálovitě ztluštěné. V těchto případech dodává houba orchidejím všechny organické i anorganické látky, které získává jak při rozkladu organické hmoty, tak i z kořenů dřevin.
Houba vytvářející symbiózu jak s orchidejemi, tak se stromy
Oba typy symbiózy se liší. V případě stromu houbová vlákna obalují pouze kořeny, zatímco u orchidejí houbová vlákna pronikají do kořenů, ale i do jednotlivých buněk rostliny, kde uvnitř vytvoří klubíčka houbových vláken.
Život nezelených orchidejí
Nezelené orchideje vykvétají nepravidelně a velmi pomalu rostou. Stává se u nich velmi často, že i několik let žijí jen pod zemí. Jedná se o malé množství druhů, které jsou vzájemně nepříbuzné. Velmi zřídka se s nimi setkáváme proto, že jsou rostlinami velmi citlivými na změnu prostředí a hlavně na znečištění. V naší přírodě jsou natolik vzácné, že se v ČR řadí mezi kriticky až silně ohrožené druhy.
S jakými druhy se můžeme u nás setkat
Jak jsme již konstatovali, jedná se o silně ohrožené druhy, takže se s nimi lze setkat výjimečně, ale pravděpodobnost jejich výskytu se zvyšuje na místech s málo znečištěnými prostředím, tedy například v podhůří Šumavy a třeba i na jižní Moravě. Právě sem se uchýlil sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum) kvetoucí v období od června do srpna, dosahující celkové výšky 35 cm.
Od nížin až po hory lze potkat hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Ten dorůstá do výšky 50 cm a vyskytuje se na stinných místech především v bukových lesích. Bukové a smrkové lesy si oblíbila i korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) kvetoucí v květnu a červnu v podhůří Krkonoš a Šumavy. Posledním a zároveň nejvyšším zástupcem krasavic bez listí je 80 cm vysoký hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum). Kvete v červnu a červenci a pro svůj růst si vybral nížiny a pahorkatiny na jižní Moravě. Dává přednost sušším listnatým lesům na vápencovitém podloží.
Zdroj: Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta MUNI, Zuzana Bohdalová
