Vysadit květiny, které jsou přirozené v okolní přírodě, se na zahradě vždycky vyplatí. Nejde jen o to, že s jejich pěstováním nebudete mít problémy, protože se jim ve vaší lokalitě prostě daří. Vytvoříte také přirozený prostup přírody a zahrady, spojíte své soukromí s přírodním systémem, v němž stojí váš dům, a tak se v něm budete cítit nikoliv jako vetřelec, ale jako jeho součást. Nemusíte mít dokonce ani zahradu ve stylu českého venkova, pokud vám lépe vyhovuje moderní orientální styl nebo malý zámecký park s dokonalým trávníkem a pár precizně lemovaných záhonů, založte si klidně zahradu podle svého vkusu. Květiny z přirozeného ekosystému najdou uplatnění i v takových zahradách. Dokonce tím mnohdy odhalíte jejich půvab, kterého si v přírodě nestačíte povšimnout.
Třezalky
Rod Hypericum zahrnuje více než 400 druhů, u nás jich voně roste jen asi deset, protože všechny třezalky jsou milovnice slunce, nejlépe se jim tedy daří v subtropickém pásmu. Přesto u nás nejrozšířenějších druh třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) kvete pilně celé léto a poslední žluté kalíšky na lodyhách vysokých 30 – 60 cm otvírá ještě na přelomu září a října, zejména pokud vydrží pěkné babí léto. Trvalka se rychle rozroste do trsu, který barvou svých sytě žlutých květů vyniká uprostřed okrasných travin, na osluněném místě před jehličnany i jako solitér na malém záhonku pod okny domu. Dřevnatějící lodyhy této byliny je třeba po odkvětu a opadání listů nízko u země stříhat, protože by z nich v příštím roce sice vyrazily nové větvičky, ale staré by zůstaly nepěkně holé a bez květů. Můžete ovšem vysadit také třeba u nás volně rostoucí třezalku kalíškatou (Hypericum calycinum) nebo ze Středomoří importovanou třezalku olympskou (Hypericum olympicum). Oba druhy jsou keře, ten první naroste do asi půlmetrové výšky a může tvořit půvabný doprovod rododendronů a jiných brzy z jara dokvétajících keřů, protože má rád polostín a bohatě pokvete v zastínění sytě zelených větví těchto mohutnějších sousedů. Naopak na suchá slunná kamenitá místa do skalek se hodí třezalka olympská, jen asi 20 cm vysoký kompaktní keřík. Na zimu je dobré ho ochránit přikrývkou z chvojí, přece jen není zvyklý na naše mrazy.
Zlatobýl
Mohutné byliny rodu Solidago jsou typickými představiteli flory mírného pásma. U nás je domácí jediný druh, zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), vykvétající na stráních pod lesy a na pasekách. Další pěstované druhy – zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) pocházejí ze Severní Ameriky, u nás se ovšem chovají invazně, zplaňují, vytlačují původní flóru a bují jako plevelné rostliny. V zahradách jsou přesto oblíbené, patří k okrasám pozdního léta a podzimu. Zlatobýly jsou trvalky, vyhánějící každoročně nové vysoké lodyhy z kořene nebo oddenku. Nepotřebují žádnou zvláštní péči, stačí jim prokypření spíše vápenité půdy a nepatrná zálivka, dobré je lodyhy stříhat hned po odkvětu, aby se semena nešířila po okolí. Až dva metry vysoké rostliny mají sice spodní část stonků holou, to ovšem bohatě vynahradí dlouhá hustá sytě žlutá květenství, zdobící záhony trvalek od srpna do října. Mohutný zlatobýl je dekorativní i jako solitér uprostřed trávníku, kde působí jako pozdně kvetoucí keř.
Léčivky
Třezalka tečkovaná a zlatobýly jsou rostliny odedávna využívané v lidovém léčitelství. Také dnes jsou čaje a tinktury ze zlatobýlu používány jako doplňková léčba při onemocněních ledvin a močových cest a při krvácivých onemocněních trávicího traktu. Používání třezalky je mnohem širší a v posledních letech také velmi oblíbené, výtažky doporučují i lékaři. Naši předkové věřili, že třezalka zahání zlé duchy. Není divu, její účinky jsou totiž antidepresivní, potlačuje úzkostné stavy, stres, vylepšují spánek – to znamená, že tato rostlina člověka zbavuje denních i nočních můr, jinými slovy démonů, zlých duchů. V mnoha zemích je fytofarmakologická léčba třezalkou doporučována pacientům, kteří se obávají dlouhodobého užívání antidepresiv, účinky jsou prokázané a terapie u mnoha lidí skutečně úspěšná. Neznamená to ale, že byste si ji měli ordinovat sami. Občasné popíjení lehkého třezalkového čaje před usnutím nebo na potlačení premenstruačního syndromu vás nijak nepoškodí, pokud ovšem potřebujete dlouhodobou terapii, je dobré, když je kontrolovaná lékařem, už pro možné kontraindikace s léky na srdce a krevní oběh. Pozor – třezalka obsahuje látky, které výrazně zvyšují citlivost na sluneční záření – při užívání třezalkových preparátů byste se tedy měli vyhýbat pobytu na slunci, jinak se rychle spálíte.
Text: Gabriela Koulová
