Pro zelený přehoz altánu, zástěn a pergol můžete vybírat z široké škály rostlin obecně nazývaných popínavé. Podle jejich schopnosti uchycení jsou tyto rostliny rozděleny na ovíjivé, pnoucí a úponkovité. Ovíjivé mají ohebné výhonky, kterými se kolem vzpěry obtáčejí, příkladem takové rostliny jsou u nás nepříliš rozšířené mučenky. Pnoucí rostliny, které i v našich zahradách zastupují břečťan či popínavá hortenzie, se dokáží udržet pomocí příčepivých kořínků a přísavných destiček. Nakonec úponkovité rostliny, mezi kterými bychom objevili například vinnou révu, se popínají díky stonkům, listům nebo květům přeměněným v úponky.
Co si rozmyslet před návštěvou zahradnictví
Před výsadbou popínavých rostlin pečlivě zvažte, co od této přírodní pokrývky očekáváte. Chcete-li mít posezení skryté i v zimních měsících, volte stálezelené kultivary. Pokud si nedokážete klidné posezení představit s poletujícím hmyzem, vyhněte se rostlinám bohatým na intenzivně vonící květy (většina popínavých růží) a především nesoucím sladké plody (jako je vinná réva). Samozřejmě bude pro vaše rozhodování důležitý i fakt, jak velkou péči rostliny potřebují a kolik jim jí budete vy sami chtít věnovat.
Zásadním kritériem pro výběr vhodné popínavky jsou podmínky, které vaše zahrada poskytuje. Zejména na přelomu jara a léta je poměrně náročné nakupovat v zahradnictví a nenechat se zlákat všemi barvami hrajícími květy. Přesto věnujte více pozornosti informacím uvedeným u jednotlivých kultivarů. Dříve než rostliny nakoupíte, ujistěte se o poloze altánu – na jakou světovou stranu je orientován, jak intenzivnímu slunečnímu světlu budou rostliny během dne vystaveny? Některé popínavé rostliny jsou samozřejmě náchylné na chlad a přestože jsou u nás zimy v poslední době velmi mírné, zimu by ve venkovní výsadbě nepřežily.
Neméně důležitou informací je i uvedená maximální výška rostliny – v prvních letech budete možná přesvědčovat rostlinku k růstu, ale velmi brzy by vás mohla svými růstovými schopnostmi nemile překvapit. Popínavá hortenzie se zpočátku drží u země, ale dokáže dorůst až 10metrové výšky. Více práce než užitku byste mohli mít i s břečťanem, který se dostatečné aklimatizaci velmi zmohutní a mohl by být pro stabilitu altánu či zástěny i nebezpečný. Výčet negativ jednotlivých rostlin vás nemá od jejich volby odradit, ale je potřeba si uvědomit, jaké kroky vás v budoucnu čekají.
Věnujte rostlinám dostatečnou pozornost
Většina popínavých rostlin je náročná na dostatek vláhy a tudíž i na půdu, do které je sázíte. Pokud máte písčitou a nepropustnou jílovitou zem, bude nutné pro rostliny vykopat jamku o 10 cm větší, než je jejich kořenový bal. U plaménků je nutné vykopat jamku dostatečně hlubokou. Důležité je i dodržet minimálně 20 cm odstup od stěny, abyste rostlinám neomezili přísun živin a nezamezili přiměřenou cirkulaci vzduchu. Při přípravě jamek se nenechte zmýlit drobným vzrůstem mladých rostlinek a dopřejte jim dostatek místa pro růst.
Mezitím nechte rostlinu i s květináčem aspoň na hodinu v kýblu s vodou. Až ji budete z květináče přesazovat, snáze ji vyndáte bez porušení kořenů. Rostlinku vsaďte do jamky lehce našikmo směrem ke stěně, po které se bude pnout. Hned po vysazení je vhodné rostlinu zastřihnout na výšku 20 cm. Popínavka tak bude mít menší odpar z listů a dokáže věnovat více energie kořenům. Než se popínavka uchytí (vytvoří se nové listy), musí být půda v jejím okolí dostatečně zavlažovaná. K tomu vám pomůže malý val vytvořený kolem rostlinky – zeminu kolem popínavky navršte tak, aby byla kolem kořenového balu o něco níže a držela se tak u kořenů voda.
Při výběru se nechce unést i fantazií
Častou volbou pro dekoraci altánů a zástěn jsou plaménky, kterých existuje nespočetná řada. Liší se tvarem listů a květů, ale i dobou kvetení. Plaménky, které jsou běžné pro středoevropské chladnější klima, v zimě opadají. Výjimkou jsou Clematis cirrhosa a Clematis armandii, ale i tyto mohou vlivem mrazu zežloutnout a opadat, je tedy vhodné je volit pro jižně orientované části zahrady. Podmínkou pro zdárný růst plaménku je zastínění spodní části. Nedoporučujeme k zakrytí používat dlaždice a podobné materiály, upřeli byste tak rostlině dostatek vláhy. Mnohem lepší variantou je prostor před plaménky osázet rostlinami nižšího vzrůstu (půdokryvné růže či tymián). Plaménky jsou poměrně náročnější na péči, ale čas který jim věnujete vám vynahradí bohatými květy.
Pro altány a zástěny ve stinné části zahrady jsou vedle plaménků vhodné zimolez (Lonicera periclymenum), břečťan (Hedera helix), popínavá hortenzie (Hydrangea petiolaris), loubinec (Parthenocissus quinqefolia) či hlohyně (Pyracantha).
Klasickou volbou mezi popínavými rostlinami je samozřejmě růže. Vybírat můžete mezi jednou kvetoucími, stále kvetoucími a opakovaně kvetoucími. Budete-li na zahradu vybírat právě růže, je ideální dobou pro návštěvu zahradnictví či specializovaných pěstitelů konec června, kdy kvetou všechny typy růží. Zajímavými kultivary růží jsou takzvané ramblery, tedy liánové růže, které rostou velice rychle a mohou dosahovat až 20 metrů.
Lenka Malá
