Zlatice i štědřence jsou v našich zahrádkách evergreeny, nepodléhají módě a hodí se ke každému architektonickému stylu. Efekt prvních květů zlatice, probouzejících se s prvním jarním sluncem, se v kombinaci se štědřenci krásně prodlužuje. Když zlatice dokvete, štědřenec na ni naváže a vydrží pak zlatý až do června. Navíc se vedle sebe keře dobře snášejí, nekonkurují si a nemají rozdílné nároky na půdu. Zatímco odolná zlatice nepotřebuje žádnou zvláštní úpravu a daří se jí prakticky všude, štědřenec má raději zásaditější výživnou půdu, což mu snadno zajistíte mírným provápněním okolí keře a přihnojením kvalitním kompostem.
Zlatice přináší jaro
Zatímco sněženky a bledule se krčí při zemi ve zbytcích sněhu skoro přehlédnutelné, zlatici rozhodně nepřehlédnete. Na žlutých pružných větvičkách vyrazí stovky květů a lépe než meteorologická stanice ohlásí – jaro je opravdu tady. V zahradě máte na výběr z mnoha možností, jak si tuto zlatou krásu dopřát. Nejčastěji se pěstuje zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), kříženec původních druhů zlatice převislé (F. suspensa) a zlatice zelené (F. viridissima). Byla vyšlechtěna dlouhá řada kultivarů pro nejrůznější umístění. Jako solitér vynikne Goldraush, vysoký široký 1-2 metry, vyhánějící větve od země do tvaru V. Má mimořádně velké zlatožluté květy. Pro volně rostoucí živé ploty se hodí jak až 3,5 metru vysoké kultivary Karl Sax nebo Lynwood, tak i nižší, jen do metru a půl narůstající Maluch nebo Minigold, všechny vytvoří husté neprostupné keře. Do skalek a jako trvalkový pilíř malého záhonku můžete vysazovat jen asi 40 cm vysoký kulatý kultivar zlatice zelené Bronxensis. Tento druh byl vyšlechtěn i do kultivarů s pestrými listy, které prodlužují a násobí dekorativní efekt zlatice na zahradě. Citrus Swizzle má listy s citrónově zeleným středním žebrem, časem jsou až krémově bílé, na podzim jasně vínové, listy Variegaty jsou bílé tečkované. Pokud chcete vznosný solitérní keř s převislými „smutečními“ větvemi, pak můžete sáhnout po původním druhu zlatice převislé například v kultivaru Atrocarpa, ozdobnému i v zimě tmavě purpurovými větvičkami. Přestože zlatice u nás zdomácněly a často je najdeme růst i planě na mezích a stráních, jejich původním domovem je Dálný Východ. Pouze jediný druh – zlatice evropská (F. europanea) pochází z Balkánu. Kontejnerové prokořeněné sazenice můžete brzy z jara, snadno se uchytí a u vyšších druhů mají roční přírůstek 20 – 30 cm. Potřebují důkladně seřezávat a zmlazovat, na starším dřevě totiž nekvetou.
Štědřenec předchází létu
Keře s nádhernými hrozny zlatožlutých květů zdobí zahradu v květnu a v červnu, tedy hned po zlaticích. Na rozdíl od nich mohou ale vytvářet i polokmeny a vyženou rychle do velké výšky, po pár letech mohou mít i sedm metrů, staré vypadají více jako stromy a mají až třináct metrů. Máte tedy dvě možnosti – buď budete tvarovat štědřenec do kmene, ořezávat spodní větve a pěstovat si atraktivní strom, nebo naopak budete podporovat mladé výhony od země a seřezávat vrcholové větve, aby se rozvětvil keř. V této podobě bývá ve výsadbě keřů vysazován nejen vedle zlatic, které vystřídá v kvetení, ale také v sousedství šeříků, s nimiž kvete zároveň a doplňuje je o žlutou barvu, která u nich není zastoupena. Pěstuje se převážně štědřenec obecný neboli odvislý (Laburnum anagyroides) v mnoha šlechtěných kultivarech. Erect dobře vytváří kmen, Pendulum má výrazně převislé větve, Serotinum je zajímavý tím, že vykvétá ještě jednou v září až říjnu, Variegatum má žlutě panašované listy. V zahradách je oblíbený kříženec mezi druhy odvislým a alpským (L. alpinum) štědřenec Watererův (L. x watereri), který má kompaktnější nižší vzrůst okolo tří metrů výšky a dvou metrů šířky a vykvétá až 50 cm dlouhými sladce vonícími hrozny květů.
TIP
Pozor na otravu
Štědřenec je ve všech částech prudce jedovatý. V zahradách, kde se pohybují malé děti, si raději počkejte, až pochopí, co je jednlé a co ne. Květy štědřence totiž lákají k vysávání sladké šťávy a také plody – lusky, svádějí k ochutnání, stejně jako sladké mladší větvičky ke žvýkání. Otrava je však velmi nebezpečná, nastupuje rychle po požití a může být i smrtelná. Přitom na silnou otravu stačí dítěti šťáva asi z pěti kvítků.
Text: Gabriela Koulová
