Záleží především na velikosti a hloubce jezírka, podle toho je třeba se o vodní rostliny postarat. V mělkém jezírku nebo v malé nádobě či nádrži umístěné nad zemí totiž zimu nepřečkají ani mrazuvzdorné druhy. Pokud tedy máte takovou nádobu přenosnou, umístěte ji do zimní zahrady nebo do jiné světlé místnosti, kde bude teplota do 15 – 18 °C. Z mělkých jezírek do 40 cm hloubky vyjmeme raději všechny rostliny a zazimujeme je doma v chladné světlé místnosti v nádobě, kde budou mít dostatek světla a přísun vzduchu pomocí akvarijního filtru.
Lekníny, stulíky a hyacinty
Na prvním místě nás jistě zajímají oblíbené druhy, které v létě zdobí hladinu krásnými květy a plovoucími listy. Stulík žlutý (Nuphar lutea) i stulík malý (Nuphar pumila) jsou druhy u nás volně rostoucí. Pro menší jezírka se rozhodně hodí spíše ten druhý, protože mu stačí hloubka okolo 30 cm a jeho oddenky bez potíží přežijí i pod ledem. S lekníny je to složitější. Ideální je pěstovat je v koších, aby bylo možno s nimi před zimou snadno manipulovat. Přestože některé druhy dokážou přežít i zamrzlém bahně, je lépe lekníny ochránit přemístěním do větší hloubky, než je pro vegetační období obvyklých 30-40 cm. Stejně jako ryby pak v zimě potřebují, aby voda byla okysličená, je tedy potřeba vysekávat otvory nebo provzdušňovat vodu speciálním zařízením. Mrazuvzdorných leknínů je na trhu celá řada (Nymphea alba, Nymphea odorata, Nymphea tetragona a různé jejich hybridy), velkokvětých i miniaturních. Pokud ovšem sáhnete po nějakém tropickém druhu, musíte ho na zimu ošetřit stejně jako vodní hyacint neboli tokozelku (Eichhornia crassipes), další nádherně kvetoucí vodní rostlinu. V zimě vyžadují pravidelnou kontrolu. Přesaďte je do mělké nádoby do asi pěticentimetrové vrstvy hlinitopísčitého substrátu. Dolijte asi 15 cm vody. Tropické lekníny a tokozelku můžete přezimovat v chladnější místnosti kolem 15 °C. Pokud ovšem nádobu s nimi umístíte do vytápěné zimní zahrady, kde je pokojová teplota, musíte zajistit také dostatečné množství světla. Potřebují ho alespoň dvanáct hodin denně, což u nás v zimním období rozhodně není. Takto přezimujícím rostlinám tedy přisvětlujte zářivkou nebo žárovkou s denním spektrem světla.
Plovoucí rostliny
Ve větších jezírkách vypadá velmi pěkně část hladiny porostlá v létě hustými lístky a drobnými kvítky rostlin, které nezakořeňují, ale volně plavou na hladině. Většina z nich je jednoletá a druh přečkává zimu v pupenech nebo semenech u dna jezírka, odkud pak na jaře vyraší nové rostlinky. Pro toto přežití ovšem potřebují bahno, které nezamrzá, tedy hloubku nejméně 80 cm. Půvabně vypadají vodní kapradiny nepukalka plovoucí (Salvitania natans) nebo Azola karolínská (Azolla caroliniana). Z jejich přemnožení nemusíte mít na zahradním jezírku obavu, protože zima dovolí přežít jen omezenému počtu nových rostlinek, navíc jsou poměrně náročné na živiny. Z přezimujících pupenů vyráží pěkně bíle kvetoucí voďanka žabí (Hydrochsis morsus ranae), tato rostlina ale dovede být až nepříjemně expanzivní.
Rostliny u břehu
Vlhkomilné okrasné trávy stejně jako bahenní kosatce nepotřebují na zimu žádnou péči, klidně přežijí i v zamrzlé půdě. Kosatce si schovací život do oddenků, trávy je lepší ponechat neostříhané, protože tak je ochráněn živý střed rostliny před mrazem. Při břehu můžete snadno pěstovat a na zimu ponechat jejich přirozenému životu naše domácí pomněnky, pryskyřníky, blatouchy nebo řeřišnice. V mělké vodě pak dobře přezimují také šípatka, plazivý ďáblík, škřípince s dlouhými dekorativními stébly a bujně se rozrůstající zblochan. Choulostivější je modráska srdčitá (Pontederia cordata), tuto modrými klasy vykvétající krásku je lépe pěstovat v podvodním koši a na zimu ji přenést do větší hloubky.
Text: Gabriela Koulová
