V mnoha zemích vždy byla, je a bude rozšířena záliba v pěstování víceletých trvalek. Často to s nimi bylo tak, že se z volné přírody dostávaly do zahrad a parků, kde byly později záměrně a s velkým úspěchem pěstovány. Zvláště žádané bylo tehdy a i nyní to, co bylo něčím nové a odlišné, zkrátka jinak budící pozornost.
Mezi ty poutavé rostliny, které byly opěvovány již dávno v historii, patří například orlíček, Aquilegia vulgaris, který má svůj původ v lesích téměř celé Evropy. Orlíček černofialový pochází z jihozápadní Evropy a Alp. Těmto druhům byly připisovány velké účinky ve věcech lásky a ze svého kouzla dosud nic neztratily. Orlíčky můžeme i nyní spatřit v našich zahradách v barvách světle růžové, žluté až tmavě karmínové. Například odrůda Pompons Mixed vás jistě okouzlí svými květy, které vypadají jako malé sukénky s volánky. Různé odrůdy dosahují výšky mezi 50 až 70 cm a kvetou nejvíce v průběhu května až června. Jsou to rostliny zimovzdorné a vhodné k pěstování na záhonu i k řezu. Lze je snadno vypěstovat ze semen a na podzim je můžeme i dělit.
K těm méně známým druhům trvalek patří i kohoutek plamenný, Lychnis chalcedonica. Vyjímá se na slunečných rabatech a výborně se svými křiklavě červenými květy bude vyjímat mezi kopretinami a stračkami, které kvetou ve stejnou dobu. Jeho stonky jsou často tak vysoké, že je potřeba jim dodávat oporu. Kvete v červnu až červenci a dosahuje výšky kolem 60-70 cm. Pokud jej po odkvětu seříznete, rozkvete znovu, ale pouze slabšími květy. Miluje písčité propustné humózní půdy, ale pozor- nesmí vyschnout.
Rezeda patří k téměř zapomenutým rostlinám. Je charakteristická vydatnou vůní. Do volné půdy ji vysazujeme v dubnu a po vzejití ji jednotíme na vzdálenost 25cm. Kvete typickými žlutozelenými květy od června do září.
Letnička lidově zvaná plamenka, vyrůstající do 90 cm s drobným kultivarem do výše pouhých 15 cm je flox. Nízkým kultivarem osazujeme převážně skalky, vysoký kultivar vynikne v záhonu s nižšími trvalkami. Kvete od léta do podzimu a jeho jasné květy s odstíny fialové, růžové, modré a s bílou barvou šíří kolem sebe překrásnou vůni. Víceleté druhy jsou mrazuvzdorné až do 15°C. Podle druhů dodržujeme vzdálenost mezi rostlinami 20 až 60 cm. Rostlinu můžeme množit jak semeny, tak i kořenovými řízky na konci zimy. Růst postranních výhonků výrazně posílíme odstraněním středního květu zahradnickými nůžkami.
Každý z nás jistě miluje svou zahradu, místo, kde půda je doslova životodárná a tak proč nevrátit život právě druhům opomíjeným, přesto takovým, které nám mají jistě co krásného nabídnout. Vytvořte si pro svou pohodu a potěšení alespoň jeden záhon rostlin vonících nostalgií časů minulých.
Text; Zuzana Bohdalová
