Záhony, velké květináče, truhlíky – to všechno máte jistě už pečlivě naplánované. Vypravte se s barevně vyznačeným plánkem do prodejny semen. Netřeba snad zdůrazňovat, že zahradník nenakupuje v kdejaké drogerii, ale najde si svou oblíbenou specializovanou prodejnu zahrádkářských potřeb. Tady totiž spolehlivě dostane osivo připravené klíčit v letošní sezóně. Navíc mu zkušený prodavač poradí, kdy a jak zasít, doporučí zeminu i sadbovače.
Klíčivost
Některé rostliny je možné vysít přímo do rašelinových jiffů nebo sadbovačů, to jsou hlavně ty druhy, které mají velká snadno oddělitelná semena. Droboučké osivo je lepší vysít do řádků třeba do truhlíku a teprve při jednocení vzešlých rostlinek použít sadbovače. Abyste taková jemňoučká semínka nezaseli příliš hustě, můžete je smíchat s trochou písku – ten je od sebe oddělí a vy budete mít pěknou řádku rostlinek, které půjdou snadno vyjednotit. Co si zjistit předem? Určitě dobu klíčivosti. Pokud ji nenajdete na obalu semínek, poptejte se zkušenějších pěstitelů nebo přímo zahradníka v prodejně. Pro začátečníky je tohle totiž vždycky oříšek. Čekáte u osetého truhlíku, taháte klíčky ze země očima – a o no třeba dva týdny nic. Některá semínka klíčí rychle, jiná skutečně třeba dva až tři týdny. I když jsou ukrytá v zemi, je třeba jim zajistit jemnou závlahu a teplo, které konkrétní druh potřebuje k vyklíčení. V žádném případě nesmíte propadnout netrpělivosti a začít se rýpat v oseté půdě – všechno byste zničili. Dbejte také návodu na to, jak hluboko je třeba semínka zasít – některá jsou raději přikrytá zeminou, jiná vyklíčí jen lehce zatlačená do povrchu půdy.
Vegetační doba
S tímto označením se nejčastěji potkáváme u jednoletých druhů zeleniny, protože tam je pro nás termín sklizně velice důležitý. V našich klimatických podmínkách je ovšem vegetační doba – to znamená období, kdy rostlina projde svým životním cyklem od klíčení semene přes kvetení až po dozrání semen a odumření u jednoletých a dvouletých, nebo po zahájení doby vegetačního klidu u trvalek – důležitá i u okrasných rostlin. Je řada druhů, které potřebují mnoho týdnů na to, aby dorostly do stadia kvetení, z hlediska okrasy většinou pro zahrádkáře nejdůležitější. Stačí připomenou muškáty a petúnie, které je třeba ze semen předpěstovávat již od ledna, nejpozději února, abychom se v květnu dočkali prvních květů. Většina druhů letniček pak musí být zaseta začátkem března. Také rajčata, papriky i celer je třeba vysévat již v únoru, nejpozději začátkem března. Venku je ovšem ještě zima, takže je třeba si zařídit v bytě malou pěstírnu sazeniček. Je samozřejmě také řada okrasných rostlin, které vyrostou a vykvetou rychle – hrachory, lichořeřišnice, aksamitníky, krásenky, měsíčky nebo černuchy tak můžete vysévat přímo na záhon, ovšem až když je půda zahřátá. Zato hledíky, zářivky, slunečnice, ostálky i dvouleté macešky či pomněnky si zaslouží předpěstování.
Moderní pomocníci zahradníka
Na předpěstování nemáte v bytě zpravidla mnoho místa, klíčící rostlinky potřebují stálou teplotu, světlo a vlhko, ale také desinfikovaný substrát, aby nepodlehly plísním či houbovým nemocem z nečisté zeminy. Ideální pomůcky jsou jiffy – rašelinové kostky nebo kokosové brikety. Obojí se prodává vysušené, po namočení pak hmota nabobtná a můžete do ní vložit semínka. Tyto pěstební materiály jsou obohacené o vyrovnanou hodnotu živin, které rostlinkám vystačí na dobu klíčení a nasazení prvních dvou párů lístků před přesazením na záhon. Rašelina i kokos mohou pak být přemístěny do záhonu, protože jsou to přírodniny, které se snadno rozloží a spojí s okolní zeminou. Neobsahují zárodky plísní a houbových nemocí, takže je nemusíte nijak upravovat. Jiffy jsou navíc velmi skladné, takže na malém tácu předpěstujete mnoho rostlinek.
Sadbovače
Pro ušetření místa je šikovné používat sadbovače, plastová plata rozdělená na malé nádobky. V každém odděleníčku vám poroste jedna rostlinka – buď ji do pěstebního substrátu přímo vysejete – dáte jedno semínko do každého kalíšku, nebo sem přesadíte vyjednocené vyklíčené rostlinky se dvěma páry prvních lístků. Do sadbovačů použijte buď kokosové vlákno nebo kvalitní substrát určený na předpěstování. Ten má vyvážené hodnoty živin pro první období života rostliny, takže nemusíte hnojit. Před výsevem ho ovšem musíte dezinfikovat – vlhký substrát dejte na deset minut do trouby předehřáté na sto stupňů. Zárodky se zničí, živiny se ale zachovají, je to lepší, než chemické preparáty. Také sadbovače samotné musejí být dokonale čisté. Rostliny ideálně klíčí v mikroklimatu, tedy přikryté. Sadbovač můžete tedy umístit do provizorního skleníčku – stačí třeba plastová nádoba s bílým průhledným víkem, které propouští plné světlo. Prodávají se speciálně na pěstování, ale vypomůžete si snadno třeba nějakou plastovou krabicí, případně krabičkou od zmrzliny s průhledným víčkem, do které dáte pěstební substrát a přímo semínka vysejete. Nezapomeňte pak na otvory ve dnu krabičky, aby nedošlo k přemokření zeminy. Perfektní vlhkost a stálou teplotu pro druhy, které vyžadují skutečně pečlivě udržované mikroklima, vám zaručí elektrický sadbovač, který sám hlídá obě potřebné hodnoty. Spotřeba energie je minimální, nemusíte se bát nárůstu na vašem účtu.
TIP
Sadbovač zdarma
Šikovné je, když můžete rostlinky vysadit na záhon přímo v dílku sadbovače – pak ovšem musí být z materiálu, který se beze zbytku a rychle v zemi rozloží. Doma ho najdete vždycky dost – stačí si schovávat vnitřní roličky z toaletního papíru. Rozstřihnete je na poloviční výšku, umístíte na tác, do nich dáte pěstební substrát a můžete vysévat nebo přepichovat semenáčky. Použít se dají i papírové krabičky od vajíček.
Text: Gabriela Koulová
