Závidíte Angličanům jejich dokonalé husté trávníky? Za vší tou vědou je jen a jen příroda, dostatek vody. Vyměnili byste snad naše krásné léto za časté a vytrvalé deště a mlhy? Určitě ne, to si raději dejte se závlahou trávníku práci. Kdo má studnu nebo může používat přepuštěnou vodu z čističky, je na tom určitě lépe, kropit velké travnaté plochy z vodovodního řadu se totiž dnes notně prodraží. Vhodnější je určitě investice do automatického závlahového systému. No a teď, když je pozemek ještě nezušlechtěný, je ideální čas automatickou závlahu po něm rozvést. Sofistikované systémy vám ohlídají přesnou vlhkost půdy a spouštějí se, jen když je to nutné. Ty jednodušší alespoň sepnou pravidelně v podvečerních hodinách, kdy je nejvhodnější doba trávník kropit.
Upravená plocha
Jenže vy vlastně ještě žádný trávník nemáte, takže mu napřed musíte pěkně připravit terén. Napřed je třeba vybrat velké kameny, zbytky cihel po stavbě, zkrátka všechno, co by vadilo při rytí. Menší zahrádku zvládnete s rýčem a motykou, na velkou plochu je lepší si půjčit traktůrek na zorání, rozdrcení hrud, srovnání terénu bránami a zaválcováním – jako na poli. Pak se musíte zbavit plevelů – úporného pýru s nezničitelnými kořeny, věčně se vysévajících kopřiv a rozrůstající se bršlice kozí nohy. Pokud je chcete opravdu zlikvidovat, bez chemie se neobejdete. Když na upravené ploše plevele vzejdou, zničte je některým selektivním herbicidem. Pak ještě upravit půdu – vyrovnat pH na zásaditější v rozmezí 5,5 – 7 přidáním mletého vápníku, jílovitou půdu prosypat pískem, abyste později nemuseli bojovat s mechem. Konečně přichází duben, doba vhodná pro osévání.
Koberec nebo osivo
Položení předpěstovaného travního koberce je snadné, ale také trochu drahé. Navíc pro zahradníka je to snad až trochu ostuda, chcete přece vidět, jak vám semínka klíčí a travička postupně houstne. Pro hustý zahradní trávník se na 100 m2 vysévá 2,5 kg semen, trávníkům přírodního charakteru postačí 1 kg. Zbytečně to nepřehánějte, větší škodu způsobí přesetí než nedosetí plochy, to se dá snadno napravit. Jaké osivo vybrat? To záleží na tom, jestli toužíte po hustém nízko sekaném trávníku, na který nebudete moc šlapat, zato bude tvořit součást kompozice mezi záhony a cestičkami, zvolte parkovou nebo zahradní směs psinečku tenkého, kostřavy červené a kostřavy ovčí. Pro většinu zahrad je ale lepší praktický trávník, po kterém mohou běhat děti a vy si na něj položíte lehátko nebo deku. Pak je vhodná směs pro hřiště složená například z jílku vytrvalého, lipnice luční, v menší míře doplněná bojínkem cibulkatým, metlicí trsnatá a kostřavami. Anglický trávník je pěkný, ale vlastně trochu nudný. České venkovské zahrádce nejlépe svědčí přirozený luční porost. Alespoň část travních ploch byste mu měli obětovat, vždyť směs travin a lučního kvítí je tak půvabná, když jí ponecháte volný růst a pokosíte ji jen jako louku dvakrát za sezónu. Odmění se vám od května do podzimu nejprve zářivými barvami květů, po prvním pokosení pak vykvetou traviny. Kdo má velký pozemek a může si kus přírodní louky dopřát, nemusí se o ni nijak zvlášť starat a krásně mu doplní styl letničkových i trvalkových záhonů. Luční porost je ideální pro svažitou část pozemku, kde máte třeba i ponechané větší kameny, počítejte ovšem s tím, že tady budete sekat kosou.
Čas pro výsev
Povrch máte upravený, pokropený, ale ne promáčený, vládne bezvětří. Teď můžete vzít sáček s osivem a trpělivě beze spěchu semínka rozhazovat. Prosévejte je volně mezi prsty, plochu osejte jedním směrem, pak projeďte hráběmi a vysejte další várku kolmo na původní směr. Znovu uhrabejte a ještě to vezměte potřetí křížem. Hráběmi zapravíte semínka asi centimetr do půdy, pak povrch zpevněte. Na menších plochám si vystačíte s prknem, které si budete podkládat pod nohy, na velké plochy vezměte lehký válec. Teď vás čeká období několika týdnů napětí. Během něj musíte pravidelně mírně zalévat, nejlépe lehce kropit několikrát denně – pokud vám tedy nepomůže přívětivý jarní deštík. Držte si palce, ať nepřijde velký liják, pokud hrozí, pokuste se osetou plochu před ním ochránit přetažením fólií. Aby tráva dobře vzešla, potřebuje dusík, takže po osetí s první zálivkou přihnojte plochu dusíkatým hnojivem. Sláva, už se objevily první ještě slaboučká stébla trav! Teď už stačí zalévat jednou denně a udržovat trávník vlhký do hloubky asi deset centimetrů. A když porost zhoustne a lístky trav jsou tak vysoké, že se začínají ohýbat, poprvé sekejte, na výšku asi 7 centimetrů. To vás pak čeká zhruba každých čtrnáct dní, když chcete mít trávník nízký a hustý. Po každém sekání je od jara do léta dobré dusíkaté přihnojení. A hlavně – vodu, vodu, vodu… přiměřeně.
Text: Gabriela Koulová
