Snad v každé zahradě se najde místo, které místo trávy chceme nechat porůst rostlinou, která zabrání množení plevelů, bude po celý rok pěkně zelená a ještě nám udělá radost květy. Barvínky se hodí i na větší plochy, během několika let vytvoří hustý porost i na málo přístupných plochách, nepotřebují tam prakticky žádnou úpravu, plazí se do šířky a při vhodném umístění také bohatě pokvetou. Pupkovec je vhodnější jako polštářová rostlina na menší plochy, krásně bude vypadat mezi kameny skalky i v lemu záhonů, trsy se budou vyjímat i uprostřed trvalek podobného vzrůstu.
Barvínek menší (Vinca minor) u nás roste i divoce, do zahrady je ale lepší si pořídit některou šlechtěnou odrůdu, například Bowles. Má větší květy a kvete bohatěji než planý barvínek. Existují i zcela netradiční hybridy s květy bílými nebo dokonce plnokvěté temně růžové, také listy mohou být žlutě nebo bíle panašované. Hustý barvínkový porost tak můžete proložit několika sazenicemi s takovými květy nebo listy, získáte tak nečekaný efekt ostrůvků jiných barev mezi modrou záplavou. Barvínku se říká také brčál – jeho listy jsou sytě zelené po celý rok, opadají jen málo tam, kde původní rostlina začne dřevnatět. Protože ale vyhání dlouhé šlahouny, které vypustí kořínky a volně zakořeňují, bývá celý porost hustě olistěný. Jiné rostliny se s barvínkem moc nepřátelí, jeho schopnost růstu je totiž velká a jiné rostliny mu těžko konkurují při spotřebovávání živin z půdy. Snesou se s ním dobře snad jen jarní cibuloviny, které rychle narostou, vykvetou a stáhnou se zpět do cibule. Pár tulipánů a narcisů mezi barvínkem dodá květnové zahradě krásný pestrý ráz. Barvínek nejbohatěji kvete v květnu až červnu, dokvétá ale až do září. Vysazování jiných druhů – barvínku většího (Vinca major) nebo barvínku nebo barvínku bylinného (Vinca herbacea), který na zimu zatahuje pod zem, je u nás možné jen v teplejších oblastech, jsou choulostivé na vymrzání. Ideální jsou zkrátka odrůdy barvínku menšího. Půda pro pěstování barvínku by měla být mírně suchá až vlhká. Barvínek snese chladná, vlhká místa s kyprou a humózní půdou. Aby hojně kvetl, žádá si ale dostatek slunce. Na podzim můžete přihnojit vrstvou zralého kompostu.
Pupkovec jarní (Omphalodes verna) má široké osrstěné listy, které u této trvalky jen velmi málo opadávají. Vytváří husté široké polštáře, i když neodnožuje tak daleko jako barvínky. Naroste do výšky asi 15 cm. Jeho blankytně modré kvítky (vzácně také bílé nebo narůžovělé) připomínají pomněnky. Vyšlechtěny byly i jinak probarvené kvítky, zajímavá je třeba odrůda Starry Eyes s modrobílými květy. Nejlépe se rostlině daří pod vysokými stromy, kde jsou po většinu dne přistíněné. Jako ozdobu skalky ho proto vysaďte do stínu některého většího keře. Půda pro pupkovec by měla být čerstvá až vlhká, snáší také mokré půdy, kypré, humózní, vápencové. Na jaře můžeme pohnojit vrstvou kompostu. Zálivka je třeba jen při dlouhodobém suchu. Když chcete polštářům pupkovce udržet pěkný tvar, je třeba je tvarpovat zastřihováním okrajů po odkvětu, jinak se výhony nekontrolovaně rozběhnout do stran, kde hledají možnost k zakořenění.
Text: Gabriela Koulová
