Žádná zahrada samozřejmě bez péče nebude fungovat zcela stoprocentně, přesto lze u některých zahradních stylů očekávat, že jsou schopny do jisté míry fungovat samostatně.
Ačkoliv byste se dřív jen těžko setkali v českém prostředí s cíleně založenou přírodní zahradou, která může pro některé zvláště pečlivé zahrádkáře spíše znamenat „divoký nepořádek“, dnes je toto téma opravdu aktuální. Některé dříve pečlivě udržované okrasné zahrady jejich majitelé dokonce postupně přetvářejí v přírodní zahradu, protože na pravidelnou údržbu buď časově či finančně nestačí nebo se vzhlédli v trvale udržitelném zahradničení, které jde ruku v ruce právě s přírodními zahradami.
Důvodů, proč se pro tento zahradní styl rozhodnout je totiž celá řada. Nejen že se zcela obejdete bez synteticky vyráběných hnojiv a látek určených na ochranu rostlin, ale vše krásné je zde zároveň i užitečné. Jedná se tedy o velice efektivní zahradničení, které není ohleduplné nejen k půdě a rostlinám, ale také k užitečným živočichům, kteří nám mohou pomoci s nastolením rovnováhy.
Každá přírodní zahrada je originál
Přírodní zahradničení pro každého znamená něco trochu jiného. Někteří zahrádkáři si pod ním vybaví zaplevelený pozemek s neuspořádanými záhony a všudypřítomným chaosem, ale rozhodně to tak nemusí být. Vždyť i přírodní zahrada může mít zcela originální koncept. Vodní prvky, trvalkové záhony, bylinkoviště, zeleninové záhony a mnoho dalších prvků tuto zahradu perfektně doplní stejně jako jiné zahradní styly.
Jediné, co se opravdu liší od intenzivně udržovaných zahrad je spíše absence chemických přípravků, které spolu se škodlivými škůdci hubí i ty organismy, které nám mohou naopak pomoci. Na hnojení zeleninových záhonů se upřednostňuje zdravý kompost vyrobený v kompostéru, který se vejde na každou, i zcela malou, zahradu, v případě dobré dostupnosti lze využít i stájová hnojiva od místního chovatele hospodářských zvířat nebo si vyrobte bylinnou jíchu. Možná vás překvapí, jak je snadné nahradit běžně používaná hnojiva i postřiky.
Diverzita na prvním místě
Stavebním kamenem každé přírodní zahrady je druhová diverzita. Právě pestrost přináší větší stabilitu. Pokud budete pěstovat zeleninu v druhově bohatých kulturách, nevyčerpáte si tak rychle půdu. Vedle sebe totiž porostou druhy s odlišnými požadavky na živiny, které se navíc liší i délkou a typem kořenového systému. Tyto kořínky tak zasahují do zcela jiné hloubky a absorbují trošku jiné poměry živin, takže se půda tak rychle nevyčerpá.
Nebojte se vedle klasických druhů zeleniny pěstovat i bylinky či užitečné druhy letniček, které odpuzují choroby a škůdce. Lichořeřišnice odpudí mšice, křen nesedne mandelince bramborové, jednoletý aksamitník odpuzuje půdní háďátka a bodově vysetý kopr zase působí proti běláskovi zelnému.
Druhové pestrosti se nebraňte ani v trvalkových záhonech, do kterých vysaďte pestrý sortiment medonosných druhů. Ty nalákají užitečné čmeláky, včely a další užitečné opylovače, kteří se usadí na pozemku a pomohou s likvidací některých obtížných škůdců.
Trávník nebo raději louku?
Často diskutovaným tématem je trávník, který má v přírodní zahradě stejně jako v zahradě okrasné své místo. Ale přesto je zde obrovský rozdíl!
Zatímco v okrasné zahradě dbáme na jeho perfektní vzhled, kterého ovšem dosáhneme pouze časově i finančně náročnou péčí, která je náročná na zálivku, hnojení i postřiky, v přírodní zahradě má zcela jiný charakter.
Někdy se můžete setkat s nepřesností, že do přírodní zahrady sečený trávník vůbec nepatří, ale není tomu úplně tak. Sice tento trávník zřejmě nebudete sekat třeba týden, protože by jinak bez pravidelné zálivky během horkých letních dnů zcela uschnul, ale přesto je možné ho do přírodní zahrady zařadit. Při jeho údržbě se ovšem budete spíše zaměřovat na méně pravidelnou seč a hnojení a postřiky zde nemají své místo. Trávník se tak spíše změní v květnatý typ, kde ovšem nebudou smetanky lékařské a sedmikrásky chudobky na škodu, ba naopak, tyto jedlé druhy nejen, že zvýší odolnost trávníku vůči sešlapu a suchu, ale zároveň je můžete využít na zpestření svého jídelníčku.
Poměrně zajímavým vegetačním prvkem jsou zvláště v posledních letech neuvěřitelně stabilní a také krásné květnaté louky. Do našich zeměpisných šířek patří od pradávna a přírodní zahrady jsou jednou z možností jejich obnovy. Květnatou louku můžete založit výsevem speciální směsi nebo na ni postupně přeměnit květnatý trávník. Velkou výhodou louky jsou její minimální požadavky na péči. Seč se provádí dvakrát nebo třikrát ročně.
Porost nevyžaduje hnojení, vysoký obsah živin v půdě působí naopak kontraproduktivně, protože snižuje druhovou diverzitu. Některé druhy si totiž s živinami příliš nerozumí a vyhledávají spíše chudší stanoviště. Květnatá louka navíc umožňuje pastvu pro opylovače a je lákavá i pro další skupiny živočichů, kteří zde hledají úkryt i obživu.
Text a foto: Lucie Peukertová
