Permakultura vychází z ekologického zahradničení, které si klade za hlavní úkol trvale udržitelné hospodaření na pozemku. Toto zahradničení tedy není závadné či škodlivé pro životní prostředí a umožňuje i maximální požitek pro užitečné živočichy i pro hospodáře samotného.
Takže pokud děláte věci rádi efektivně, je pro vás permakultura tím správným řešením. Pro její aplikaci do praxe nepotřebujete mít vystudovaný žádný ekologický obor, jedná se opravdu o jednoduché pěstování bez chemie. Vše je smysluplné a efektivní, není v tom žádná věda, přesto pokud jste vychováváni v duchu používání různých chemických hnojiv a postřiků, možná tu pro vás bude několik novinek.
Říká se, že je permakultura určená pro líné zahradníky. Jak se to ale vezme. Ekologické zahradničení totiž chytne skoro každého a věřte, že na svém pozemku budete vymýšlet stále nové vychytávky, které vás budou opravdu bavit, takže to s tou leností tak úplně neplatí.
Efektivita na prvním místě
Názory, že je permakultura určená pro líné zahradníky zřejmě vychází z toho, že se na těchto zahradách hospodaří opravdu efektivně, takže výsadbám není nutné ve finále věnovat až tolik péče. Na nějaký ten plevel se tu moc nehledí, výsadby jsou totiž natolik zahuštěné, že vzcházení plevele ani moc neumožňují, stejně jako použité mulčovací materiály, které najdete nejen na květinových záhonech, ale také na těch zeleninových. Ovšem i ony musí mít ekologický charakter.
S žádnou borkou se zde nesetkáte, zbytečně okyseluje půdu. V první řadě se používá sláma, jemně posečená tráva rozložená na půdním povrchu v tenké vrstvě nebo kamenná drť. Vypletý plevel se může také ponechat na záhonech, a to kořenem vzhůru, aby neměl šanci znovu zakořenit.
Permakultura je vždy založena v první řadě na efektivním hospodaření, vše musí být maximálně účelné. Vše, co děláte, vede k ušetření vody, práce a půdy. I tvorba samotných zeleninových záhonů je hlavně efektivní, ale to určitě neznamená, že permakulturní zahrada nemůže mít i okrasný charakter.
Nepořádek nebo jen specifický zahradní design?
Pro milovníky tradičních okrasných zahrad s nízce sečeným trávníkem a dokonale vypletými květinovými záhony působí permakulturní pojetí zahrad většinou jako neskutečný nepořádek.
Ovšem i okrasné zahrady mohou působit neuspořádaně, pokud nemají kvalitní koncept. Stejně tomu je u ekologických zahrad. Pokud chcete, aby i ony působily zajímavě, je třeba jen trošku plánování a krásné dílo vznikne raz dva.
Co sem patří
Pro permakulturní zahradu jsou typické některé prvky, které se stále opakují. Mezi ně patří například květnaté louky a trávníky, vyvýšené zeleninové záhony, vodní prvky, volně rostoucí živé ploty z domácích keřů nebo třeba bylinkové záhony.
Tyto zahrady lze chápat ve velké míře jako užitkové, protože jsou schopny hospodařící rodině poskytnout naprostou většinu potravin, které rodina během roku potřebuje. Ovšem úspěch závisí na velikosti pěstební plochy a také na zdatnosti hospodáře, který musí trošku více plánovat, aby co nejefektivněji využil pěstební plochu.
Zeleninová teorie
V zeleninové zahradě by určitě neměly chybět vyvýšené záhony. Je jedno, jak je vytvoříte. V jejich jádru mohou být uloženy kmeny dřevin, které absorbují vodu, kterou pak zásobují rostliny během sucha, nebo klasické záhony obežeňte smrkovými fošnami, které záhon zarámují a zamezí tak stékání zálivkové vody do pěšinek, ve kterých ji rostliny již nedokáží využít.
Protože se zde nepoužívají žádné chemické postřiky, které by si poradily s případnými škůdci, raději vysejte více sadby, díky čemuž budou únosné některé ztráty. Postupem času se na zahradě nastolí mezi organismy rovnováha, ale to bude chvíli trvat.
Proti některých chorobám a škůdcům lze využít zředěné bylinné jíchy nebo přípravky biologické ochrany, které jsou založeny na různých organismech, které se živí škůdci a po jejich vyhubení sami uhynou.
Záhony co nejvíce mulčujte, zamezíte tak zaplevelení i nadměrným ztrátám vody. Věřte nebo ne, ale v naprosté většině permakulturních zahrad se nemusí zalévat. Pokud se vám přesto zželí zvláště málo stabilních mladých rostlinek, používejte na zálivku jen dešťovou vodu, kterou schraňujte v podzemních jímkách či jiných nádržích.
Foto a text: Lucie Peukertová
