Ve volné přírodě kamejky porůstají okraje lesů, náspy a křoviny vyrůstající na vápnitých půdách v polostínu.
Kamejky ze skupiny Brutnákovitých
Kamejky patří do skupiny Brutnákovitých. Jedná se o vytrvalé rostliny s velmi půvabnými modrými, modro-bílými, bílými nebo modrofialovými květy, podle druhu. Svým tvarem, velikostí i barvou tak trochu připomínají květy pomněnek. Kvetou nejčastěji v červnu a červenci. Nejvíce se kamejkám daří na vápnitých půdách v polostínu. Jejich listy jsou podobné větším listům rozmarýnu a jsou chlupaté. Plodem jsou drobné bílé tvrdky, které vytrvávají na rostlině až do pozdního léta. V zimě vzhledem k mírným zimám neopadávají.
Pěstování a mrazuvzdornost
Vesměs všechny druhy mají nízký spíše půdopokryvný růst. I když mrazuvzdornost kamejek závisí na půdních podmínkách, ve většině případů platí, že se jedná o plně mrazuvzdorné rostliny odolné až do – 27°C. Je důležité vysazovat kamejky do dobře propustných půd, aby v zimě netrpěly zamokřením, v důsledku kterého by mohly rostliny uhynout. Tučné listy kamejek jsou schopné kumulovat v sobě vodu, a tak rostliny přečkají spolehlivě i době letního sucha anebo na větrných stanovištích.
Kde se kamejky uplatní
Kamejky se dobře uplatní na skalkách, ale i v nádobách nebo na vyvýšených záhonech. Jsou to výlučně poléhavé rostliny, takže jejich větvení je nutné po odkvětu usměrňovat zástřihem, jinak by mohlo dojít k vyholování od středu.
Známé druhy kamejek:
- Kamejka lékařská (Lithodora officinale)
- Kamejka (Lithospermum erythrorhizon)
- Kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum)
- Kamejka větvená (Lithodora diffusa)
U některých druhů kamejek jsou prokázány léčivé účinky, u dalších se teprve zkoumají.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
