Zahradním stylem rozumíme jakýsi výrazový prostředek celého zahradního díla, je to jeho podstata i určující cesta, po které se vydá zahradní architekt, pokud si na tvorbu projektu pozvete odborníka. Ne zcela správně provedené zahrady toto tvarosloví nerespektují, proto se můžeme i na jediné zahradě setkat s prvky asijské, městské, přírodní i anglické zahrady. Výsledné dílo může působit poměrně chaoticky, bez ladu a jakéhokoli řádu.
Na vině mohou být různá přání majitelů zahrady, kteří se nedokáží shodnout na jediném stylu. V zahradě se pak kombinují prvky, které se majitelům líbí samy o sobě, ale v kontextu celé zahrady působí velmi nevhodně. Kombinací různých stylů si navíc přiděláváme dost práce a výsledek nikdy nebude kvalitní.
Městské prvky nechte zahradám ve městech
Především na konci minulého století jsme byli svědky „pozoruhodného“ vývoje českých venkovských zahrad. Tyto zahrady ovšem nelze hodnotit pouze kladně, jednalo se totiž o znak klasického odcizení se danému prostředí. Rozhodně tedy nebylo výjimkou, že majitelé venkovské zahrady u tradičního selského stavení vykáceli krásný ovocný sad, který založily generace jejich prapředků a vyměnili je za intenzivně sečený trávník, tújový živý plot nebo výsadby rostlin, které představovaly plejádu pestrolistých kultivarů. Vše bylo naskládáno vedle sebe bez ladu a skladu, o žádné kompozici nemohla být řeč.
Majitelé venkovských zahrad se tehdy chtěli více přiblížit městským zahradám nebo dokonce zahraničí. Výběr zahradního stylu bychom ovšem měli podřídit z velké části také prostředí, ve kterém se zahradní dílo nachází. Zahradu totiž není dobré považovat za samostatný mikrokosmos, ale za součást okolní přírody a krajiny. Městská zahrada s převahou stálezelených dřevin a pravidelně tvarovaných živých plotů bude na venkově s tradiční architekturou vždy působit jako nezvaný host.
Na čem výběr stylu záleží
Každý zahradní styl má své typické znaky, které se promítají do charakteru kompozice i do použitých materiálů či rostlin. Jak už bylo nastíněno v předchozím textu, výběr v první řadě ovlivňuje především prostředí, tím to ale rozhodně nekončí. Do velké míry zde hraje roli také vaše osobnost, koníčky a také představa o náročnosti budoucí údržby.
Někdy je třeba dokonce udělat kompromis. Třeba v případě anglické zahrady je vhodné opět přihlížet k prostředí. Pokud se tedy anglická zahrada nachází na venkově, pak k tomuto faktu přihlédněte a zvolte pro venkov typické uspořádání i rostlinný sortiment. Ve městě pak lze zakomponovat do zahrady mnohem více tvarovaných prvků, jako jsou živé stěny či ploty.
Užitková zahrada je na rozmezí stylů
Užitková zahrada se mnohdy považuje za samostatný zahradní styl, přesto si dovolíme tvrdit, že se jedná spíše o část jakékoli zahrady, která primárně slouží pro pěstování jedlých rostlin. S užitkovou zahradou se tedy můžeme setkat v zahradě přírodní, venkovské, formální, městské i třeba asijské. Je třeba ji ovšem vhodně do zahrady zakomponovat, aby styl svým pojetím nenarušovala a aby samozřejmě plnila svou funkci co nejlépe.
Ideální řešení pro venkov
Venkovské prostředí je jak stvořené především pro tradiční venkovskou zahradu, která respektuje historické uspořádání, ve kterém bylo místo pro užitkovou zahradu, zatravněný sad a květinové záhony.
Stejně tak se sem ale hodí zahrada přírodní nebo permakulturní. Divokost a stagnace precizní údržby zde většinou nebývají předmětem sousedských sporů, ale i zde existují výjimky. Na venkově si také můžete s klidem založit zahradu květinovou nebo anglickou.
Město přeje netradičnímu řešení
V městském prostředí se nemusíte bát experimentovat, vždy ovšem berte v úvahu, že pozemky zde nemívají takovou rozlohu, jak tomu bývá na vesnici, proto bychom měli brát ohledy také na sousedy, kteří se nacházejí jen pár metrů od našeho domu.
Častým problémem tak bývají zahrady přírodní nebo dokonce permakulturní, které na nějaký ten plevel v záhonech zrovna nehledí. Sousedé by mohli mít problém se stavem vaší zahrady i s tím, že se na jejich pozemek od vás šíří plevely z neošetřovaných záhonů. Přírodní i permakulturní zahrada nemusí být rozhodně o nepořádku, v praxi se na to ale často zapomíná.
Městské prostředí zvláště přeje modernímu pojetí kompozice, proto zde najdou uplatnění především zahrady městského typu nebo zahrady minimalistické.
Foto a text: Lucie Peukertová
