Aby byl trávník opravdu jedlý, nesmí být v žádném případě ošetřován pomocí syntetických přípravků. Chemické látky určené na likvidaci plevelů, tedy právě oněch rostlin, mezi nimiž jsou i jedlé byliny, a různá trávníková hnojiva, rozhodně nepatří do potravního řetězce. Jedlý trávník by pokud možno neměl ani obsahovat rezidua těchto pro lidský organismus škodlivých látek.
Přeměna běžného okrasného trávníku na ten jedlý může trvat i několik let. Nejen že bude chvilku trvat, než se v okrasném trávníku objeví dvouděložné druhy (poznámka autorky: druhy trav jsou jednoděložné), ale nějakou dobu se také budou odbourávat chemická rezidua.
Péče o jedlý trávník
Podstata jedlého trávníku spočívá ve výskytu různých druhů rostlin, mezi kterými se objevují různé druhy léčivek a bylinek. Aby tento trávník fungoval, musí být dodrženo několik důležitých aspektů.
Při péči o tento porost se budete zaměřovat pouze na seč, se kterou to ale příliš nepřehánějte. Rozhodně by neměla být příliš častá ani příliš nízká, protože by docházelo k opakovaného poškozování listových růžic rostlin. Druhy by také měly mít možnost vykvést, zaplodit a vytvořit semena, pomocí kterých se rozšíří a zajistí si tak další generace mladých rostlin.
Zcela zapomeňte na postřiky selektivním herbicidem, který by potlačoval druhovou diverzitu a jak již bylo zmíněno, tyto látky se nesmí dostat ani do našeho potravního řetězce.
Stejně tak hnojení tohoto trávníku nepřipadá v úvahu. Nejen že bychom se těmito látkami neměli živit, ale přebytky živin stejně jako herbicidy snižují druhovou pestrost trávníku. Z porostu by tak v první řadě vymizely druhy nenáročné na živiny.
Stejně tak vertikutace je výsadou pouze okrasných trávníků, nože totiž poškozují listové růžice rostlin.
Velkou výhodou takového trávníku je jeho suchovzdornost. Byliny si totiž v porovnání s kulturními trávami, které jinak tvoří okrasný trávník, poradí mnohem lépe i s dlouhodobým suchem, takže nepotřebují žádnou pravidelnou zálivku.
Jak sklízet
V trávníku se jistě kromě jedlých druhů objeví i druhy nejedlé nebo dokonce jedovaté. Proto je dobré, abyste se se všemi rostlinami a s jejich vlastnostmi detailně seznámili, abyste předešli případným komplikacím v podobě nevolnosti nebo otravy.
Některé jedlé druhy jsou nejchutnější na jaře, kdy jsou jejich listy čerstvě narašené. Tento případ se týká například bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria), jejíž listy sklízíme ve chvíli, kdy se čerstvě rozvinuly a mají ještě lesklý povrch. Podobně tomu je také v případě smetanky lékařské (Taraxacum officinale), starší listy mají nahořklou a nepříjemnou chuť.
Jedlé druhy v trávníku
U každého druhu si ještě před sběrem nastudujte vhodnou dobu sklizně, a jaká část se k tomuto účelu nejlépe hodí. Zatímco u některých rostlin sklízíme pouze mladé listy, u jiných lze konzumovat celé rostliny včetně kořenů.
- Achillea millefolium – řebříček obecný
- Ajuga reptans – zběhovec plazivý
- Alchemilla vulgaris – kontryhel obecný
- Bellis perennis – sedmikráska obecná
- Plantago lanceolata – jitrocel kopinatý
- Prunella vulgaris – černohlávek obecný
- Sanguisorba minor – krvavec menší
- Trifolium repens – jetel plazivý
- Tussilago farfara – podběl lékařský
Foto a text: Lucie Peukertová
