Jak se postarat o dostatek kyslíku ve vodě
I vodní rostliny, nejen ty suchozemské, potřebují k svému životu kyslík stejně tak jako živočichové. Proto je nezbytně nutné, aby ve vodě byl kyslík neustále přítomen, a to v potřebném množství. O zásobování kyslíkem se v jezírku stará hlavně pohyb vody a také fotosyntéza.
Nejefektivnější je pohyb vody
Jakmile se voda při pohybu a víření dostane do kontaktu se vzduchem, tak ze vzduchu přebírá část kyslíku. Výhodou proudících vod je to, že netrpí nedostatkem kyslíku na rozdíl od stojatých, kde k tomu může dojít poměrně rychle. Nejvíc na nedostatek kyslíku trpí hlubší zóny, které nejsou v kontaktu se vzduchem.
Vodu dokáže rozpohybovat naštěstí již mírný větřík. Pokud je jezírko umístěno na chráněném místě, může to být jeho nevýhoda. To, co zabraňuje kontaktu vody se vzduchem, však mohou být i rostliny, a to zvláště ty s plovoucími listy.
Abyste se vyvarovali nedostatku kyslíku ve svém zahradním jezírku, provzdušňujte jej. Speciální vzduchová čerpadla, která jsou pro tuto činnost ideální, najdete ve specializovaných obchodech anebo v zahradních centrech. Stejnou účinnost má také přivedení potůčku anebo pramínku k zahradnímu jezírku.
Bez slunečního záření není fotosyntéza
Každý ví, že základní podmínkou fotosyntézy je sluneční záření. Ponořeným rostlinám, které vysazujeme do jezírek, vděčíme za zvyšující se množství kyslíku ve vodě. Ovšem jsou tu i rostliny, například řasy, kterého spotřebují více kyslíku, než ho vytvoří. A právě to je důvod, proč je důležité udržovat jezírko bez řas. Nejenže bez nich vypadá lépe, ale rovněž lépe prosperuje.
Pak jsou tu ještě ryby, které jsou-li v jezírku ve velkém množství, mohou se připravovat vzájemně o zásadní podmínku své existence, kterou je kyslík. Rozkládající se organická hmota v jezírku je dalším faktorem úbytku kyslíku ve vodě. Zejména letní teploty tento rozklad urychlují, a tak tyto procesy připraví jezírko o velké množství kyslíku. Proto spadané listí a mrtvé rostliny nebo jejich části odstraňujeme z vody okamžitě.
Vraťte dusičnany do patřičných mezí
Tlející rostliny, zbytky potravy a výměšky ryb, to vše přispívá k nárůstu především dusičnanů ve vodě. Většina rostlin pak využívá dusičnany jako živiny, což v důsledku znamená, velký nárůst rostlinné hmoty v jezírku. V optimálním případě je obsahu dusičnanů v jezírku nižší než 25 mg/l. Kritická situace nastává při 50 mg/l a výše.
Nejjednodušším způsobem, jak navrátit obsah dusičnanů do nižšího původního stavu, je vysadit do jezírka rostliny, které ke svému životu potřebují velké množství živin. K tomu je třeba pravidelně se o jezírko strat a čistit jej. Ani ryby v jezírku nepřekrmujte.
Potrava, kterou nezkonzumují, stav dusičnanů ve vodě ještě zhorší. Jako první pomoc při zvýšené hladině dusičnanů v jezírku použijte biologické doplňky, které si zakoupíte. Pro trvalé udržení rovnováhy v jezírku vysaďte ponořené druhy rostlin.
Teplota jezírkové vody
Pro vodní i suchozemské rostliny je stejně důležitá i teplota okolí. Vitalita vodních rostlin je na teple závislá stejně tak, jako je tomu u rostlin suchozemských. Růst vodních rostlin je v teplé vodě daleko rychlejší a také proces jejich rozmnožování je tím urychlen.
Už kvůli rybám by voda v jezírku neměla být příliš teplá. Různé druhy ryb na teplotu vody reagují různou citlivostí. Navíc na místech, kde svítí slunce velmi intenzivně, se vypařuje velké množství vody.
Je-li extrémně horké léto, může dokonce dojít k tomu, že voda se z jezírka vypaří zcela, jezírko vyschne, rostliny uschnou a živočichové uhynou. Mráz a velmi nízké teploty mohou být pro jezírko stejně škodlivé. Trpí nejen exotické rostliny, ale i ryby, jimž mráz zabraňuje dostat se ke vzduchu. Na letní dny je vhodné myslet se zastíněním jezírka například vysokými dřevinami. Na zimu můžete do jezírka opatřit topná tělesa s plováky, která zajistí důležitou výměnu plynů mezi vodou a vzduchem.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
