Jak se na naši zahradu dostanou?
Otázka, nad kterou přemýšlí mnoho lidí, kteří si různé domečky zakoupí či postaví. Větší procento úspěchu je na vesnicích či obydlích kolem lesů, luk nebo různých houštin. Naopak spíše mizivé procento úspěchu mají lidi bydlící v satelitních oblastech a městech. Z drtivé většiny zde nejsou vytvořeny biokoridory, které slouží k lepší migraci zvířat, a tak i přestože máte na zahradě vytvořený ráj pro drobné živočichy, nedostanou se k vám.
Stejné je to mnohdy i na vesnicích, kde mají majitelé obehnaný pozemek vysokým zděným plotem nebo plotem z pletiva s podezdívkou. V případě vysokého zděného oplocení je pro většinu živočichů nemožné zavítat k vám na pozemek. U podezdívky záleží na její výšce a hlavně na schopnosti některých druhů zvířat překonávat překážky.
Poměrně složité je to například u ježků, kteří nemají žádnou šanci, a tak zůstanou nějakou dobu u podezdívky, než odejdou jinam. Je třeba si uvědomit, že mnoho živočichů je drobných, a i přestože skáčou, nemají moc možností překonat obtížné překážky, které dnes používáme k obehnání našeho pozemku.
Dejte živočichům důvod na zahradě setrvat
Aby nám užiteční živočichové na zahradě nejen setrvali, ale také se zde i hojně množili, nestačí mít pro ně připravený pěkný domeček. Na zahradě musí mít také možnost sehnat potravu. Je proto nezbytné vytvořit nejen útočiště pro hmyz, kterým se živí, ale také se postarat, aby se jejich potrava množila nebo na zahradu migrovala.
U vyváženého přírodního systému, tak budete mít například sice líhniště komárů u močálu, ale nebudou vás tolik obtěžovat, poslouží totiž jako potrava třeba pro žáby či jiné živočichy. Slimáci zase dobře poslouží jako potrava pro ježka či ropuchy.
Tím, že těmto živočichům vytvoříte i kouty, kde se bude vyskytovat jejich běžná strava, setrvají u vás na zahradě a budou vám dobrými pomocníky nejen v boji s obtížnými škůdci.
Jaké mají rádi domečky?
Každé zvíře si potrpí na jiném typu obydlí, a tak je vhodné vytvořit v různých koutech zahrady odlišné domečky, které je dobré mít rozmístěné tak, aby se cesty živočichů za potravou zbytečně moc nekřížily. Mnoho živočichů totiž slouží i jako potrava jiným užitečným živočichům, a proto je i vhodné, aby měli mnoho útočišť nejen na cestě za potravou, ale také u zdroje potravy, kde potřebují být skryti pro úspěšný lov.
Obojživelníkům uděláte radost, když jim vytvoříte různě hlubokou tůni či mokřad, kde se můžou schovat pod hromadu kamení nebo zalézt do bahna. V případě uměle zhotoveného rybníčku udělejte některé břehy pozvolné namísto kolmých, ze kterých by měly třeba žáby problém vylézt ven. U vodních prvků tedy nezapomeňte na kameny jak ve vodě, na souši, tak i v bahně. Nevýhodu v tomto řešení mají lidé, kteří nemají na zahradě spodní prameny či místo kam se většinou stahuje voda z okolí, protože zbudovat celý tento systém uměle vyžaduje více znalostí a pochopení přírodních principů.
Pro ježky navršte na velikou hromadu různé klády, větve stromů z probírky, kamení a sem tam i drny. Takový úkryt poslouží ježkům nejen jako úkryt před predátory nebo jako místo pro přezimování, ale také jako zdroj potravy.
Pro ptactvo je důležité vybudovat zákoutí, ve kterém je mnoho neprostupných, hustých keřů a stromů. Ptáci tam tak mohou v klidu stavět svá hnízda a nemusí se bát svých predátorů. Vhodné je použití keřů a stromů, které zároveň slouží i jako zdroj jejich potravy jako například bez černý, hloh nebo kalina.
Užitečné rady na závěr
Obecně nezapomeňte na zahradě nechat místy hromadu větví, slámy, ztrouchnivělých větví a jiného materiálu. Všechna tato místa poslouží jako útočiště nejen různým druhům hmyzu, ježkům, obojživelníkům a jiným živočichům. Tato místa vytvářejte tam, kde se tolik nechodí či nepracuje. Zvířata potřebují i pro pocit bezpečí jistou dávku klidu a prostoru, který není podroben pravidelné péči a úklidu.
Text: Jan Vrbata
