Kde začít?
Než začnete cokoliv plánovat, je důležité mít jasnou představu o velikosti dřevníku. Ta se odvíjí hlavně od toho, kolik dřeva za zimu spálíte, a protože je vhodné mít dřevo tři až čtyři roky proschlé, vynásobte roční spotřebu minimálně třemi a máte výslednou kapacitu dřevníku.
Nyní je nutné promyslet, jakého typu má být prostor na uskladnění dřeva a zda je pro naše potřeby ten pravý. Druhů dřevníků existuje nespočet, a to hlavně kvůli tomu, že vždy je lepší místo pro uložení dřeva zpracovat na míru našim konkrétním potřebám.
Nejen teplota okolního vzduchu hraje při stavbě dřevníku hlavní roli
Aby dřevo správně a dobře prosychalo, je důležité zajistit dobrou cirkulaci vzduchu ze všech stran. Mnohdy se při řešení opomene podlaha dřevníku a dřevo tak může sice pěkně prosychat ze stran a z boku, ale odspodu spíše hnije. Mezi dřevem a zemí je dobré nechat kolem 15 až 20 cm volného prostoru. K tomuto účelu dobře poslouží palety, pražce či různé dřevěné hranoly.
Dále je dobré nenechat podlahu, jako jsou například palety, na zemi. Je vhodné prostor vykopat do hloubky kolem 15 cm a vysypat ho štěrkem. Tím nejen výrazně prodloužíte životnost dřevěných materiálů podlahy, ale také vám v případě silných dešťů nebude pod dřevníkem zůstávat dlouhou dobu vlhkost. Štěrk má velmi dobrou tepelnou akumulaci, a tak vyschne daleko rychleji.
Dřevo lze na bocích zajistit proti sesuvu například kari sítí nebo pletivem, záleží na výšce a počtu vyskládaných řad. Mezi střechou a dřevem je vhodné nechat několik centimetrů prostor, aby větrala jak případná střecha dřevníku, tak i dřevo. Jako materiál na zakrytí dřeva nikdy nepoužívejte plachtu, rychle a dobře se pod ní sráží vlhkost, která ani při vysokých teplotách nevyschne a dřevo tak akorát zahnívá.
Kolik řad a jak vysokých postavit?
Záleží pouze na vás, zda dřevo rovnáte do řady, do ježka nebo ho volně sypete do ohraničeného prostoru. Vždy musíte odhadnout, jak dobře bude v konkrétním prostoru dřevo vysychat. Ne vždy je možné orientovat dřevník na jižní stranu či po směru padání deště a podobně. Všechny tyto aspekty velmi ovlivní schopnost následného schnutí hromady dřeva.
Je nezbytné si uvědomit, že jinak schne osm řad dlouhých čtyři metry a vysokých dva metry orientovaných na jižní stranu, kde je dřevo i dobře větrané oproti místu orientovanému na sever s menším průchodem vzduchu. Dále záleží také na typu dřeva. Jinak totiž schne tvrdé dřevo a dřevo měkké.
Jaká má být výsledná velikost místa na uložení dřeva?
Jak spočítat kapacitu dřevníku jsme si ujasnili výše. Velikost místa na skladování dřeva se odvíjí od různých kombinací popsaných ve dvou posledních odstavcích. Vždy je při přípravě místa důležité dbát na to, abyste měli seskládané dřevo do minimálně třech na sobě nezávislých oddílů.
Dřevo během tří a více let budete různě obměňovat, a tak mít jednu hromadu opřenou o druhou, není příliš praktické řešení. Vždy musíte mít možnost ubírat a skládat dřevo na jednu topnou sezonu, aniž byste museli řešit nějaká opatření týkající se na jedné či druhé straně padajícího dřeva. Optimální velikost spíše nikdy nenajdete, ale čím více bude objem dřeva přesný, tím méně budete sahat do jiné hromádky určené pro další topnou sezonu.
Text: Jan Vrbata
Foto: Profimedia.cz
