Květiny kombinované tón v tónu vždy přináší do zahrady eleganci, smysl a pořádek. Pokud se trochu zajímáte o význam a působení barev, jistě jste si všimli i sami na sobě, jaké pocity ve vás vyvolávají dvě základní skupiny barev, a to studené a teplé. Zatímco mezi studené barvy řadíme různé tóny modré, fialové, růžové ale i sivě zelenou nebo bílou, mezi ty teplé lze určitě zařadit různé odstíny žluté, oranžové či červené.
Teplé barvy jsou ideální do těch zahrad, které mají stimulovat smysly, protože působí dynamicky a hravě. Stejně tak se ale nebojte kombinovat obě skupiny barev dohromady, vznikne tak pestrá paleta, která vás bude bavit.
Při tvorbě trvalkových záhonů hrají důležitou roli i další faktory. Určitě byste neměli zapomínat na to hlavní, čím jsou podmínky stanoviště. Typ půdy, světelné podmínky a vodní poměry do velké míry rozhodují, pro jakou skupinu trvalek bude stanoviště vhodné. Dalšími důležitými faktory je výška rostlin v době květu, charakter růstu, zda je trsnatý nebo výběžkatý, dlouhověkost či období a délka květu.
Trvalky se žlutými květy
hlaváček jarní (Adonis vernalis) patří mezi oblíbené skalničky a trvalky vysazované do prérijních trvalkových záhonů. Vyhovují mu půdy bohaté na vápník a štěrk, který se postará o kvalitní drenáž. Sytě žluté květy hlaváčku se rozvinou během dubna a v květnu v závislosti na průběhu počasí. Vždy tuto trsnatou trvalku vysazujte na plné slunce, kde se jí bude dařit nejvíce.
řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina) byste ve volné přírodě našli v Asii, u nás se setkáte s mnoha odlišnými kultivary. Všechny ovšem mají žluté květy, kultivary se ale mohou lišit v jejich tónu a v celkové výšce rostliny. Tento dlouhověký druh kvete v plném létě, rozkvétá v červenci a kvete ještě v srpnu. Kromě květů vás jistě zaujme i jeho výrazná vůně, která může být pro některé zahrádkáře až nepříjemná. Řebříček je vzrůstný, dorůstá výšky i přes jeden metr, proto mu dopřejte dostatek místa v prérijních záhonech nebo v trvalkových rabatech.
rmen barvířský (Anthemis tinctoria) je poněkud univerzální rostlinou. Ve výsadbách se chová spíše jako letnička, mnohdy totiž nepřežije zimu. Obstojně se ovšem přesévá, proto se ho v dalších letech můžete dočkat na jiných místech v zahradě. Květy rmenu se ovšem už v minulosti používaly na barvení kraslic, stačí je vyvařit ve vodě a přidat trochu octa, vejce je pak třeba nechat v tomto nálevu delší dobu, získají tak světle žlutou barvu.
krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata) pochází ze severní Ameriky, z čehož se dají usuzovat jeho požadavky na stanoviště. Vyžaduje plné slunce a dobře propustnou půdu. Je oblíben hlavně v prérijních trvalkových výsadbách, které rozsvítí jasně žlutými květy od července do srpna. Dorůstá výšky okolo 60 centimetrů a je dostupný v kultivarech se smetanovou a světle žlutou barvou květů. Příbuzným druhem je krásnoočko velkokvěté (C. grandiflora), které ovšem ve výsadbách vydrží jen několik let, jedná se tedy spíše o krátkověkou trvalku.
třapatkovka žlutá (Echinacea paradoxa) je příbuzná třapatkovky nachové (E. purpurea), která je známá jako léčivá rostlina působí pozitivně na imunitu. Tento severoamerický druh se vyznačuje tenkými okvětními plátky ve žluté barvě a dorůstá výšky nad půl metru. Je vhodná zejména do prérijních trvalkových záhonů.
kosatce (Iris) jsou velmi bohatým rodem, ve kterém objevíte druhy dorůstající sotva 20 centimetrů, ale druhy vzrůstné okolo jednoho metru. Tato trvalka je silně prošlechtěná a její kultivary kvetou v různých atraktivních barvách od hnědé, přes žlutou až po temně fialovou. Náš domácí druh, kosatec žlutý (I. pseudacorus) vyhledává okraje otoků a rybníků.
třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida) byla dříve běžná hlavně ve venkovských zahradách, kterým propůjčuje přírodní vzhled. Tento druh vykvétá v červenci a kvete až do září. Atraktivní jsou i jeho semeníky, které klidně ponechte v záhonech přes zimu. Květy vyhledávají hlavně včely a motýli.
Dejte přednost hravé oranžové barvě
Záplevák podzimní (Helenium autumnale) pochází opět ze severní Ameriky. Na trhu jsou dostupné kultivary v barvách květů od žluté, přes oranžovou až po temně karmínovou. Kultivary se liší i výškou, ty nejvzrůstnější dorůstají výšky i okolo dvou metrů. Zápleváky kvetou od července do září, pokud budete odstraňovat jejich odkvetlé květy, dobu kvetení si prodloužíte o několik týdnů.
denivky (Hemerocallis sp.) jsou v České republice dlouho oblíbené díky nízkým nárokům a kvůli květům připomínajícím květy lilie. Kultivary se liší barvou květů i výškou. Květy nejsou pouze oranžové, běžně se setkáte i s bílými, žlutými, karmínovými i růžovými. Nejsou nijak výjimečné ani dvoubarevné kultivary. Denivky se hodí i do jedlých zahrad, květy jsou totiž jedlé a hodí se jako přídavek do zeleninových salátů.
Červené „parádnice“ zpestří každý záhon
pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) je jedním z vytrvalých druhů pivoněk. Tento druh seženete pouze v kultivaru s červenými květy, ačkoli je dostupný i kultivar Plena s plnými květy. Sytě červené květy rozkvétají v květnu a červnu. Na této rostlině kromě krásných květů oceníte i jemnou texturu listů, které tuto rostlinu příjemně doplňují. Druh vhodný do prérijních trvalkových partií zahrady.
mák východní (Papaver orientale) v minulosti nikomu nechyběl na venkovské předzahrádce. Sytě červené květy rozkvétají v květnu, ale zahradu vám zkrášlí pouze krátkou chvíli. Tento trsnatý druh dorůstá výšky okolo 80 centimetrů. Nemusíte se omezovat pouze červenokvětým kultivarem, jsou dostupné i odrůdy v barvách růžových, modrých i bílých. Mák je velmi vytrvalý druh, na stejném místě vydrží i déle jak 10 let, navíc je poměrně nenáročný.
zavinutka podvojná (Monarda didyma) pochází ze severní Ameriky. U nás je oblíbená zvláště v posledních letech jako léčivá a medonosná rostlina. Květy v sytě karmínové barvě rozkvétají v červenci a kvetou mnohdy až do podzimu. Při výsadbě pamatujte, že je tento druh poměrně expanzivní a potřebuje dostatek místa. Je schopný i vytlačit méně bujné druhy v okolí svými výběžky, kterými se dá snadno a hojně množit. Dorůstá do výšky okolo 100 až 150 centimetrů. Vyhovují mu kvalitní zahradní zeminy, ale poradí si i s přísuškem, ačkoli ne příliš dlouho.
Foto a text: Lucie Peukertová
