Typy nádrží
Hlavní kategorie akumulačních nádrží jsou podzemní a nadzemní. Každá tato kategorie má své pro a proti. I přesto jsou ovšem podzemní nádrže více doporučovaným řešením, a to hlavně díky možnosti volby poměrně značných objemů.
Uchovejte vodu pod zemí!
Akumulační nádrže na vodu neboli jímky se používají, vzhledem k okolnostem současné doby, poměrně často. Jejich hlavní a nesporná výhoda totiž spočívá ve velkých objemech, které schováte pod zem.
Na druhou stranu to je mnohdy i překážka, proč si mnoho lidí toto řešení nezvolí a namísto toho mají několik objemných nádrží rozmístěných po zahradě. Pro tyto jímky je zapotřebí místo nejen pro nádrž samotnou, ale také je nutné zajistit dostupnost techniky, která výkop v zemi udělá. Přeci jenom kopat výkop na více jak „kubík“ vody je velmi nesnadný úkol. Co se týče stavebního povolení nebo ohlášení, dle současného stavebního zákona není potřeba pro jímky do 50 m3 a do 3 m výšky.
Mezi další výhody patří, že není nutné vodu na zimu vypouštět, nemusíte se ani bát, že by se voda zkazila. Vzhledem k tomu, že je voda v temnu a pod zemí, nejsou nežádoucí bakterie v množení tak rychlé a vy tak stihnete bez problému vodu obměňovat i při velkých objemech.
Problematika podzemních nádrží
Mnoho lidí se často obává nosnosti jímky pod zemí, a zda lze jímku umístit před garáž nebo pod jiné pojezdové plochy. Jímky se prodávají jak klasické určené k obetonování, tak samonosné. Samonosné jímky není třeba obetonovat, postačí je pouze umístit do pískového lože nebo na betonovou plotnu a řádně zasypat zeminou.
Problém ale může nastat při spodních vodách, které by jímku mohly nadzvednout nebo, pokud by byla prázdná, i deformovat. Zde postačí jímku posadit na betonovou plotnu, kdy následně po usazení zabetonovat i okraje jímky. Beton musí být kvůli tomuto proarmovaný.
Následně položíme geotextilii, do níž zabalíme štěrk spolu s drenážní trubkou, kterou natáhneme kolem celé nádrže a vyvedeme do vsakovací jámy. Geotextilie zde poslouží jako jemný filtr a nedojde tak k ucpání drenážní trubky zeminou.
Vsakovací jámu je potřeba řádně nadimenzovat, kdyby byla jímka plná, aby měla voda kam odtékat. Vhodné je řešení v podobě podzemních tunelových vsakovacích nádrží, které potřebnou vodu umí rozložit na celou vsakovací plochu. Ohledně optimální velikosti vsakovací jámy se poraďte s prodejcem jímky nebo s jiným odborníkem. Hodně záleží na velikosti zpevněných ploch a střech, ze kterých hodláte svádět vodu do nádrže a také na tom, jak hodláte s vodou nakládat.
Nadzemní nádrže
Tam, kde není možné z mnoha důvodů zakopat jímku pod zem, musíte volit řešení v podobě objemných nádrží, které bohužel budou zabírat místo na zahradě. Na první pohled se může zdát, že postačí rozmístit několik sudů pod okapové roury, ale brzy zjistíte, že když už prší, mnoho vody vám zmizí nenávratně v zemi, protože sudy nemají tak velké objemy.
Je tak vhodné mít na zahradě minimálně jednu větší nádrž, do které bude svedena většina okapů, vy si pak pouze vodu přečerpáte do sudů na zahradě. V dnešní době už nabízí mnoho společností i objemné nádrže, které esteticky nevypadají tak špatně a dají se i dobře zamaskovat různými keři nebo stromky.
Materiály nádrží
Materiály, které lze pro výrobu nádrží použít, jsou vesměs shodné pro obě hlavní kategorie. Asi nejlepší volbou i z hlediska trvanlivosti je plast, který může a nemusí být recyklovaný. Životnost tohoto materiálu může být u podzemních jímek i více než 50 let, u nadzemích nádrží záleží hlavně na vnějších podmínkách v místech, kde je sud umístěn.
Mezi další materiál, ze kterého se vyrábí spíše podzemní nádrže, je beton. Jeho životnost ovšem není ani zdaleka tak velká jako u předchozího materiálu a je lepší zakoupit nádrž v monolitickém provedení. Problém betonových jímek spočívá hlavně mnohdy ve velmi problematickém usazení, kdy je zapotřebí i těžké techniky a více lidí. Mezi další materiály patří třeba také i různé kovy.
Text: Jan Vrbata
Foto: Shutterstock.com
