Rostliny s dekorativními plody jsou jednou z mála možností, jak do zahrady vnést pestré barvy koncem podzimu a během zimy. Jenže ne zrovna každá dřevina je na svých větvích drží tak dlouho.
Největší trvanlivost mají hlavně tvrdé, méně dužnaté bobule, na kterých si smlsnou plodožraví ptáci.
Větévky z okrasných jabloní (Malus) jsou oblíbené pro své dekorativní malvičky v mnoha barevných odstínech hlavně ve floristice, protože zkrášlí kdejaké podzimní dekorace. Podobně tomu je také u hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea) či brslenu evropského (Euonymus europaeus), jehož plody zvané papežské čepičky zaujmou již na dálku svým růžovo oranžovým zbarvením.
Jak dřeviny s okrasnými plody používat
Některé druhy se perfektně hodí hlavně pro výsadbu kulis, tedy výsadeb, které tvoří pozadí za jinými vegetačními prvky. Zvláště některé hodně výrazné dřeviny jsou skvělé pro pohled z dálky, menší a méně výrazné plody si spíše ale užijete při pohledu z blízka.
Hlohyni šarlatovou, hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), kalinu obecnou (Viburnum opulus) a ptačí zob (Ligustrum) zvláště oceníte ve volně rostoucích plotech. Ty není třeba tvarovat a hrají důležitou roli v přírodních zahradách. Právě ony totiž navíc poskytují důležitou obživu během zimy pro plodožravé ptáky.
Do tvarovaných živých plotů jsou vhodné již jmenované hlohyně, jen si při řezu dávejte pozor na dlouhé ostré trny, dále pak ptačí zoby, tis červený (Taxus baccata) nebo kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Zvláště v tvarovaných živých plotech a stěnách okrasné plody více vyniknou.
Jedlé dobroty
Některé plody nelze až tak úplně považovat za okrasné, protože tyto dřeviny spíše pěstujeme jako plodinu. Zdravou sklizeň tedy většinou před zimou sklidíme, jak je tomu v případě temnomplodce černoplodého (Aronia melanocarpa). Jeho temně fialové bobule s trpkou chutí se skvěle hodí zvláště do džemů, pečených čajů nebo sirupů.
Dlouho do zimy zřejmě necháte plody na mišpuli obecné (Mespilus germanica) a rakytníku řešetlákovém (Hippophae rhamnoides). Mišpule není zrovna žádnou novinkou, pěstovaly je na svých zahradách již naše babičky. Na nějakou dobu jsme na ně ale zapomněli a až teď jsme jejich zvláštní chuť a půvab celé rostliny znovu objevili. Pokud hledáte na svou zahradu tak trochu netradiční ovoce, které musí přejít slabým mrazem, aby se dalo konzumovat, je mišpule tím správným řešením pro vás.
Rakytník jistě není třeba více představovat. Tento citroník východu k nám doputoval sice již před mnoha lety, ale více jsme se o něm dozvěděli teprve nedávno. Tato dřevina je stále ještě nyní podrobována podrobnému vědeckému průzkumu, který se zabývá možnostmi uplatnění zdravých plodů v medicíně. S jejich sklizní to ovšem není vůbec jednoduché. Zralé jsou koncem podzimu, ale kvůli vysokému obsahu šťávy poměrně snadno praskají. Buď je lze z větviček ostříhat nůžkami, nebo si počkejte na první větší mráz, kdy lze plody z větviček již normálně otrhat. V praxi se často stříhají celé naplozené větvičky a zpracovávají se z pohodlí domova, pokud ale nechcete tímto způsobem rakytník každý rok prořezat, pak vás ruční sklizeň nemine.
Vybrané druhy s okrasnými plody, které drží na větvích i během zimy
- Berberis thunbergii – dřišťál Thunbergův – IV až I
- Cotonaester dammeri – skalník Dammerův – VII až XI
- Crataegus monogyna – hloh jednosemenný – VIII až I
- Euonymus alatus – brslen křídlatý – IX až XII
- Euonymus europaeus – brslen evropský – VIII až XII
- Malus – okrasná drobnoplodá jabloň – IX až XI
- Mespilus germanica – mišpule obecná – X až XII
- Ilex aquifolium – cesmína obecná – IX až XII
- Pyracantha coccinea – hlohyně šarlatová – IX až XII
- Rosa – růže – IX až XII
- Taxus baccata – tis červený – IX až XII
- Vaccinium vitis – idaea – brusnice brusinka – IX až XI
- Viburnum opulus – kalina obecná – VIII až XII
- Chaenomeles japonica – kdoulovec japonský – IX až I
- Hippophae rhamnoides – rakytník řešetlákový – IX až XI
- Lonicera nitida – zimolez lesklý – X až XII
- Aronia melanocarpa – temnoplodec černoplodý – VIII až XII
- Ligustrum ovalifolium – ptačí zob vejčitolistý – X až II
- Ligustrum vulgare – ptačí zob obecný – X až XII
