Rodinná zahrada je pro své majitele často nedobytným královstvím, v němž chtějí odpočívat a trávit svůj volný čas. Ovšem ne vždy je snadné zvláště ve velkých rušných městech se odpoutat od okolí.
Rušivými elementy mohou být nejen sousedé, ale také rušná doprava nebo průmyslová činnost. I když nejste vyloženě samotáři, trocha soukromí na své vlastní zahradě jistě neuškodí, proto je třeba již při plánování projektu zahrady myslet na to, jaké plochy či zahradní prvky budete chtít ochránit před zraky okolních obyvatel.
Plánování se vyplatí
Soukromí rozhodně nedosáhnete jen tím, že celou zahradu obeženete živým plotem. Ten mnohdy spíše způsobí, že je zahrada vzhledově nudná. Ne vždy je třeba odclonit celou zahradu.
Zmíněné živé ploty podél celého pozemku plochu výrazně zmenšují, což je na škodu zvláště u malých pozemků, nehledě na to, že působí, zvláště pokud je tvoří stálezelené rostliny, během celého roku stejně. Nehledě na to, že vyžadují během roku minimálně dva tvarovací řezy, které jsou náročné na techniku i váš čas.
Živé ploty není přesto nutné zatracovat, ba naopak, ale je na místě zvážit, zda nebude lepší je využít pouze na odclonění některých ploch. Soukromí na zahradě ovšem dosáhnete i jinými prvky. Posezení na terase může obklopit například prérijní trvalkový záhon s vyššími druhy rostlin a okrasných trav. Tento prvek je atraktivní od jara, ale je nutné brát v úvahu, že efektu soukromí docílíte spíše až začátkem léta, kdy rostliny dosáhnou konečné výšky. Trvalky i trávy budou efektní i během podzimu i zimy, protože je možné je seříznout až v předjaří, kdy začínají opět rašit. Podobného efektu docílíte i výsadbou okrasných keřů.
Pokud chcete některou z ploch na zahradě odclonit celoročně, pak využijte potenciál zvláště stálezelených dřevin. Mějte ovšem na paměti, že je většina druhů během roku vzhledově stabilní, takže nepřinesou žádnou zajímavou změnu například v podobě podzimního zbarvení listů a mohou tak působit strnulým dojmem. Pokud se rozhodnete kolem pozemku vytvořit vysokou zděnou stěnu, která bude zároveň fungovat i jako protihluková clona, zkuste ji začlenit do zahradní kompozice. Skvěle poslouží například výsadba ovocných špalírů nebo palmet přímo u stěny nebo výsadba popínavých rostlin, které stěnu ozelení.
Odclonění při pohledu z výšky
Ve větších městech jsou stále častěji dostupné pouze malé pozemky do jednoho tisíce metrů čtverečních. Okolní stavby tak bývají poměrně blízko, takže vytvořit soukromí na zahradě není úplně jednoduchý úkol. Pozemky snadno odcloníte přímo na hranicích pozemku, ale jak k tomu přistupovat v případě, že chci zabránit výhledu z vyšších pater okolních domů?
Jedinou možností je vytvořit výškově různorodé výsadby, v nichž budou hrát roli i některé širokokorunné stromy. V tomto případě buďte ovšem opatrní, aby dřeviny příliš nezasahovaly svou korunou na sousední pozemek.
Stromy dokáží odclonit výhledy i z vyšších pater sousedních domů a navíc zahradu zajímavě rozčlení i prostorově. Mnohdy postačí výsadba pouze několika kusů dřevin. Před výsadbou si ujasněte, z jakých směrů jsou výhledy nejrušivější.
Živé ploty a stěny nemusí být vždy nudné
Při tvorbě živých plotů a stěn se mnohdy upřednostňují zeravy (Thuja) v různých druzích a kultivarech. Pro jejich volbu často hraje do karet jejich relativně nízká cena, poměrně rychlý růst, dobrá snášenlivost k tvarovacímu řezu a dobrá dostupnost. Jejich velkou nevýhodou je strnulý vzhled a stabilní tmavě zelená barva s výjimkou kultivarů s panašováním.
Pokud trváte na stálezeleném efektu, můžete zvolit i mnohdy vzhlednější a atraktivnější varianty. Dobrou volbou například do stínu jsou tisy červené (Taxus baccata), které se hodí zvláště tam, kde neočekáváte příliš rychlý růst.
Z listnatých keřů lze doporučit například kalinu pražskou (Viburnum x pragense), kde je ovšem nutné dodat, že může nastat jistý problém při řezu zvláště u citlivých osob. Výhony této kaliny jsou totiž obaleny jemnými chloupky, které mohou způsobovat kožní či dýchací problémy.
Zajímavé řešení umožňují některé opadavé dřeviny, které se během roku zajímavě mění. Habr obecný (Carpinus betulus) nebo třeba buk lesní (Fagus sylvatica) na jaře tvoří listy ve svěže zelené barvě a na podzim přebarvují do žluta. Oba druhy perfektně snáší tvarování a jsou dostupné v mnoha zajímavých kultivarech.
V přírodních zahradách jsou poměrně oblíbené živé ploty z volně rostlých dřevin. Většinou se jedná o sortiment domácích dřevin, se kterými se setkáte ve volné přírodě a které jsou užitečné pro živočichy například svými plody nebo medonosnými květy.
Text a foto: Lucie Peukertová
