Larvy mandelinek nepřehlédnete
V žebříčku známých škůdců, kteří likvidují s láskou a úsilím vypěstovanou úrodu zeleniny, patří mandelince bramborové jedno z předních míst. Jak její jméno napovídá, zaměřuje své ničitelské úsilí hlavně na brambory, ale napadá i další rostliny z čeledi lilkovitých, včetně rajčat.
Hlavní položkou v jídelníčku mandelinky je bramborová nať, kterou vytrvalé spásá. Trpí tím celá rostlina, listy žloutnou a usychají. Na rub listů zároveň klade žlutooranžová vajíčka, z nichž se po 4 až 15 dnech vylíhnou larvy, které nemůžete přehlédnout: Jsou poměrně velké, mají typickou cihlovou barvu těla a černou hlavičku. Ty po třech týdnech spadnou do půdy, zahrabou se až do hloubky 10 cm, zakuklí se a po dvou týdnech se změní v dospělého jedince, tedy další generaci malého, ale silného nepřítele, který je schopen se pustit i do bramborových plodů.
Mandelinka žije dva roky a za svůj nedlouhý život je schopna naklást i přes dva tisíce vajíček. V zemích s teplejším klimatem než u nás se mohou na zahradě vystřídat až tři generace, nicméně na většině Česka se vyvine pouze jedna, s výjimkou Polabí a jižní Moravy, kde to zvládnou generace dvě. Dospělí jedinci se na zimu zahrabávají do země, kde přečkají nejstudenější roční období.
Bylinky mandelinkám nechutnají
Likvidovat mandelinky pochopitelně lze pomocí insekticidů, ale zatočit s nimi můžete i bez škodlivé chemie díky alternativním, a hlavně dostupným, prostředkům. Vše začíná už u prevence. Brambory nevysazujte další rok na stejné místo, protože jakmile by se škodlivý brouk na jaře probudil, hned by se pustil do natě. Na vzrostlých bramborových keřících důsledně odstraňujte odumřelé listy, aby byly co nejzdravější.
Známý škůdce sice miluje lilkovité rostliny, ale na druhou stranu některé jiné doslova nesnáší. Například křen, kopr, tymián, šalvěj, mátu nebo celer rovnou vysázejte do bramborového nebo rajčatového záhonu.
S likvidací mandelinky je vhodné začít hned zjara nebo okamžitě, jakmile zjistíte, že se usídlila na vaší zahradě. Dospělé brouky vysbírejte a zlikvidujte a snažte se okamžitě zničit i nakladená vajíčka, protože s larvami už tak jednoduché pořízení není.
Pomohou kopřivy i popel
Jedním z vhodných přírodních způsobu boje s mandelinkou je podestýlka ze slámy mezi mladými keříky. Ta se nastýlá až do výše 10 cm, což zabraňuje pohybu přezimujících jedinců. Sláma zároveň dobře udržuje vláhu a chrání brambory před větrem i přílišným sluncem a půdu obohacuje o důležité živiny.
Podobně účinným prostředkem je popel, říká se, že nejlepší je ten z březového dřeva. Popel se sype po ránu a po dešti na zelené části rostlin a také na zem. Z popela vyrobíte i postřik, když 100 g popelového prachu smícháte s 10 l vody. Osvědčený je rovněž postřik z kopřiv působící hlavně proti čerstvě vylíhnutým larvám. Jeho příprava je rovněž jednoduchá: do 10 litrů vody dejte co nejvíce čerstvě nasekaných kopřiv a nechte vše 5 – 7 dní louhovat. Po scezení je výluh okamžitě připraven k použití.
Někdy se doporučuje postřik slanou vodou, který sice může být účinný, ale hůře se odhaduje nasycenost roztoku, a pokud bude příliš silný, spálí nejen známého škůdce, ale i samotné brambory.
Mandelinka je neuvěřitelně odolná a na všechny likvidační prostředky postupně získává odolnost, takže je střídejte a nepoužívejte stále jen jeden. Vedle těch, o nichž byla zmínka výše, se nabízí ještě vývar z listů ořešáku nebo lihový výluh s bazalkou.
Proč se mandelince říká americký brouk?
Střední a starší generace si jistě vzpomene, že se mandelince říkalo americký brouk. Mohla za to invaze mandelinek, která začala v 50. letech 20. století a socialistická propaganda tvrdila, že jsou na našem území uměle vysazovány imperialistickým nepřítelem. Pravda byla ale taková, že mandelinková pohroma postihla tehdy celou Evropu. Nicméně přídomek „americký“ si tento známý škůdce po právu zaslouží, protože se dříve vyskytoval především v severní Americe, odkud se dostal k nám s tím, jak se brambory šířily po celém evropském kontinentu.
